15. 4. 2019

Jistě vám neunikl snímek, který tento týden obletěl celý svět.

Mezinárodní vedecký tým zveřejnil historicky vůbec první fotografii černé díry. Celý projekt trval astronomům vic než půl tuctu let a potřebovali k tomu devět radioteleskopů na několika kontinentech, více než dvě stě výzkumníků a speciálně vytvořený algoritmus, který data ze všech těch radioteleskopů dal dohromady do jednoho obrázku. O nákladech na celou tuhle akci novinové články raději mlčí.

Já mám k dispozici jen malý foťáček, co se vejde do kapsy - však ho ti z vás, kdo jste někdy byli na STOBích šlápotách, viděli na vlastní oči. A ke zpracování snímku mi stačilo standardní programové vybavení, které je dodáváno spolu s Windows 10, na mém cestovním notebooku. Práce mi trvala asi pět minut - stačilo vybrat jeden z nepovedených snímků řeckého podzemí (viz dnešní 3. díl reportáže) a udělat z něj vhodný výřez. Jo, vlastně ještě něco - otočit ho o 180 stupňů. Tady je výsledek:

No řekněte sami, není to skoro totéž? Pravda, ten jejich snímek je takový uhlazenější, ale ten můj zato nestál daňové poplatníky ani korunu!

7. 10. 2020

Kdo by před rokem a půl tušil, že k tomuhle žertíku budu psát dodatek!

Včera byla vyhlášena Nobelova cena za fyziku. A hádejte, kdo ji dostal! No, já samozřejmě ne. 

Takže zbývají ti, jejichž práce přispěla ke vzniku toho prvního snímku. Zde je odkaz na článek na idnes s podrobnostmi: ttps://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-fyzika-2020.A201006_112357_veda_mla. A protože není v mé moci zajistit, aby ten odkaz zůstal funkční napořád, vypisuju z něj pár nejdůležitějších informací:

Cenu získali odborníci, kteří se věnují výzkumu černých děr. Polovinu ceny dostal teoretik Roger Penrose, druhou polovinu si rozdělí Reinhard Genzel a Andrea Ghezová, kteří objevili černou díru ve středu naší Galaxie.

Robert Penrose z univerzitou v Cambridge patří mezi nejslavnější teoretické fyziky vůbec a Nobelova komise ocenila konkrétně jeho  práci Gravitational collapse and spacetime singularities z roku 1965, vycházející z Einsteinovy obecné teorie relativity zveřejněné v roce 1915. Mimochodem, Einstein se stěžejní Penrosovy práce nedočkal, zemřel v roce 1955.

Gravitace černých děr je natolik silná, že z nich neunikne světlo ani jiné elektromagnetické záření, a tak astronomové dospěli k závěru, že je lze vždy pozorovat pouze nepřímo, například pomocí pohybu hvězd či jiné hmoty v jejich okolí. Přesně to dokázali Reinhard Genzel a Andrea Ghezová. Oba patřili k vedoucím osobnostem dvou různých vědeckých týmů, kteréběhem mnohaleté práce zmapovaly pohyb několika objektů v centru Mléčné dráhy, v oblasti známé jako Sagittarius A*, a zjistily, že obíhají kolem velmi hmotného a kompaktního objektu, tedy podle všeho černé díry.

Mezinárodní sdružení Event Horizon Telescope pak zveřejnilo historicky první snímek černé díry, který mě inspiroval k napsání tohot blogu. Tedy lépe řečeno, nejedná se přímo o snímek černé díry, pouze jejího bezprostředního okolí či „stínu“, protože sama černá díra je samozřejmě stále neviditelná - je v „prázdném prostoru“ uprostřed. Tehdy ovšem cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87, která je lepším objektem pro pozorování než ta „naše“, v centru naší Galaxie. Ale i jejího obrázku se snad brzy dočkáme.

A tak možná bude mít blog další pokračování.  

13. 5. 2022

A je to tady!!! Sagitarius A* v celé své kráse!

Včera zveřejněný snímek černé díry dokládá, že i pořádně těžká váha může být pěkná krasavice. Tahle má hmotnost bratru čtyř milionů Sluncí. A jak po ní všichni astronomové šílí! A máme ji takřka za rohem, v centru té naší Galaxie, nějakých 26 tisíc světelných let daleko.

Takže, dámy a pánové, nenechte se svými  případnými nadkily deprimovat. 

Pro zvídavé odkaz na zdrojový článek v Lidovkách Astronomové zveřejnili první snímek černé díry v centru Mléčné dráhy | Věda | Lidovky.cz a kdo se chce pocvičit v angličtině, může zhlédnout video na YouTube https://www.youtube.com/watch?v=Q1bSDnuIPbo

Práce na úplně prvním snímku černé díry trvaly bezmála šest let. Tři roky poté tu máme obrázek druhé. Kdypak se asi dočkáme další?