Před rokem jsem se plná elánu vrhla na změnu životního stylu se sebekoučinkem. Byla jsem nadšená, motivovaná a všechno mi krásně vycházelo, semaforky svítily převážně zeleně, skamarádila jsem se s elipticalem, cítila jsem se skvěle - odhodila jsem krásných 16kg - a stalo se to zas!¨

V okamžiku, kdy se ze mě stal "docent" jsem si řekla, že můj organismus potřebuje chvíli pauzu a zkusila udržovat váhu a nepsat poctivě všechno do jídelníčku. Nejdřív to vypadalo dobře (asi dva měsíce), čísla na váze se tvářily přívětivě, až jsem se přestala vážit a hlídat úplně a plíživě se vrátily chutě, které jsem si dovolila, protože "to přece jde", teď můžu příjem trochu zvýšit.... Jenže ono je trochu a trochu :)

Najednou jsem začala mít pocit, že o číslo menší kalhoty, které ze mě na konci hubnutí už téměř padaly, se po vytažení z pračky nějak srazily. Omyl, nesrazily, jenom já jsem začala znovu kynout a to přímo závratnou rychlostí. Začala jsem se znovu vážit a zjistila jsem, že přibírám něco mezi 0,5 a 1 kg za týden! Hrůza! Jak jsem to proboha mohla dopustit? Jednoduše - pravidelné jídlo jsem "přestala stíhat", takže po návratu z práce a uložení dětí do postelí jsem polomrtvá hlady snědla mísu salátu s majonézou a 5  rohlíky nebo něco podobně zdravého, ideálně maxi porci tuku a sacharidů,  z elipticalu se stal věšák na prádlo a bazén jsem viděla, jen když jsem jela kolem autem. Vrátily se moje zdravotní problémy.

Když se čísla na váze začaly přelévat přes číslici 107 (přibrala jsem zpátky 8 kg), řekla jsem si razantně STOP, je zase na řadě STOB :) Přece nechci ty zatracený ztracený kila zpátky! Takže milý STOBe, pokorně se vracím zpátky do tvých řad a pomalu, ale jistě, se smiřuji s tím, že sice umím (zdravě) zhubnout, ale neumím si váhu udržet. To znamená, že na tom budu muset zapracovat a hlídat se už pořád.

Jsem zpátky měsíc a poctivě musím přiznat, že první dva týdny jsem to prostě nezvládala, ale aspoň jsem si všechno začala psát a po pohledu do tabulky jídelníčku bylo všechno jasné - průměrný příjem skoro 10 tis. kJ (!!!), není divu, že jsem tak pěkně kynula. Teď jsem už dva týdny "hodná" a už mi to zase jde. Příjem mám nastavený na 6300 kJ, jím 5x denně, hlad nemám, jen se mi tělo v pravidelných intervalech hlásí o svou porci energie. Ráno vstanu dřív a připravuji si do práce "krabičky" - vyjde mě to levněji a lépe než popularizované krabičkové diety. Semaforky jsou zase pěkně zelené a světe (ne)div se, čísla na váze se posouvají tím správným směrem.

Tak mi držte palce, ať za rok nepíšu další JO-JO blog.

Vím, že se STOBem to jde, záleží hlavně na hlavě ;)