Patřila jsem mezi šťastné lidi, kteří nemuseli řešit potíže s váhou. Před porody bez námahy 55kg na 175cm (v pase 64) - pokud modelky tvrdí, že jsou štíhlé přirozeně, věřte jim to, fakt to existuje. Po třicítce a dvou porodech 59kg (v pase 70), po návratu do práce 61kg a tak to šlo až do 40. Pak váha ukázala 64kg a já začala šílet. Občas jsem shodila na 62, abych zase nabrala zpět. Takže jsem se smířila s 64kg, to se dalo udržet bez potíží. Jenže přišel přechod a s ním každý  rok jedno kilo špeku navíc. Hlavně na břiše a na prsou, což jsem do té doby neznala. Pokusy shodit byly krátkodobě úspěšné - po půl roce jsem byla zpět. Zkoušela jsem i STOB, vést si tabulky, ale nebavilo mě to.

Po letošních Vánocích jsem na 73kg, v pase 88 a nadávám si do blbů. Kdybych podchytila změny včas, stačilo zhubnout 2-4 kila. Takhle je dlouhodobý plán 8-10kg. Vím, není to katastrofa - koneckonců mi bylo 50 a jsou na tom lidi hůř. Ale mě to štve a hlavně! - jestli s tím nic neudělám, v 60 mám tímto tempem skoro metrák.

Musím zhubnout a váhu udržet. Jen nevím, jak na to.

Můj první problém se nazývá závislost na sladkém - vydržím pár dnů bez, ale pak stačí první stres a automaticky jdu vybírat z musli aspoň rozinky, když už nic jiného doma není:-)) Mám regulérní absťák, špatná nálada, únava. Dám-li si sladké, napětí se uvolní, ale místo abych přestala, vyluxuju talíř. Pak přijdou výčitky svědomí, naštvání a další chuť na sladké. Vím, že nemám, ale jdu a jím. Kompulsivní jednání nebo jak se tomu správně říká.

Druhý problém je hltání. Sedět jen tak u jídla mě znervózňuje, je to ztráta času. Nejraději jím ve stoje nebo vyluxuju talíř za 5 minut. Dávat si pomalu sousta do úst a pečlivě žvýkat, vychutnávat jídlo? K tomu mám úplně fyzický odpor.

Třetí problém je permanentní hlad, hlavně večer. Jíst 5x denně? Nestačí mi to. I když jím "správné" potraviny (bílkoviny, vláknina), mám hlad za 2 hodiny. Jablko ke svačině? Kdo to proboha vymyslel? Určitě ne ten, komu kolísal krevní cukr, když si dám jablko, za 30 minut bych snědla vlka s babičkou i Karkulkou.  

Jak vypadá můj jídelníček? K snídani ovesné vločky s mlékem, neslazené, jen trochu skořice. K svačině bílý jogurt, jablko. K obědu klasická porce, nesmažím, omezuji přílohy. Odpoledne bílý tvaroh. A pak přijde večer - chleba se šunkou a zeleninu. A hlad. Zkouším ho zahnat mlékem, ale po půl litru to vzdám a dám si další chleba. Nebo jen tak sýr. Nebo jen tak šunku. Nekontrolovaně. K zelenině z ledničky mám odpor s výjimkou mrkve. Večery zkrátka nezvládám.

Večer jsem utahaná, cvičit se mi nechce - cvičívala jsem proto ráno. Minulý čas je namístě, necvičím, protože ráno se mi nechce nic dělat, přes den se  mi nechce potit, večer jsem utahaná.

Před dvěma lety jsem si říkala, že s tím musím něco dělat, protože jinak budu mít 66 - je možné, že to byly jen dva roky? Dnes mám 73kg. Za loňský rok 2 kila, další 3 za Vánoce. Přišel čas na definitivní změnu.

1. Omezit sladké na jeden kousek denně po obědě - jablko, to mám ráda.

2. Pořádně žvýkat a jíst pomalu, víc pít.

3. Aspoň 3x týdně cvičit.

4. Vyhnout se situacím, kdy mám na něco chuť - místo gauče třeba míč? Nebo křeslo, které nemám spojené s požitkem ujídání při sledování filmu? To musím ještě vymyslet.

A začínám 7. ledna 2015