Ahoj všem STOBákům, 

jsem ostuda, vím to, protože za rok 2019 jsem zde nepřidala ani jeden příspěvek a uznávám, že je třeba to napravit a napsat, co všechno se u mě událo a že je toho opravdu dost..

V roce 2018 ke konci roku jsem našla úžasnou práci, s úžasným kolektivem, kde ale jen sedím a kynu. A sním o tom jak budu krásně hubená, ale stejně kynu.

Doma jsou pejsci 4 a já co? Stejně kynu...

No a zhruba v polovině srpna 2019 se mi zase stal "úžasný" úraz typu: utržený meniskus. A jelikož mám teď mraky času, tak chtě nechtě mě to přimnělo i přemýšlet.

Myšlenka číslo jedna se zase týkala váhy a co je ironie života? To, že jsem marod a zhubla jsem minimálně 4kg. Při přemýšlení dál si nejsem až tak jistá, jestli mě to opravdu dělá šťastnou, protože mám spíš strach, že odešla spíš svalovina.

Myšlenka číslo dvě: miluju jídlo. Opravdu miluju jídlo, ale bohužel někdy i to nezdravé a teď jak to všechno dát sakra dohromady? Když jsem jedla podle mě dobře nehubla jsem. Když jím blbě, tak je jasné, že taky nehubnu..

Myšlenka číslo tři: jsem lemřička líná. Ano teď ne tak z mojí vůle, ale jinak se mi po práci nic moc dělat nechtělo a na tom musíš Nojvirtko sakra zamakat, jestli chceš dosáhnout všech svých cílových rovin, které sis dala a že jich je sááákra hodně. 

Myšlenka číslo čtyři: jestli nezhubnu, tak jsou moje nohy totálně v hajzlu (za ten výraz se omlouvám), protože je tam co? Je tam rodinná predispozice, takže se musím sakra zamyslet.

Těch myšlenek je o moc více a vlastně závěr z tohoto výblitku je co?

Když člověk tráví sám se sebou tolik času co teď já, tak má opravdu o čem přemýšlet a má vlastně čas na to, dát si všechny myšlenky a cíle tak trochu do kupy. 

Nejsem člověk, který se jen tak vzdává, ale na druhou stranu jsem někdy člověk, který má tendenci více toho namluvit a skutek utek. A tohle chci hodně moc změnit. Už nechci žádné výmluvy proč nemůžu zhubnout, proč nemůžu trénovat s holkama, proč tohle a proč tamto.

Takže jo, mám úraz. Jo, otevřelo mi to oči :)

A jdu odteď do všeho na 100%. Slovo nejde, nemůžu pro mě přestalo existovat a já se sakra budu snažit, ať všech svých snů dosáhnu, ať to stojí, co to stojí.

A co z toho plyne pro Vás? 

Jen to, že i když budete někdy na dně, bude vám hrozně moc mizerně, budete mít pocit, že jste na mizině, že to nezvládnete, že je to nemožné, tak jsou to kecy :)

Vy to zmáknete! NE! MY TO ZMÁKNEME!! A hlavně budeme se mít rádi, ať máme 100kg, nebo jen 60kg :)

Toť poselství a zároveň tak trochu slátanina ode mě :)

Mějte se, vaše a hlavně svoje

Annie :)