Konečně mi začala dvouměsíční dovolená, která mi umožní do hubnoucího procesu zapojit i pohyb. Když jsem totiž chodila do práce a pak měla po celém dnu volbu: cvičit-jít spát...šla jsem spát...respektive jsem spala všude, kam mne kdo posadil či postavil. A to se říká, že lidé, kteří nepracují rukama, ale hlavou, by měli mít aktivní odpočinek. Kde na to vzít čas a hlavně energii, aby nechybělo zase jinde, to je fakt záhada.

No ale k tomu sportu...mým cílem je na konci prázdnin přejet na kole velký kopec, co je mezi městem, kde bydlím já a vesnicí, kde bydlí zbytek mojí rodiny. Takže od zítřka budeme s mým stařičkým kolem nerozlučná dvojka.

S 12-ti týdenním cyklem budu za chvíli u konce a mám dole 7kg. Tak snad se to cvičením zase trochu rozhýbe, neboť mi váha teď trochu stagnuje. Ikdyž...můžu být vlastně ráda, že jen stagnuje, když jsem teď několikrát svůj zaběhnutý systém porušila tím, že jsem přešvihla na grilovačče bílkoviny (ale pořád jen kuřecí maso) a sacharidy (víno - vlastně vinný střik, nějaké to sladké v práci na obalení nervů před koncem školního roku a pak na oslavu závěru konce školního roku). Svému sebekoučingu jsem to ale poctivě přiznala (ikdyž na mne pak svítil červeně)

Bylo by fajn, dát do dovolené dolů ještě 2 kg, co mě dělí od 100kg. No, ale to už  nejsou ani dva týdny, takže by to bylo sice příjemné, ale zcela realisticky je mi už jasné, že co jsem nabírala tak dlouho neshodím ze dne na den.