Nejsme stroje, proto je to hlavně o tom, že si včas řekneme dost a pokračujeme za svým cílem :)

Jeden týden, to ještě jde:-). No a když byl pohyb, tak to není tak zlé.Já teď taky prožívám narozeninovou smršť v práci i doma,ale zatím držím. Jsem teď zabejčená:-))))

Pohyb to vyrovná, oslavy a návštěvy babiček a tetiček, to je největší zlo, my jsme naposledy přišli takhle k babičce raději po obědě, ale i přesto nás přemlouvala k řízkům.... :D
No a včera jsem si pochvalovala, jak mi to hezky vyšlo a zeleně svítilo, jeli jsme popřát mamče k MDŽ a najednou.. Buchta ve mě, ani jsem nevěděla, jak se to stalo. :D :D