Tak tenhle blog posílám všem, kteří právě stojí s váhou a propadají beznaději ... Nepropadejte, ono to zas půjde!

     Dnes je můj vážící den a já jsem se konečně po 5 týdnech posunula s váhou dolů :-) Musím napsat HURÁÁÁ, 2x HURÁÁÁ! Už jsem z toho byla docela otrávená a tak nějak jsem začala být bez motivace. A to i přesto, že ze zkušeností ostatních hubnoucích vím, že je to normální a že se k tomu každý jednou propracuje. Jenže - vysvětlujte to mozku ...
    Mám nastavený druhý tříměsíční hubnoucí cyklus, první měsíc šel ve svých kolejích jako celý první cyklus (+-0,5 - 1 kg dolů týdně) a pak stopka :-(.V cm sice dolů ano, na kila ani o píď :-(. Zapisovala jsem poctivě, semaforky se víceméně zelenaly, hýbala jsem se jak se hýbu (a víc už nedám) a přesto nic. A pekelně mě to štvalo...

    A v tomhle stavu mého těla i duše jsme vyjeli s Kubou na takový turisticko-flákací o čtyři dny prodloužený víkend na Slovensko. S tím, že navštívíme známé, uděláme nějakou turistiku a vrátíme se. Jela jsem tam s tím, že se budu snažit dodržovat režim a nepovolovat...
   Bylo to moc fajn - všechno :-), i když jsem se vracela s tím, že pokud jsem nepřibrala, tak to bude velký zázrak. Neodpírala jsem si žádná lákadla, ani můj "mor" halušky se slaninou, stravovali jsme se velmi nárazově, tudíž nepravidelně i s "tatranským čajem", z hlediska hubnutí by to teda měla být docela katastrofa, ale nebyla! Jedině snad pitný režim jsem dodržovala, protože bylo teplo a asi bych zhynula, ale jinak nic. Pravda, turistika trochu byla, jednou vodní blbnutí v Tatralandii, ale nic pohybově extrémního a závratnýho ...
   A světe div se - váha se mi hnula dolů nejvíc za celé hubnoucí měsíce :-) I když by podle všech pouček neměla :-) No konečně!
 
    Když jsem se dneska jen tak mezi řečí zmínila synovi, že to odporuje logice, tak mi řekl: "Měla jsi prostě přetrénováno! Je to jak ve sportu - dodržuješ všechno, trénuješ a chceš vyhrát a skončíš někde úplně dole. Pak nechceš nic, na všechno prdíš a stojíš na bedně! Já taky když chci nepustit ani jednu branku, tak mi jich tam nasázejí nepočítaně a když se na to vykašlu, tak odcházíme s nízkým skóre (Kuba hraje florbal jako brankář). A tak už jsem se smířil s tím, že když o něco jde, tak mě trenér nepostaví, protože bych to zase po .... Prostě jsi měla přetrénováno!"

   A tak přeju všem, kteří právě "mají přetrénováno", aby vypnuli a opět stáli na bedně (řečeno sportovní terminologií) :-), prostě aby se to zase hnulo směrem dolů!
   P.S. Ode dneška jsem zase najela na sportovní režim plný semaforků a doufám, že ta sestupná tendence zase bude pokračovat :-)