Krásné sobotní ráno, jmenuji se Petra, je mi 45 let a s váhou bojuji po celý život. Byla jsem silné velké dítě, ve 13 letech jsem dorostla na 170 cm a cca 70 kilo. Nyní jsou děvčata vyšší a statnejší, ale před 30 lety jsem mezi maličkými a droboučkými holčičkami dost vyčnívala. Na ponížení při nacvičování na spartakiadu asi nikdy nezapomenu. Tím se vpodstatě roztočil kolotoč diet, přejídání,hubnutí, trvající celý život. A taky ten život zcela ovládající. Osciluji mezi 60 a 80 kily, neustále nahoru a dolů. Nyní jsem v polovině a plánují dolů. Stob sleduji od počátku, až nyní jsem našla odvahu se přihlásit. Můj problém je v tom, že jsem hrozně moc závislá na kolísání hladiny cukru v krvi. Rozložení jídel na 20, 10, 30,10,30 mi prostě nevyhovuje. Po malých svačinach šilhám hlady, obědy a večeře jsou zbytečně veliké. Ne že bych je nesnedla. Mám velký apetit a neznám pocit že už nemůžu,.můžu pořád. Ale i po velkém obědě mám za 3 hodiny hlad jako vlk. Tak jsem zkusila jíst 5 naprosto stejně velkých porcí denně a paráda! Netrpím hladem, což je můj hlavní problém, proč nedokážu udržet stabilní váhu, neustálý hlad. A z něho plynoucí následné přejedeni a stále dokola, celá léta. Stob se mi velmi líbí, počítání živin a všeho je úžasné, jen prostě nedokážu dodržovat to rozložení. Vadí to něčemu, má to někdo podobné?  Prosím o radu a zkušenost.