Je to krátce, co jsem slavila návrat do režimu a zase to prasím:( Jenže teď mám pro to takový pochopitelnější důvod. Mám oba rodiče v nemocnici - každý v jiném městě kvůli jinému problému a jinému ošetření. Více myslím na ně a prasím sebe a svůj režim. Jo ráno jsem měla radost z váhy, ale no není to nic asi zdravého teď pro mě když jsem dnes měla jen 2 pořádné jídla místo 5:( Musím na tom zítra zapracovat už jen proto, abych odvedla myšlenky jinam a nemusela myslet na ně. Dnešní návštěva maminky byla taková - no nebudu lhát vypadá hrozně, ale myslím si, že to bude fajn:-) Taťku uvidím až v sobotu tak taky myslím že to bude fajn. Jednak myslím, že jejich myšlenky se točí kolem budoucího vnoučátka (ano budu tetička!:-)) a taky z toho, že konečně budu pracovat samozřejmě (2 roky smůly a příležitostných brigádek... ) No já vím je to o ničem, ale musela jsem se někde vyříkat - nechci s tím zatěžovat kamarádku (má zkouškové a musí to udělat aby mi někdy udělala jídelníček od pravé nutriční terapeutky:-))