Už se tím nestresuji. Kilo sem, kilo tam. Každá živá bytost se pohybuje v cyklech. Ovšem v mém případě se stává ještě nadřazený megacyklus a ten stojí nad mým návratem sem.

Můj příběh je stejný jako miliony dalších. Po těhotenství mi někdo vyměnil tělo. Jiné proporce, jiný metabolismus a sakramentsky jiná váhová kategorie. Porod mně uklidnil. 7 kg dole na jeden zátah a byla to makačka :) Jenže pak se nic moc nědělo, ještě zbývalo vyřešit 20 kg nadváhy. Uklidňovala jsem se, že kojením určitě shodím - být mlékárnou určitě bude energeticky náročné. Jistě, že se tak nestalo. Tělo žádalo energii na mléko a mé dítko bylo velmi hodné a spací. A následovalo další až - až - až.

A pak jsem někde četla článek, kde byl Sebekoučink zmíněný. A to byl před lety pro mně významný bod. Dokázala jsem se zbavit poloviny nabytého a se zbytkem se smířit. Zábavně soutěžit na body sama se sebou. Vymýšlet po svačině večeři se správnou skladbou, aby mi sedly poměry přijmutých živin. Byla to legrace a motivace. Zadávání potravin jsem brala téměř jako počítačovou strategickou hru. A nepodváděla jsem, protože jsem hrála sama se sebou.

I bez dalších "až" i po ukončení hubnutí zde, šla váha dál dolů. Holt síla správných návyků. Do roka na původní váze a spokojená ! Mnoho návyků zůstalo, jen tak potichoučku se začaly nabalovat zlozvyky... ach ta výborná sklenička červeného na konci dne... a že se z ní klidně staly i dvě? Však jsem zase štíhlá holka, to mně nezabije. A šlo to dál. Návrat do práce, nepravidelné stravování, fast foods. Čokoládová tyčinka z automatu k obědu, protože na nic jiného "není čas". Extrémní stres vedoucí až k vyložné hubenosti. Brala jsem práci příliš vážně, až k vyhoření, rozhozenému metabolismu...

"A dost" přišlo na podzim. Položila jsem funkci, vzala si dva měsíce volna. Psychika se zklidnila, ale rohozený metabolismus a záliba v červeném víně mně zase vrátila do velmi solidní nadváhy. A překvapivě rychle.

Tak je opět čas na počítačovou hru mé samé se sebou. Udělala jsem mnoho změn, návrat na STOB je jen jedna z dalších a i když takto načasovaná, nemá nic společného s novoročním předsevzetím. Ale ano, dala jsem si jedno - ale to je zachovat si rovnováhu, kterou jsem získala a prohlubovat ji. A nebát se kolísání, příroda se pohybuje v cyklech, my také. Vyvarovat se extrému a vědět jak si případně pomoci to je to hlavní.

Přeji vám všem do Nového roku, ať vás sebekoučink baví tak jako mně :)