Jak tak pročítám zdejší blogy, tak vidím, že mnozí z vás by rádi pekli vlastní chleba, ale neví jak na to. A myslím že "čínské vlasy"z článku kolegy bloggera, byla ta pomyslná poslední kapka, skoncovat s kupováním nechutného papundeklu, který v obchodech vydávají za chleba.

Navíc dnes ani téměř neexistují pekárny, kde by chleba pekli. Většinou jsou to jenom improvizované dopékárny, Výsledkem je cosi, co je druhý den nepoživatelné a třetí den plesnivé, navíc z kdo ví jak dlouho zmrazeného polotovaru, neznámého složení a původu.

Chleba mám moc rád, i když vždycky tomu tak nebylo. Dnes vím, že to bylo tím, že než jsem si začal péct chleba vlastní, netušil jsem vlastně jak takový dobrý a čerstvý chleba vlastně chutná. Prostě ten kupovaný mi nikdy nezachutnal, zdál se mi kyselý, měl moc tvrdou kůrku a při žvýkání mi rostl v puse. Proto jsem se taky více orientoval na bílé pečivo, ze kterého jsem také stále více kynul. Ne že by chuť prodávaných housek a rohlíků byla nějak uchvacující, ale stále byla snesitelnější než kyselá houžev nazývaná chlebem. Jak chutná dobrá čerstvá houstička jsem poznal taktéž až jsem začal vyrábět vlastní, ale o tom jindy. Dnes se bavíme o chlebu.

Jak již jsem se zmínil, nemám rád kyselost v chlebu, a tak mi ani neučaroval ten kváskový, který jsem také zkoušel. Založil jsem si vlastní kvásek, vedl ho a zdárně upekl vlastní kváskový chleba. Bohužel, zdál se mi kyselý. Proto jsem začal péci chleba z kvasnic (droždí).

Vlastní chleba peču již nějaký ten rok, a i moje cesta byla plná omylů a hledání. Zkoušel jsem různé poměry jednotlivých ingrediencí, až jsem si ustálil vlastní recepturu, a jiný chleba již nepeču.

Ještě než se s vámi podělím o receptík a postup, rád bych se zmínil o tom co budete potřebovat. Mnozí z vás si při slovech "domácí chleba" představí objemný přístroj, zabírající půl kuchyně zvaný domácí pekárna.

Domácí pekárna může mít pro někoho jistě mnoho výhod. Naháže to tam, nastaví a nemusí se dál o nic starat. Některé pekárny zvládají i tzv. odložený start, tedy večer nandáme, a budí nás vůně čerstvého pečiva. Má ale také své nevýhody. V pekárně se chleba peče ve formě, a výsledkem je jakási cihla, která má jakous takous kůrku jen nahoře, a dole díry od hnětacích háků. Jediným kladem je stejná velikost krajíčků.

Já jsem se rozhodl jít tradičnější cestou, ke které žádný takový přístroj nepotřebuji. Mě stačí jen robot, který mi všechno zamíchá, ale ani to není nutnost. Můžete vzít obyčejnou mísu, vařečku a zapojit ruční pohon. Co ale budete potřebovat určitě jsou ošatky na kynutí bochníků (já již roky používám ošatky ze slámy), a dobrá, nejlépe elektrická trouba. To je vlastně vše. Jak prosté, že milý Watsone?

A zde je recept na chleba, tak jak ho dělám já.

Na dva 600,g bochníky budeme potřebovat:

  42,g čerstvého droždí

300,g žitné mouky

900,g hladké pšeničné mouky

700,ml vlažné vody

 10,g celého kmínu

 20,g soli

 20,ml octa

špetka cukru

Do mísy rozdrobím droždí, přidám špetku cukru, zaliju 600,ml vlažné vody, promíchám, až se droždí rozpustí, a přidám žitnou mouku, promíchám a nechám vykynout.

Potom promíchám. Do zbytku vody naliju ocet, tím ho naředím aby nešel na těsto tak ostrý a nezhatil proces kynutí, a přidám do těsta, současně se solí a kmínem. Opět promíchám. Pak za stálého míchání přidávám hladkou mouku, dokud těsto nemá tu správnou hustotu.

Opět nechám vykynout. Když je těsto vykynuté podruhé, vyklopím ho na pomoučněnou pracovní plochu. Pořádně na stole ručně propracuji, rozdělím na dvě poloviny, a vypracuji dva bochánky, které láskyplně položím do pomoučněných ošatek, a opět nechám vykynout. S dostatečným předstihem nechám rozehřát troubu na 250°C.

Když jsou bochníky vykynuté, vyklopím je na pomoučněný plech, (nebo já používám nepřilnavou pečící podložku, tu už moučnit nemusím), bochníky pokropím studenou vodou, asi tak 40,ml na každý bochník a okamžitě dám do trouby.

Peču na 250°C 10,minut, pak stáhnu na 200°C a peču ještě 30,minut.

Chlebíček má tenčí kůrku než má ten kupovaný, přesto krásně křupavoučkou, (tak to chutná mě), a kdo má raději kůrku silnější, nechá chleba péci déle. A můžu vám zaručit, že vonět bude nejen celý váš byt, ale i chodba v celém domě, a sousedi budou jen slintat.

A copak že člověk hubnoucí udělá s tímto množstvím? Tento chlebík vydrží cca 5-6 dnů  krásně měkký, a kazit se začne až tak po 10 dnech. Já osobně ho po vychladnutí rozkrájím na centimetrové krajíčky, a dám po dvou krajíčkách (pro dva lidi na snídani) zamrazit. Vždy večer před spaním vyndám z mrazáku balíček, a ráno mám chlebíček jak čerstvý.

Jo, a abych nezapomněl na kalorické hodnoty.

100,g tohoto chleba obnáší: 1416,kJ ; 11,g bílkovin ; 1,g tuku ; a 69,g sacharidů.

Jak vidíte, není to nic složitého, a nic moc k tomu není potřeba. Tak dobrou chuť.