Desatero pro udržení váhy

1. Vydržet

Zatímco v desateru pro zhubnutí byla výdrž posledním bodem, zde bych ho dal jednoznačně na první příčku. Je to alfa a omega všeho, protože vyhráno není nikdy. Pokud si chceme váhu po zhubnutí udržet, musíme se svými stravovacími a pohybovými návyky prostě vydržet. Kromě jídelníčku nesmíme při udržování váhy zapomínat ani na pitný režim, ostatně stejně jako při hubnutí. Zde se v tomto směru nic nemění. Samotné zhubnutí je totiž pouze jen první vyhraná bitva. Možná ta největší, ale stále jen jedna z mnoha. Hlavně neusnout na vavřínech.

2. Režim je základ

Stejně jako při hubnutí samotném, je i v procesu udržovacím, stravovací režim velmi důležitý. Změna životního a stravovacího a vlastně celkově životního stylu, je změnou natrvalo, a každé porušení je nemilosrdně trestáno. Takže na nějaké jásání a žranice rychle zapomeneme, ale pokračujeme zvesela v našem zaběhnutém režimu, který sice může být již volnější, ale stále je nezbytný. Pro někoho může být, stejně jako pro mne, ubíjející stálé vážení a zapisování, a každý se nenarodil jako účetní. Dobrá, pokud si věříte, a máte v oku velikost své porce, zkuste to, zpočátku třeba jen na čas, bez zapisování, přičemž občasné kontrolní převážení porce není nikdy na škodu.

3. Važte se a řešte to

Vaše tělo je vlastně takový stroj. Stroj, který aby správně fungoval, potřebuje pravidelnou kontrolu a údržbu. Tou nejzákladnější kontrolou je hlídání své hmotnosti, tedy pravidelné vážení. To, že jsme již zhubli, rozhodně neznamená, že již se nemusíme vážit. Zjistíme li nepřípustné vychýlení, je potřeba to neprodleně řešit. Pokud si někdo řekne: "Ale co, kilo sem, kilo tam"......nepřipomíná vám to něco? Správně. Přesně takhle jsme přece tloustli. Nebo už jste zapomněli? Pak je nejvyšší čas se probrat. Opravdu je nutné řešit každé kilo.

4. Pestrost je základ

Není nic tak demotivujícího, jako nuda. Nuda v pohybu, nuda v kuchyni, nuda v životě. Je velmi důležité aby náš život byl pestrý. Stejně jako nikoho asi nebude bavit chodit stále jen okolo svého domu, tak ani stále stejné jídlo nikoho dlouho neuspokojí. Snažte se objevovat nové chutě, nové potraviny (nezapomínejte stále dávat přednost raději těm zdravým), choďte na procházky pokaždé jinam, poznávejte nová místa. Zkuste třeba i nějaký sport, třeba už to půjde. Zkuste objevit, co už pohybově dokážete. Choďte do společnosti, poznávejte nové lidi. Žijte prostě pestrý život, protože fakt, nejhorší je nuda. Zahánět nudu v ledničce, opět není ten nejlepší nápad.

5. Pozor na oslavy

S volnějším režimem,když už nehubneme a váhu „jen“ udržujeme, a dovolíme si tedy občas popustit uzdu, můžeme často nabýt dojmu, když se ocitneme na nějaké, např. rodinné oslavě, že pro jednou si můžeme dopřát do libosti. Vždyť se pak přece vrátíme do režimu. Tak na to pozor. Absolvujeme li takovouto žranici jednou za rok, nestane se zřejmě nic dramatického. Možná nám bude těžko od žaludku, možná budeme mít průjem, a možná přibereme jedno nebo dvě kila, a vrátíme li se do režimu, brzy se vrátí i váha. Ovšem jsou li takovéto oslavy více než ojedinělé, a ještě k tomu třeba i krátce po sobě, bude to nejspíš znamenat vážný problém. I zde platí, že všeho moc škodí.

6. Opět ten pohyb

To, že jste zhubli, a dokonce se vám již nějakou dobu daří si váhu držet, rozhodně neznamená, že již se nemusíme hýbat. Je potřeba si uvědomit, že pokud jsme začlenili pohyb do našeho hubnoucího procesu, stal se tak pohyb nedílnou součásti našeho stravovacího režimu. Takže, přestaneme li se hýbat, bude to mít stejný efekt, jako bychom začali o to více jíst.

7. Pozor na zimu

Pokud člověk není zrovna milovníkem zimy a zimních sportů, je zima z hlediska pohybu rizikovým obdobím. Pokud zároveň, stejně jako já, není ani milovníkem tupé dřiny v posilovně, je zima vyloženě krizové období. Je proto nutné si váhu o to více hlídat. Choďte na procházky, a jste li vyložení zmrzlíci, tak alespoň krátké, ale třeba častější procházky. Ale hlavně pravidelně. Prostě se v rámci možností hýbejte i v zimě. Ideálním pohybovým katalyzátorem, je pes. Jít si zaplavat do bazénu, dopřát si masáž, nebo si zajít do sauny, je v zimě také velmi příjemné. Další, co je třeba mít na paměti, je vliv zimy na velikost porcí. Pobyt v chladném prostření pro tělo znamená i zvýšený výdej energie na termoregulaci. Málokdo si ale uvědomuje, že následkem toho máme sklony k vyšší konzumaci, a pokud se zároveň i méně hýbeme, může to být opět riziková kombinace. Proto je v zimě potřeba o to více hlídat poměr mezi příjmem a výdejem energie.

8. Zkuste přibrat

Zní to jako paradox, ale má to svou logiku. Je to stejné, jako když sednu za volant neznámého auta, měl bych si co nejdříve vyzkoušet brzdy. A naše tělo po zhubnutí musíme také znovu poznat. Abych si hmotnost udržel, potřebuji tedy vědět, kde je hranice zlomu, tedy okamžik kdy začínám přibírat. A samozřejmě pak musím včas zabrzdit. Proto je dobré tento experiment udělat vědomě a plánovaně, ale v žádném případě živelně. Za správný způsob považuji opatrné navyšování porcí, naší obvyklé stravy. Nacpat se dortem, nebo slaninou, nepovažuji za nejlepší způsob, tím akorát naštveme naší glykemickou křivku, nehledě na to, že nám bude pravděpodobně špatně. Proto raději zůstaneme u té naší "zdravé stravy", a jakmile váha vyskočí o více než 1 až 2 kila, je třeba ubrat plyn, a vrátit se zpět do zajetých kolejí. Hlavně žádnou „dietu“. Nějaké drastické omezení také totiž není dobrý nápad. Prostě jen zpátky do režimu. Během max. 1 až 2 týdnů se váha vrátí na hodnoty před experimentem. My ovšem budeme bohatší o velmi cennou zkušenost.

Ale pozor! Tento experiment nedoporučuji zkoušet příliš brzy po zhubnutí, ale teprve až v okamžiku, kdy už si váhu nějaký čas úspěšně držíme, a jsme si alespoň trochu jistí do čeho se pouštíme.

9.Zatracení hubeňouři

Život není spravedlivý, a nejsme všichni stejní. Jsou mezi námi lidé, kterým říkáme různě, kyseliny, termiti, otesánci, duté nohy, nebo prostě hubeňouři. To jsou lidé, kteří mohou sníst cokoli, v jakémkoli množství, kteří se nemusí ani příliš hýbat, a ty potvory nepřiberou ani gram. Tito lidé, krom toho že jsem jim vždycky strašně záviděl, jsou prostě jiní než my, mají zkrátka jiný metabolismus. To je potřeba mít na paměti. Nesnažte se je napodobit, nesnažte se jim vyrovnat. Proč to tady píšu? Ono to totiž velmi svádí. Už jsme přece zhubli, a dokonce si váhu poměrně dlouho držíme, prostě jsme to zvládli, tak proč bychom si tedy nemohli (konečně) také začít užívat, a dopřát si jako ti zatracení hubeňouři. Tak vážení, to je ale opravdu veliký omyl. Jak již jsem řekl, tihle lidé jsou jiní, a my nikdy nebudeme jako oni. My nikdy nebudeme ti „hubeňouři“. S tím se prostě musíme smířit. Stejně jako každý druh motoru potřebuje jiné palivo, tak i každý člověk potřebuje individuální stravovací režim. Myslete na to, život přece není jen o jídle.

10. Když přijde pohroma

Když se přihodí „neštěstí“, a vy nejen že nehubnete, ale i udržování hmotnosti šlo tzv. do kopru, a vy již máte opět několik kilo nahoře a stále přibíráte, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo zastavit, je něco špatně. Někde jste museli udělat chybu. Tak stejně jako v deskových hrách, když vstoupíte s kuželkou na špatné políčko, musíte se i vy, vrátit na začátek, a hrát prostě znovu. V našem případě to znamená, znovu začít vše pečlivě vážit a zapisovat. Je to jediný způsob, jak přijít na to, kde jsme udělali chybu. I zde platí, že čím dřív s tím začnete něco dělat, tím líp. Důležité ale je, nikdy to nevzdat.

Závěrem vám přeji, aby jste se s bodem 10 tohoto desatera nikdy nepotkali.