TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 02. 01. 2011

Jak si nahrát profilovou fotku?

Sestricka

Původní Sebekoučink

28 %
0 kg 5 kg

Již zhubnuto: 1.4 kg

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 9126
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 136532.25 km
Kolo: 66634.70 km
Cvičení: 5678 h 47 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Stob skupiny

Sestricka

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Zajetí devadesáti devíti

10. 03. 2012

Byl jednou jeden smutný král a ten měl velmi sťastného sluhu který mu sloužil u stolu. Vždycky pobíhal se širokým úsměvem na tváři.  "Stolníku," zeptal se ho jednoho dne král "v čem spočívá tajemstní tvé dobré nálady?"                                                                                             "Nemám žádné tajemství. Nemám důvod být smutný, pane. Jsem štastný že sloužím vám. Se svou ženou a dětmi bydlím v domě který jste nám určil. Mám jídlo, šatstvo a jednou za čas i hrstku peněz."                                                                                                                           Král dal zavolat svého nejmoudřejšího rádce: "Chci znát tajemství mého stolníka! V čem spočívá jeho štěstí?"                                                                                                                  "Nemůžeš pochopit jeho stěstí. Ale jestli chceš můžeš ho o to štěstí připravit." "Jak?" ptal se král. "Tak že ho uvedeš do zajetí devadesáti devíti."                                                                   "Co to znamená?"                                                                                                                     "Udělej co ti řeknu......"                                                                                                             Podle instrukcí svého rádce připravil král váček, ve kterém bylo devadesát devět mincí a nechal ho doručit stolíkovi se vzkazem ve kterém se říkalo "Tento poklad je tvůj. Těš se z něj a nikomu neříkej jak jsi ho získal."

Sluha nikdy nviděl tolik peněz pohromadě a celý roztřesený začal mince přepočítávat: deset, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát.......devadesát devět!                                                                  Celý zklamaný pátral pohleden po stole a hledal chybějící minci. "Byl jsem okraden" křičel "Byl jsem okraden, darebáci" znovu hledal minci na stole, pod stolem, na zemi, ve váčku v šatech, pod nábytkem ale to co hledal nenašel. Na stole jako kdyby se mu vysmívala hromádka blýskavých mincí a připomínala že má devadesát devět zlaťáků. Jenom devadesát devět. "Devadesát devět mincí tolik peněz" myslel si "Ale jedna mince mi chybí. Devadesát devět není celé číslo. Sto je celé číslo ale devadesát devět ne."                                                                    Sluhova tvář už nebyla stejná. Měl svraštilé čelo a strnulé rysy. Přivíral oči a ústa se mu kroutila do hrozného úšklebku. Pořítal jak dlouho bude muset pradovat aby si vydělal stý zlaťák. Nechal pracovat ženu a děti. Deset, dvanáct let a mohlo by to být. Sluha se dostal do zajetí devadesáti devíti. Netrvalo dlouho a král ho propustil. Nebylo příjemné mít stolmíka který má pořád špatnou náladu.


Co kdybychom si uvědomili že našich devadesát devět mincí je sto procent pokladu? A že nám nic nechybí a nikdo nám nic nevzal. Číslo sto není kulatěšjí než devadesát devět. Je to jenom léčka, klam který na nás nachystali aby z nás udělali hlupáky abychom vláčeli svou káru unavení, nevrlí, nešťastní a odevzdaní abychom nikdy nepřestali hartusit                                                 Kolik věcí by bylo jinak kdybychom se dokázali radovat ze svých pokladů takových jaké jsou.


Tohle jsem četla dnes večer a moc se mi to líbilo. Připadá mi to jako zásadní malér dnešního světa. Je to sice mimo téma těchto stránek ale doufám že se to někoho dotkne. 


                                      zdravím Vás všechny Vaše Jana                  .




                       


Hodnocení (36 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

16. 02. 2018 17:38
Macatice: máš pravdu v ovzduší závisti se nedá být. A není lepší způsob jak takového závistivce naštvat než mu ukázat vlastní spokojenost a úsměv. :-)).
Taky se mi článek moc líbil.
16. 02. 2018 15:10
Jé, to se mi líbilo!
Asi opravdu nemám povahu zmíněného královského stolníka. Mám obavu - lépe řečeno, spíš bych měla říct věřím - že s tímhle trikem by král u mě nepochodil. Já bych nehledala stý zlaťák, ale začala bych přemýšlet o tom, co za ty peníze pořídit - Vlastní domek, abych nebyl záviský na královském rozmaru? A děti vyrostou, taky budou chtít někde bydlet... A pomocníky do domácnosti, aby se žena nemusela sama tolik dřít. A perlový náhrdelník, co po něm tolik pokukuje u zlatnické výlohy, kdykoli jdeme spolu do města... A pořádnou novou matraci do manželské postele :-) Zaplatit dětem dobrého učitele, vzdělání jim nikdo nevezme... A taky budu zanedluho slavit narozeniny, mohl bych uspořádat velkou oslavu a pozvat na ni příbuzenstvo a přátele, abychom se společně pobavili... A něco bych si měl nechat na stará kolena věno pro dceru, ale nechat ty peníze jen tak ležet doma...? Ale tuhle soused, to je poctivý člověk a zkušený obchodník, jistě by mi dokázal dobře poradit, jak dobře investovat. Nebo bychom se mohli dohodnout, že on ty peníze vezme do obchodu a o zisk se rozdělíme...
Ale nakonec by to asi dopadlo stejně jako v tom příběhu - král by záhy přišel o svého stolníka. No řekněte - pracovat v takové atmosféře, kdy ti ten druhý závidí spokojený život a úsměv na tváři a dělá všechno možné, aby tě o něj připravil? No fuj! To si radějinajdu práci o dům dál - možná o něco hůře placenou, ale s rozhodně lepšími vzájemnými vztahy :-)
16. 02. 2018 07:06
Člověk bude šťastný až tehdy,když si bude vážit pouze obyčejných věcí. Krásný článek
16. 02. 2018 06:11
Hezké. Myslím, že těšit se z všedního dne je obrovská dovednost a štěstí. Není to rezignace. nebrání to cestě vpřed. Touha být lepším nemusí vycházet ze zloby a nespokojenosti. Naopak, to, že je "na čem budovat a o co se opřít" je hodně důležité.
15. 01. 2016 10:20
Téma k zamyšlení, být spokojen s tím, co mám, a nesnažit se, nebo se nechat přinutit nespokojeností dosáhnout výš, i za cenu odříkání a nepohodlí? Toť otázka. Myslím, že všichni, kdo jsme tady, jsme se rozhodli nespokojit se se svým údělem a dosáhnout něčeho víc. Problém je, že ten sluha se nedokázal radovat z toho, že si ten zlaťák za deset let vydělá a bude jich mít sto, když dostal těch 99 zadarmo. My tady nedostaneme zadarmo nic, každé kilo se musí tvdě vydřít, tak doufám, že si toho pak budu vážit, i když já jsem to většinu života taky měla zadarmo, až teď, po čtyřicítce.... ach jo :-)!
14. 01. 2016 05:23
Krásné ranní počtení :-)!
14. 01. 2016 00:45
Moc pravdivé ,díky
13. 01. 2016 22:52
Jani,myslím ze to není téma mimo techto stránek, naopak.Moc pekné a pravdivé, clovek si kolikrát neuvedomí co má, ze to není samozrejmost:-))
13. 01. 2016 21:01
Moc pěkné a pravdivé. Važme si toho, co máme. Ať je to cokoliv. :-)
20. 03. 2013 18:54
myslím, že to není zcela mimo tyto stránky, díky! moc hezký příběh! od koho to je ?
22. 03. 2012 09:19
Ten článek je nejen krásně napsaný, ale i hluboce pravdivý. Málo kdo z nás si uvědomuje, že nás potkalo velké štěstí (zdravé děti..), jen se vlastně trápíme maličkostmi, které můžeme ovlivnit. To si člověk plně uvědomí až při ztrátě milovaného člověka. Nechci tím nijak snižovat naše úsilí na STOBu, to je pro nás velkým přínosem, ale většinou se honíme za tím, co vlastně ani nepotřebujeme. Tak ať se nám tu všem daří :-)))
10. 03. 2012 21:26
Krásné,díky Jani :-)))
10. 03. 2012 21:21
Moc pěkný!
10. 03. 2012 19:13
Myslim, ze mimo tema az tak moc to neni. Obcas clovek musi slevit z toho, co chce, aby mu nakonec bylo lepe.
10. 03. 2012 19:08
Není to mimo téma našich stránek. Je to přesně to, co si musíme uvědomit. Hehrotit honbu za vysněným cílem, ale spokojit se s tím. co už máme, ale dál pokračovat v nastoupené cestě. Díky za velmi moudrý text.
10. 03. 2012 15:18
Fakt dobrý... A má to něco do sebe. :-)
10. 03. 2012 14:19
Hezké a poučné!
10. 03. 2012 11:47
pěkné, ale já být sluhou a předtím nemít nic, stačil by mě i jeden zlaťák, pokud by na něj musela žena s dětmi pracovat 10 let a já jej dostal zadarmo :-) to je o tom že kdo má moc, chce ještě víc, kdo nemá nic, je s tím jakš tak smířený a neřeší to :D
10. 03. 2012 11:37
To sem víc než paří Jani!
10. 03. 2012 09:03
já myslím, že to sem i tak trochu patří. Souhlasím s tím, že bychom se měli spokojit s tím, co máme, ale zase na druhou stranu, kdyby nebylo té 100. neexistojící mince, co by nás hnalo dopředu?
10. 03. 2012 08:50
Poučná historka :)
10. 03. 2012 08:48
Krásný:-))
10. 03. 2012 08:46
že jich měl mít původně 100 je přeci jasné...:-))
10. 03. 2012 08:39
Janičko, moooc krásné!!! A pravdivé! ;-)

Simčo, ty šťouro...že ty budeš ta proklatá stá mince?? :D
10. 03. 2012 08:20
Pěkný a pravdivý příběh, Jani:-)
10. 03. 2012 08:04
jejda - a nemá v té historce být, že vzkaz mluví o 100 mincích? a dotyčný pak začne všechny kolem podezřívat, kdo mu vzal tu jednu, místo aby se radoval, že dostal 99? Já to četla takhle.
09. 03. 2012 22:34
Hezký :-) A pravdivý !!!
09. 03. 2012 22:23
Moc poučné. Díky :-) A proto, když se nepodaří zhubnout 20 kg, ale "jen" 19 - tak si z toho nebudeme dělat co? Těžkou hlavu. A budeme se co? Radovat :-))))
09. 03. 2012 22:16
Jsi hodná, že jsi nám to napsala. Je to velká pravda, moc díky.
09. 03. 2012 22:16
Krásné :-))
09. 03. 2012 21:55
Krásný příběh a také pravda. Nejspíš si to uložím a občas připomenu. díky.
09. 03. 2012 21:26
Jsem ráda že se vám to líbí. Ta pravdivost té poenty je obrovská.
09. 03. 2012 21:16
moc pěkně napsané,díky .....
09. 03. 2012 21:15
To je krásné...s dovolením uloupím a pošlu dál.......
09. 03. 2012 21:14
Janičko, děkuji :-)
Krásný příběh a pravdivý!!!
To máš jako když někdo říká, že nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř, na to mám dobrou odpověď ... a to, že HŮŘ UŽ BYLO!

Ráda jsem tě tu opět potkala, měj se krásně :-)))
09. 03. 2012 21:11
JJ , mě vždycky v obchodě naštvou když je cena s 90haléři :-DD 99,90,-......To už je přece stovka, tak proč mě lakujou , že ne :-)))))))))))
09. 03. 2012 21:06
Jani, to je moc pravdivé...:-))

ale, jdu se mrknout do peněženky....a přepočítat si svejch pár drobáků...:-DDD

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři