Podle mě,nejedna ženská zkusila nějakou tu zázračnou a „osvědčenou“ dietu, která ji měla dopomoci ke krásnější postavě. I já jsem začala kdysi dávno po pěkné pevné sexy postavě toužit, tady je můj příběh o několikaletém snažení.

Od mala jsembyla pohybově aktivní, hrála jsem závodně vybíjenou ( což jsem mnohokrát odnesla naštípnutým, nebo zlomeným prstem), jezdila jsem na atletické závody (vymknuté kotníky) , kde jsem běhala krátké tratě, skákala do výšky a do dálky, házela koulí, jezdila jsem na volejbalové turnaje ( opět prsty) a od čtrnácti jsem začala zaskakovat za cvičitelku AE v naší malé školní tělocvičně navesnici. V osmnácti jsem si udělal kurz cvičitele aerobiku. Postavu jsem do té doby měla tak nějak „normální“, sem tam nějaká měkota( hlavně na břiše ),ale vesměs to šlo. Zlom nastal na střední škole v předmaturitním ročníku,kdy jsem zjistila, že to s mými znalostmi není žádná show a že je třeba se„do toho opřít“. Ležela jsem v knihách, obklopená antidepresivy ( jídlem acigaretami) a na aerobik nezbýval čas. Zato na večerní posezení s přáteliu piva a diskutování o těžkých studentských dnech ano. Kilo se s kilem sešlo a po úspěšně složené maturitní zkoušce jsem zjistila, že jsem jaksi nakynula. V té době jsem měla přítele, takže jsem se s postavou nijak netrápila a dál si užívala období čokolád, sušenek, smažených jídel, piva apodobně. Po čtyřech letech vztahu jsem se rozhodla přítele opustit. Najednoujsem byla sama. Řekla jsem si:“ tohle je určitě nějaký životní zlom, mnoho událostí najednou: úspěšně složená maturita, nové první zaměstnání, rozchod“.Rozhodla jsem se, že se hodím po rozchodu do kupy, přestěhuju se z vesnice do města za prací, ale HLAVNĚ, že se sebou něco udělám- další životní změnu.

Stoupla jsem na váhu a obratem z ní slezla, abych se přesvědčila, že ručička je opravdu nastavená na nule. Byla. Znovu jsem „vyskočila“ na váhu a ona opět ukázala tosamé číslo. 86 kg. No páni, je ze mě skoro „metráček“. Tak tohle je hodně velká motivace. Copak by někdo chtěl takovou „měkotu“? Veškerý můj volný čas jsem začala trávit po tělocvičnách. Spinning střídal posilovnu, aerobik běh, boxpilates… vše jsem absolvovala v ruce se zeleninou a ovocem, celozrnným pečivem a jogurty. Stejně tak, jako jsem střídala tělesné aktivity jsem seseznamovala s novými muži a zase se s nimi brzy rozcházela, protože žádný nezapadal do mých představ. A zřejmě ani já do jejich :-)

Pravidelně jsem stoupala na váhu a po roce jsem s potěšením mohla konstatovat, že jsem odsportovala  velký kus cesty. Váha ukázala o 20 kg méně. Sebevědomí se mi s ubývajícími kily zvyšovalo a tehdy jsem se seznámila s mým nynějšího manželem, který mě odnaučil kouřit a dál mi pomáhal zvyšovat sebevědomí . Po odpolednech a večerech jsem začala několikrát do týdne předcvičovat v jednom fitku aerobik, bodyform, pilates a kalanetiku a nyní jsem za cvičení neplatila, ale dostávala jsem zaplaceno. Co víc si přát?

Váha užnešla tak rychle dolů, jako šla první rok, ale postava se nádherně formovala a mohla jsem o sobě říci, že jsem při 60-ti kilech štíhlá se sportovní postavou.O několik let později jsem se vdala a přestěhovala jsem se z velkého města, z podnájmu, do města menšího – do vlastního bytu s manželem.Předcvičování ve velkém městě jsem pustila k vodě a začala jsem předcvičovat v mém novém bydlišti. Když zbyde čas, zajedeme si s manželem, nebo kamarádkami do města na H.E.A.T., Fitbox, BOSU, nebo si v létě si pinkneme beachvolejbal.

Bůh nám poštěstil a v roce 2012 se nám narodil synek Mikulášek. Za období v těhotenství jsem nabrala 14 kg, sportovala jsem jen do necelého pátého měsíce a to jen tak zlehka( posilování paží, zadku a stehen, BOSU, rotoped) - pro dobrou náladu. Konec šestinedělí jsem jsem oslavila s manželem– na squashi ---endorfíííny :-) Opět se mi vrátila láska ke sportu a báječný pocit z pohybové aktivity. Po synových prvních narozeninách jsem se vrátila k předcvičování, doma jezdím na rotopedu, posiluji vlastním tělem,nebo s malými činkami, overballem nebo na BOSU.

Jsem prostě sportovní magor. Doufám, že až budu babka, budu s vnoučatama běhat zabalónama a hrát s nimi „na třetího“ a fotbal :-)