Občas si něco sladkého dám, ale nepřeháním to. Když jsem zapisovala do sebekaučinku a semaforky se zelenaly tak mě žádná mlsná nehonila.

Čtvereček čokolády není sladkost. To je lék :-)

Sladkosti mám ráda, tak nějak mi to bez nich nejde :-(, ale když už mlsám, tak plánovaně spíše dopoledne (bývá to jen kousek sladkosti) - aby jsem měla čas energii spálit :-).

Přesně jak píšete: pokud jím pravidelně tak jak jsem zvyklá, mlsná mne nehoní ... pokud okolnosti nedovolí najíst se včas, hlavně od snídaně do oběda, večer mne většinou mlsná dožene. Se sladkým nebojuji, ale občas si s chutí něco sladkého dám, většinou na rodinných oslavách nebo o Vánocích, čtvereček kvalitní hořké čokolády za sladkost nepovažuju, ten si vychutnávám téměř denně.

Děkuji moc za pěkný článek.Vím,že pravidelná strava dělá divy,mám to vyzkoušené a pokud jsem vydržela,tak téměř 3 týdny nepřišly velké chutě na sladké.Momentálně se mi však nedaří,tedy spíše jsem pohodlná jíst pravidelně.a je to vidět!!!!!!

...tady já radit bohužel nemůžu.:-(...od nového roku si do kalendáře značím slanosti, sladkosti a alkohol.Takže vím, že jsem měla naposledy v neděli dortík v kočičí kavárně a před tím cca 6 dní nic....zítra a pozítří možná taky nic.Jenže pokud půjdu na nákup-někdy tento týden..půjdu do Tesca a koupím makový závin.Sním ho celý a s chutí.Bohužel...Dobrá zpráva je, že před tak 3-4 lety jsem snědla ten závin půlkilový, druhý den něco jiného a podalší den zase něco jiného.....:-o...takže vlastně co jsem na STOBu momentálně veliké zlepšení ....na 1/4 kilový.

Macatice: Taky vidím nevídím, nejen ty.

já si občas sladké dám, ale spíš někde v kavárně, doma mám max.kvalitní čokoládu, nepřeháním to,ale ani si to nezakazuji

Co je to první kaligraficky napsané slovo na obrázku? Nevidím? Mate mě to první diakritické znaménko (tečka na i), které je ještě o fous delší než to druhéčárka nad í). Nebo je to nějaké jiné slovo? Ale nic mě nenapadá.

Držím teď dva měsíce "cukrfree" dietu. Na mě asi nejvíc platí doktoři, takže když mě čeká test na "dlouhé cukry"... Zatím se držím. Jediná sladkost, kterou jsem si dala, byla omylem, když jsem si na návštěvě z tácu vzala cosi, co jsem se svýma bídnýma očima považovala za jednohubku s pomazánkou, a on to byl linecký minikošíček s pudinkovým krémem. A protože to byla stobí návštěva a pekla ho stobačka, sladký byl minimálně, rozhodně méně než v cukrárně. A mám pocit, že těch 100 g hroznů, co jsem měla včera, obsahovalo víc cukru, jak byly sladké.
Mám za sebou asi půl měsíce, ještě měsíc a půl mě čeká. Ne že bych si sladké nedala ráda, už se těším, až budu mít po odběrech a vytáhnu ze skříňky zbytek krabice s vánočními želé arabeskami a jednu si dám (arabesku, samozřejmě, ne celou krabici, i když po tak dlouhé době to budou spíš asi dvě arabesky). Za normálních okolností si sladkost dám, když na ni mám chuť - želé, oříšky v čokoládě, malou kofilu nebo kousek jiné čokolády... A občas třeba i nějaký zákusek ke kafi v cukrárně/kavárně. Ale už si rozhodně při každém druhém nákupu nedávám do košíku koblihu či dvě nebo sladký koláč, jako tomu bylo před třemi lety. A načatá čokoláda mi klidně leží na stole týden, než dostanu chuť na další kousek.
Takže já opravdu se sladkým bojovat nepotřebuju.

Nic si nezakazuji ale dám si jen pro chuť.

Budu se snažit, aby to bylo jen občas , zatím to moc nedávám.

Moc děkuji za užitečnou radu....dobrá nebudu bojovat....budu omezovat !!!!

Takovýto článek je radost si přečíst. Utvrzuje mne v tom, že jsem na správné cestě a občasná sladkost může být zdrojem radosti a ne výčitek při mé snaze dodržovat zdravý životní styl.

Takhle já to přesně cítím :-). Nechci si nic zakazovat, jen nechci "neřízeně ujíždět" a chci mít příjemný pocit, že mám to, co dělám pod kontrolou. Tak, jako občas jedu na výlet a pořád jenom nepracuju, si klidně mohu dopřát něco nezdravého a bez výčitek si to užít :-). Tak je to, myslím, úplně v pořádku :-). Důležité je, jak se stravuji běžně, ne to, že jsem si jednou za čas něco ( s chutí :-)) dopřála.