Ahoj,

hlásím se počtrnácté. Vím, že prodleva mezi jednotlivými zápisy se prodlužuje a je to dáno několika skutečnostmi. Pokračuji stále ve všech návycích a pohybových aktivitách, o kterých už jsem dříve psal, takže vlastně cítím, že psát často by znamenalo omílání stále téhož: chůze, plavání, kolo, mnoho zeleniny, žádný alkohol, minimum cukru atd. Zároveň také úbytky jsou menší než dříve, což je logické, jak se váha snižuje, tak hubnutí jde stále pomaleji a já se nechci chlubit po každém týdnu dalším půlkilem. Měl jsem dokonce i 14 dní, kdy se váha v podstatě nezměnila. A to mělo jeden hlavní důvod - omezený výdej energie. Příjem energie totiž držím stabilně od loňského léta v podstatě v nezměněné formě, váhové úbytky jsou tedy v posledním měsíci, po zhubnutých 32 kilogramech, způsobené hlavně pohybem. A protože souhrou pracovního vytížení a zároveň klidového režimu, kvůli menšímu chirurgickému zákroku, jsem se 14 dní skoro nehýbal, tak ejhle, váha se zastavila a nechtěla jít dolů. Pochopil jsem, že pravidelnost pohybu je v současné chvíli už důležitější než vyvážená a zdravá strava, na kterou jsem navyknul a na kterou se už soustředit nemusím. Váhové úbytky tedy mohu uspíšit a podpořt zejména pohybem.

Mám ze sebe velkou radost, dokázal jsem už teď tolik, co nikdo z mého okolí nečekal a všichni jsou nadšeni, všichni obdivují mou vůli a mnoho přátel si chce nechat poradit, kam se obrátit a jak docílit téhož. A to mě těší. Zároveň se velmi těším na konec října tohoto roku, kdy na Dni zdraví se STOBem budu moci předvést svých 100 kilo. Zbývá mi tedy ještě 15 a já věřím, že se to podaří.

Vím, že na nějakou váhu se dostat je teprve začátek, skutečné umění je dokázat si ji udržet až do pozdního věku a to zejména zažitými správnými stravovacími a pohybovými návyky. A taky psychickou pohodou. Na tu se často zapomíná. Je potřeba hubnout radostně a nadšeně. Milovat svoje tělo a dopřávat mu pozvolnou a trvalou proměnu. A tak to dělám i já.

Přikládám fotku a odkaz na rozhovor se mnou, kde se můžete dozvědět víc o tom, co dělám, když zrovna neplavu a nejím zeleninu. :-)

https://city-dog.cz/post/vaclav-tobrman-nehodnotim-jak-hraju/

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Patnáct kil mi ještě zbývá,

patnáct kil, z nichž neubývá,

když se jenom leží, zívá,

když mě nečinnosti diva

do svých osidel zas vláká.

Jednomu se chce až plakat,

že nad hubnutím se smráká,

z mistra že jsem "pad" na žáka.

Řešení je přitom blízký,

nestačí už nepít whiskey,

nejíst zmrzlin plné misky,

stále omezovat zisky

energie. Kdepak hochu!

Nehraj si na živou sochu!

Hýbat se zkus víc než trochu,

ještě, ještě, Ty lenochu!