Ahoj,

hlásím se počtvrté. Podle Hanky Málkové jím málo. Ne snad na objem, protože hlad necítím, ale málo sacharidů. Přes to všechno, že jsem do jídelníčku nově zařadil odpolední svačiny, které jsou většinou zeleninový salát nebo kefír, tak váha ubývá rychleji, než by měla. Někdo by zajásal, ale já si uvědomuju, že člověk je naopak ohrožen daleko víc jojo efektem právě, když se krátkodobě podvyživuje. Takže nejásám. Mám 6 kg dole. Jásám, že to jde, že hubnu, ale věřím Hance Málkové, že to nesmí jít moc rychle. Takže odpolední svačiny zvětším a k hlavním jídlům si budu dávat víc pečiva nebo přílohy. Je to logické. Moje výchozí váha byla tak vysoká, že přeci jen nemůžu jíst jako 60 kg vážící slečna, která se chce zbavit přebytečných pěti kilogramů. Naopak vlastně se stravuji tak, že by hypotetická slečna asi přibrala. Ale pro mě tohle stravování znamená úbytek. Hubnutí je přeci jen náročné spíš pro mysl než pro tělo. A tak je nutné pochopit, že tak jako pomaličku moje váha stoupala, až vystoupala nad 140 kg, tak se teď musím snažit ji zase podobným tempem snižovat, až na vysněných 100kg, což je číslo, které bych rád viděl 31. 12. 2018 na dispeji digitální váhy doma.

Děkuju vám všem za spoustu povzbuzujících komentářů, ať už tady, nebo na FB, případně osobně. Mám pocit, že celý svět si přeje, abych hubnul a celý svět je tím nadšen. A tím jsem nadšen zase já. Ta snaha je tak nějak kolektivní. Tohle je jedna z přidaných hodnot STOBu, ta široká komunita lidí snažících se hubnout. 

Chci elektrokolo a znova to opakuju. Teď už vím, že k Vánocům si ho nadělím. Nebude však dárkem jen to elektrokolo, to bude vlastně spíš odměna. Dárkem bude příjemný pocit, že mám vůli a že tou vůli dokážu přimět tělo, aby snížilo svou hmotnost. Líbí se mi, že to dokážu. Mám se rád a měl jsem se rád vždycky. To se nezmění.

P. S. Nutellu nemám k svačině, ale líbílo se mi, že na mě mluví přes to, že jsem ji už rok neochutnal. :-)

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Kila mi mizí jak splašený,

nejím už knedlíky, kačeny,

ani kofily a mileny,

přes to se necítím zničený.

Naopak krmím se rajčaty,

kalhoty začly být odstátý,

nevečeřím už po desátý,

cítím se svěží a bohatý. :-D

V jídle je totiž bohatství chutí,

jíst nutellu už mě nedonutí

nikdo, však stejně necítím pnutí,

a místo bůčku už mlsám jen krůtí!

Pozn. od Hanky Málkové:

Přidám ještě shrnutí Vaškovy zatím měsíční cesty také z mého pohledu - přesně před měsícem jsme se potkali poprvé a od té doby zhubl přes 7 kg, jsem zvědavá, co za nějakou dobu ukáže Bodystat a věřím, že díky vhodně sestavenému jídelníčku a pohybu (zatím převážně chůze) se jedná především o úbytek tukový a nikoli svalový. 7 kg za měsíc je opravdu docela dost, je jasné, že díky vyšší počáteční váze je z čeho ubírat, ale i tak bych byla spokojenější, kdyby to šlo trochu pomaleji :-)

A čím to, že to jde tak rychle? Vašek je zkrátka až moc vzorný - snažila jsem se aplikovat metodu postupných kroků - tedy zařazovat postupně dílčí změny, ale pro Vaška není nic problém, stačí se jen zmínit a následující týden vidím vše, o čem jsme na konzultaci mluvili, aplikované v jeho jídelníčku. Obdivuji jeho silnou vůli, z nepřeberné nabídky na rautech si bez sebemenšího problému vybere jen libové maso, zeleninu a krajíc chleba. Když jsme vymýšleli, kde by v jídelníčku mohl trochu přidat, aby váha neklesala tak rychle, s klidem jsem mu mohla doporučit, ať si dá na svačinu hrst ořechů. U většiny klientů bych se obávala, že je to moc velké pokušení a skončí to u celého 100g balení, ale pro Vaška žádný problém a balení mu vydrží na celý týden.  

Ale abych jen nechválila, tak samozřejmě i Vašek má své slabší oblasti - do kuchyně a do obchodu ho asi jen tak nedostanu, ještě že je dnes možnost koupit si hotové saláty, objednat kvalitní jídlo a nakoupit vše online.

Ale věřím, že za pár týdnů uvidím v jídelníčku třeba i tu vlastnoručně oškrábanou mrkev :-)