V rámci Sebekoučinku jsem narazil na úzké hrdlo v podobě Fitkoučinku. Jak to udělat, abych každý den těch 1400 kJ vydal? 

Shodou okolností jsem včera potkal kamaráda, který už je v aktivním důchodu, a měl potřebu mi sdělit svůj nejnovější zážitek. Rozhodl se chodit do fitka a lanařil mě k tomu také. Je prý úžasné pustit si do uší sluchátky Blue Efekt, vyrazit ostře do neznáma  a kochat se pohledem na okolo se pachtící děvy o jednu i více generací mladších. Ale! Sakra, ale musí vždy nějaké přijít, to je jasné. Naposledy prý znovu nazul vhodnou obuv, nasadil čelenku, do sluchátek pustil song a houpavým travoltovským krokem vyrazil k pásu, který právě osiřel. Jenže si za dunivé hudby v uších nevšiml, že jeho předskokanka pás nevypnula a  - udělal osudný krok do ostudy. Během mžiku se rozplácl na stěně za pásem a začal si počítat kosti v těle. Takovou ránu prý nikdy nedostal. Při té představě jsem se popadal za břicho a s příslibem "snad někdy" jsme se rozloučili.

Nicméně otázka naplnění požadavků Fitkaučingu zůstala otevřená.

Když jsem si druhý den k obědu na pánvi bez tuku zprudka opékal hovězí steak po první straně, prsty ho jako vždy starostlivě a něžně přitlačoval ke dnu pánve, odkud se linulo praskání a syčení a spousta vůní, které naznačovaly blížící se mnohosmyslový zážitek, začalo mi být líto vylítat tak nějak bez cíle ten steak odpoledne ze svého života.

A tu mi svitlo.

Co ten čas, při kterém mám spálit ten vláčný a křehký steak, využít tak nějak smysluplněji.

Co zrecyklovat tu energii ze spalování steaku na energii pro získání nějaké jiné, další dobroty.

No jo, ale co teď kde dobrého venku na svižné procházce najít? V létě bych mohl jít na houby, ale v zimě houby nerostou. Zabrousil jsem pro inspiraci na internet.

Že nerostou? Ale rostou. Prý rostou houby Jidášovo ucho neboli čínská či černá houba.

No hurá! Místo recyklace čínkých vlasů na český chleba budu recyklovat energii ze steaku z české jalovice na sbírání čínské houby, ze které si další den uvařím skvělou čínu nebo A la dršťkovou polévku. To nemá chybu. Je to dokonalé.

Takže jsem vzal košíček a po nedávném období třeskutých mrazů se vydal kvapem do lesa hledat keře černého bezu, na kterém čínská houba údajně roste.

Houbařský tranz mě opanoval hned na kraji lesa a držel še mě téměř dvě hodiny. Nasbíral jsem skoro tři kila Jidášových uší. Kaštanově zbarvených se sametovým nádechem (některá byla zmrzlá na kost, protože ráno byly 4 pod nulou), ale to prý nevadí, což je asi pravda, když přežila ty nedávné silné mrazy, znovu rozmrzla a zase očividně prosperovala). Navíc jsem našel lebku srnce i s parůžkama. Viděl a slyšel zpívat různé ptáčky, pelášící myšku i poštolku, která na myši dělala nálety. Prostě jsem si tu Fitaktivitu v podobě recyklace energie moc užil.

No a doma jsem byl samozřejmě pochválen, abych byl motivovaný, to chlapi potřebují. Konec dobrý, všechno dobré.

PS: Kdyby byl zájem přidal jsem mezi recepty recept na Salátovou okurku s vlašskými ořechy. Měl jsem ji dneska k svačině a moc si pochutnal.