Datum registrace: 12. 03. 2016

Zatvik

Sebekoučink

Váš cyklus již skončil. Pro pokračování v Sebekoučinku si založte nový cyklus.

Získané body

Tento měsíc: 238
Celkem: 8546
Zobrazit více

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze:	0 km
Kolo:	0 km
Cvičení:	0 h 0 min

Všichni uživatelé
Chůze:	136831.30 km
Kolo:	66657.70 km
Cvičení:	5696 h 21 min

Přidat pohyb

Přátelé

Počet přátel: 52

Více přátel Všichni přátelé

Vyhledat uživatele

Jak požádat o přátelství

Stob skupiny

Jak se připojit ke skupině

Zatvik

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Krize

16. 06. 2017

Hubnutí se mi nedaří. Pořád se motám kolem 80 kg, hmotnost se sice nezvyšuje, ale ani neklesá. Můžu si za to sama, nebo za to možná spíš můžou okolnosti.

Za dva měsíce máme už druhé úmrtí v rodině. Nedávno to byla babička, teď otec. Kromě práce a vyřizování pohřbu se mi nechce dělat nic, i když mám času dost. Nechce se mi vařit, jídlo mi nechutná a krmím se jen proto, abych fungovala.

Každé ráno se probouzím s myšlenkou, že se sebou musím něco dělat. Vždyť jsem mladá, pěkná, pořádná ženská, žádný ufňukaný slaboch. Potřebuju jen nakopnout. Do pohřbu se mi to nejspíš nepodaří, ale potom to jednoduše musím zkusit.

Píšu to vlastně proto, abych si to připomněla, ale bodla by mi i nějaká podpora a tady jsem ji zatím vždycky našla. Pokud mi tu někdo zanechá pár motivačních slov, udělá mi to velkou radost. Děkuju.

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

07. 07. 2017 19:20

Masa55

Mě v mé těžké životní chvíli pomohla kniha : Miluj svůj život od Louise l.Hay.

20. 06. 2017 08:19

Yogii

Drž se, Zatviko! Myslím na tebe a v duchu si přehrávám svoje smutné zkušenosti. Mně umřela maminka, když byl dceři necelý rok, a tak jsem se z největšího zoufalství dostala díky tomu, že okolo malého dítěte je spoustu práce, ale také, že mi malá dcera dodávala energii. Za pět let a deset dní mi zemřel tatínek, takže bohužel dcera neměla tolik příležitostí si užít nejlepší babičku a dědečka. Drž se, v životě zažiješ ještě spoustu krásného, i když vzpomínky na naše nejbližší nevyblednou, tolik bolet už to nebude. Nehroť teď váhu, ale nezapomínej na sebe a měj se ráda.

19. 06. 2017 23:03

Zatvik

Děkuju všem za reakce. Cením si toho. Vím, že hubnutí má v téhle situaci nulovou prioritu, a vlastně mi o něj až tak nejde. Spíš se snažím se na sebe úplně nevykašlat. Tohle období je pro mě vážně náročné. Dvě úmrtí v rodině, všechny ty povinnosti, které jsou už nad moje síly, prakticky neexistující osobní život.... Už teď vidím, že mě běžné denní úkony stojí spoustu sil. Bojím se, že na sebe zase zanevřu, budu fungovat jen na autopilota a budu se zase nesnášet.
Jsem ten typ, pro kterého je relativně anonymní psaní snazší než skutečný rozhovor. Na internetu jsem brutálně upřímná. Děkuju, že jste mě tady neposlali někam - vím, že tyhle stesky sem tak úplně nepatří. Ale i takový je život.

19. 06. 2017 12:51

kiriss

Díky, Zatviko, za to, že s námi sdílíš hodně náročné období. Vše, co bylo napsáno, bych jako psycholog podepsala. Právě teď je čas loučení, smutku a smiřování se se ztrátou. Jestli bylo něco nevyřčeno, napiš svým blízkým zesnulým dopis. A netlač na sebe. Hubnutí počká! Až tohle náročné období pomalu odezní, obuješ se do něj a my Tě v něm podpoříme! P.S.: Kdyby bylo hodně těžko, neváhej a volej přátelům nebo napiš o podporu sem.

17. 06. 2017 19:46

Veve12

Nemáš to teď lehké, ale tak to v životě chodí. Rozhodně nejsi žádný ufňukaný slaboch! Je těžké se vyrovnat s odchodem někoho blízkého. Tatínek mi zemřel v 21 letech a měla jsem týden před svatbou. Svatbu jsme zrušili. Bylo to těžké období. Později byla svatba, narodili se děti a bylo to zase dobré. Před 6 lety mi zemřela maminka. Bylo to moc těžké období. Dodělávala jsem si maturitu a maminka zemřela 6 dní před zkouškami. Musela jsem zařizovat pohřeb, vyklízet byt, běhat po úřadech... do noci jsem se učila, ale zvládla jsem to protože jsem musela! Naštěstí už děti byli velké tak doma vše s manželem udělali. Moc ti držím palce, ať vše zvládneš! Drž se!!!

17. 06. 2017 16:15

hanajabu

V životě procházíme horšími i lepšími časy. Kdybychom nepoznali smutek, nevychutnali bychom si ani chvíle radosti a štěstí. Vydrž, ono se to zase v dobré obrátí.

16. 06. 2017 22:37

martashi

Není to tak dlouho co nám odešla maminka, rovnala jsem se s tím těžko, ale všechno se dá zvládnout, nedrž smutek v sobě, teprve s věkem člověk pozná jak je důležité smutek prožít a smířit se s odchodem blízkých. Tatínek mi zemřel když mi bylo 25 a protože jsem v té době pečovala o novorozeného syna a jeho o dva roky staršího brášku neměla jsem čas zabývat se smutkem, celé roky jsem se s jeho smrtí nemohla srovnat. Držím palce, zvládneš to.

16. 06. 2017 21:44

Majka63

Myslím, že teď nemáš zrovna na růžích ustláno. Netrap se a počkej, až budeš víc v pohodě. Když odejde někdo blízký, je to velká psychická zátěž.

16. 06. 2017 21:38

Zatvik

Děkuji. Po pohřbu musím znovu naběhnout na jídelníčky, už jenom proto, abych myslela na něco jiného. Navíc - já žiju, a před tím nemůžu zavírat oči. Pokud mě zase nezačne bavit se o sebe starat, spadnu opět do letargie a to nechci.

16. 06. 2017 21:22

sifaka

Děvčata níže mají pravdu.Úmrtí v rodině je jeden z největších stresů.Dej tomu čas.Koukám máš zaplacený koučink.Zkus se podívat na nastavení příjmu, už tam budeš mít statistiku.Určitě koučink využij, přesto že si myslíš, že jsi mimo hru.
Jsem ráda, že píšeš svoje blogy pro všechny.To taky stojí spoustu sil....Ráda si je přečtu a.... Držím palce, ať znovu nahodíš řetěz :-)

16. 06. 2017 20:47

Evusja

Prožíváš těžké období, je třeba se vybrečet, posmutnit a nechat tomu čas. Dříve to bylo jednodušší, odchod někoho z rodiny se prožil a odžil, pozůstalí "drželi smutek", chodili v černém...dnes je vše uspěchanější, musíme do práce, musíme fungovat, nechceme nikoho obtěžovat svým smutkem...a nemyslím si, že je to dobře.
Nech si čas a až se budeš cítit fit, hubnutí se zase rozběhne. Určitě netrap sama sebe! A drž se, bude líp!

16. 06. 2017 17:41

kuhnj

Myslím si, že toho je na tebe teď opravdu hodně...A moje zkušenost je, že hubnutí se mi daří jen když jsem v pohodě...A ufňukaný slaboch určitě nejsi!!! Držím ti palečky, aby bylo brzy líp:-)!