Dnes jsem při svém rochnění ve vaně učinila "objev". Hovím si tak v plné vaně vody, která prakticky přetíká přepadem a užívám si, jak jsem dneska byla hodná, pracovala, hýbala se a zelenala semaforky...Poté si vzpomenu, že jsem ještě nevečeřela a tak koupel zrychlím, vida představu chleba s vajíčkem...Stojím, koukám jak puk a co nevidím...vody jak v brouzdališti, sotva deset centimetrů na dně bylo. Ano přátelé, čím míň člověk váží, tím víc vody potřebuje...:-DDD