Zdravím všechny hubnoucí i "udržovací" přátele, naposledy v tomto roce. Tak se nám čas nachýlil, doufám, že jste si užili krásný vánoční čas a podařilo se vám dodržet všechna svá předsevzetí. A když ne, tak další rok je za dveřmi a to se nám to podaří určitě.

Povím vám, jak se mi letos poprvé podařilo nejíst cukroví a zvítězit nejen nad sebou. Už několik let bojuji s manželem o pečení cukroví. Já nechci péct, on si nedokáže bez něj vánoce představit. No a tak to každoročně dopadlo tak, že jsem s nevolí upekla jeho oblíbených 9 druhů a také jsem hojně ochutnávala a lehce přibírala/no spíše těžce/. Letos to s pečením bylo stejné, jen s tím, že jsem už předem avizovala, že já to prostě jíst nechci. Při pohledu do jeho lehce pobaveného úsměvu a ironického pohledu v očích se mi až udělalo nevolno, že mi ani on nevěří a že to nedokážu. A tak jsem se zapřela a už neřekla ani slovo. Nic o tom, že nechci jíst sladkosti a tím přibírat, prostě ani slovo. Na talíř dávám po 3 kousky z každého druhu a vidím, jak si to manžel pěkně zkrytě přepočítává, aby mi mohl otlouci o hlavu, že jsem zase pěkně kecala a ujídám, A já se zase vnitřně usmívám, protože jsem nesnědla ani kousek a vidím, jak ho to pěkně užírá. Na balkóně "zraje" ještě asi 4kg cukroví a jsem zvědavá, kdo to bude jíst. Něco dám do mrazáku na Velikonoce a ten zbytek ho nechám pěkně "sežrat". No a snad se dočkám i toho, že v příštích letech už péct nebudu.

Přeji vám krásné dva poslední letošní dny a do toho nového roku, který bude určitě lepší, jen to krásné, co nám život může nabídnout. Užijte si to.