Konečně usedám k počítači jen tak a hledám to ,co mě zajímá. Prostě jen tak! Dnes žádné domácí práce, žádné dohánění toho, co v práci nestíhám. Připadám si hrozně - unavená, tlustá a plná beznaděje. Pročítám si plno novinek tady na Stobu a strašně bych chtěla se znovu zapojit, ale tentokrát mám fakt strach. Vždyť v poslední době jen začínám, rozběhnu se a konec. V posledním cyklu skvělý začátek a 3kg dole během měsíce, radost, ale pak dcera začala o Vánocích marodit (zopakovala si to asi 4x vždy po týdenním chození do školy), V práci už na vás koukají přes prsty,když chybíte, tak naštěstí vypomohla babička. Konečně zdraví a odjeli jsme začátkem února na hory. Hned 1.den večer syn přes 39C a já o 2dny později také. Do toho se přidal hnusný kašel a začalo se mi špatně dýchat. Odvezli mě na pohotovost,zatekla mi průdušnice a hned Atb. No od té doby jsem prodělala další virózu, do toho zuby. Takže ještě dneska mám zateklou celou pusu od včerejšího zásahu zubařky. Hubnout? Fakt jsem nedávala a jak to u mě bývá stres=sladké. Je to vidět na váze..

Po internetu je spousta informací o hubnutí a zdravém jídelníčku, ale já jsem si nějak zvykla na Stob a všechny milé lidičky, kteří mě vždy tak nějak nakopli. Pokud jste dočetli až sem, asi si řeknete bláznivá ženská,neví, co chce. Bohužel (nebo bohudík?)  tu fungujete jako ta vrba, co do ní člověk našeptává, co ho trápí. Mně se při psaní srovnaly myšlenky. Přemýšlím u toho o všem možném. Co udělám ještě nevím, ale je mi alespoň o fous lépe.

Všechny vás moc zdravím a držím palce, ať se vám daří lépe než mně!