Do "sametové revoluce" jsem znala a používala tuto zeleninu stejně jako ve školní jídelně - nakládanou. Poté, co jsme začali jezdit do Holandska, jsem teprve objevila jejich půvab. Naši známí ke každému hlavnímu jídlu dávali na stůl hrnec s uvařenou řepou či fazolkovými lusky, celerovými stonky aj. A tak jsme na zahradě začali pěstovat řepu kulatou i podlouhlou, fazolky zelené i žluté, tyčkové i keříčkové, mangold - jen řapíkatý celer jsme v té době nemohli sehnat a řapíky z mangoldu nebylo to pravé ořechové. Později došlo i na něj. Všichni - děti i babičky - si vařenou (dnes spíše napařenou) zeleninu zamilovali.
Dnes budu mít k večeři výborný šťavnatý salat ze syrové červené řepy, mrkve a jablek bez jakéhokoliv přichucení, neb chutě použitých produktů se krásně spojí. Stejný díl všech tří surovin nastrouhám na "mrkvovém" struhátku a smíchám. Pokud je v předjaří zelenina málo šťavnatá, použiji více jablek. K tomu dnes 150 g přírodního 18% sýru. Už se těším, salát čeká v ledničce.
Semaforek na mě blikal - máte dnes hodně zeleniny!!! Protože i k obědu jsem měla salát: ledový, červ. papriku, avokádo, vejce - pokapáno balsamikem, dva rýžovo-sojové chlebíky k tomu. No-není to úžasné hubnutí?!?
A pokud mi při zítřejším vážení ubyde cihla z batohu...