Navíc v určitých fázích výskoku je každá buňka zatěžována zhruba až 4krát větší gravitační silou. Ve stavu beztíže, kdy jsou buňky zatěžovány jen minimálně, kosti ztrácejí pevnost a svaly sílu. To samé se děje i naopak, skákání na trampolíně buňky podněcuje, svaly jsou silnější, kosti pevnější a tím se předchází mnoha nemocem, jako je například osteoporóza.

Na rozdíl od mnoha jiných aerobních cvičení, trampolína minimálně zatěžuje vaše klouby (až 8krát méně než při joggingu).

Tak a teď něco z mojí zkušenosti. Jelikož je to stereotipní pohyb, cvičím na hudbu a abych nemusela kontrolovat  čas, počítám písničky začínala jsem na 5 dnes skáču na 20, což je něco víc než hodina. Po prvním skákání jsem se cítíla skvěle, měla jsem úžasně veselou náladu jako už dlouho ne, muzika a hopsání jak na rockovým koncertě udělalo svoje. Druhý den mě bolely svaly na břiše, mezi žebry, na rukou, nohách, zadku,no snad úplně všechny. Po týdnu jsem se změřila a s trampolínou a úpravou jídelníčku jsem měla dole 3 cm přes boky, 3 cm přes každé stehno, 7 cm přes břicho a na váze -1,2 kg, celulitida se změnila z kráterů na dolíčky a po 3 týdnech už je vidět jen při štípacím testu.  Teď skáču jen 3x týdně, protože se mi při každodenním skákání celkem dost zbláznily uzliny, tak jsem byla nucená vyměnit některé dny trampolínu za chůzi, centimetry i kila mizí dál, pomaleji, ale nepřetržitě. Určitě je to i změnou jídelníčku, ale trampolína má myslím taky svou výraznou roli. Podle toho co jsem se dočetla je trampolína vhodná pro všechny věkové kategorie od batolat po pokročilé důchodce. Zatím máme doma jen malou pokojovou, ale už se chystá místo na velkou zahradní a to teprve bude hopsání jedna radost :-)