Datum registrace: 03. 03. 2011
mabis
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 136526.49 km |
| Kolo: | 66634.70 km |
| Cvičení: | 5678 h 32 min |
mabis
Jak psát blog?Jak mi milenka otevřela oči III. - že by konečně
31. 03. 2015
S pokračováním jsem si dala trošku na čas, ale byla velká kupa starostí a zařizování, takže na psaní nebylo moc času.
... Bohužel jsem začala proklínat české soudnictví, kdy termín prvního stání byl stanoven až na leden a mě čekaly další 3 měsíce teroru :( Na denním pořádku bylo ponižování a urážení, o tom jak jsem neschopná, přesto jsem se snažila nepodléhat a začala si stavět kolem sebe obrannou zeď a začala podnikat kroky k cestě "na svobodu".
Bylo normální, že manžel ve dvě ráno rozsvěcel světla v bytě a křičel po mě proč se válím a nic nedělám. Snažil se mě zlomit, ale už nemohl, už to šlo kolem mě. V tu chvíli mi už sebral jen pár hodin spánku ;) už mi to bylo jedno...
Začala jsem řešit stěhování, ale ho jsem nechala při tom, že se budu stěhovat až s ním v červenci. Pak mi přišla nabídka na práci, jako blesk z čistého nebe a já se k ní upnula, věděla jsem, že je to moje propustka na svobodu. Jen jsem musela 4 dlouhé týdny čekat, jestli zaměstnavateli mé místo schválí a já budu moct od února nastoupit.
I tak jsem měla obavy co bude dál... Roky urážek a ponižování udělaly na mém sebevědomí své :( Slovům o tom, jak jsem škaredá, jak jsem tlustá a že mě nikdo nebude chtít jsem věřila. Ale péče pana psychologa nesla pomalu své výsledky, já si začínala věřit čím dál tím víc. Začla jsem se zase dělat krásnou, po zhubnutých 18kg mi "nezbylo nic jiného" než obnovit šatník, Od mojí mámy jsem dostala poukaz na kadeřnici... A ZASE JSEM BYLA KRÁSNÁ...
Muži se zase za mnou začali otáčet a mě to začalo dělat moc dobře. Ale pořád jsem žila s manželem a pořád jsem se bála někomu uvěřit. Bála jsem se zklamání.
Pak přišly Vánoce, kterým předcházel boj o děti, manžel je chtěl bezpodmínečně na štědrý den - podotýkám, že za společných 6 let manželství se na přípravách nikdy nepodílel, dárky nekupoval a já byla jediná, kdo poslední 4 roky pod stromečkem nic neměl a dětem vykládal, že je to proto, že jsem zlobila. Nakonec jsem podvolila a mohl přijít na štědrý večer aspoň na 1 hodinu kvůli dětem (ale nám okolo svým chováním dokázal celý den pěkně zkazit)...
Poprvé jsem také zažila, jaké to je být bez dětí déle než na pár hodin a nesla jsem to moc těžce, ale tak nějak jsem v duchu věděla, že ony jsou s tátou šťastné a dělám to pro jejich dobro a tato myšlenka mě jakž takž udržovala v klidu.
Měla jsem víc času na sebe, občas se nějaký muž, co se zkoušel dostat za mou obrannou zeď objevil, ale nepustila jsem ho dál. Nešlo to...
Najednou tu byl leden a soud. Ten pro mě a děti dopadl víc než dobře, ale v ten den se opravdu projevila pravá podstata osobnosti mého muže :( Byl zlý nejen na mě ale i na děti. Říkal jim, že už je nechce, že mu za ty peníze nestojí... Chtělo se mi brečet za ně... Nechápali, co se to děje, proč je ten člověk, kterého tak milují, na ně tak zlý... Vlastně mi hlavou běžela myšlenka, radši ať mě znovu bije než aby byl zlý na ně :(
Ale pak osud chtěl a věci nabraly rychlý spád... Volají z nové práce, že místo je a jestli mohu nastoupit od února, Ve staré práci mou situaci znají a pouští mě dohodou... Jeden den se vracím z práce dřív, protože mi není dobře a ve dveřích bytu se potkávám s milenkou (se kterou manžel samozřejmě nic nemá a ona se mi tam zdá). Nájemníci v bytě se za týden stěhují a já mám volno.
Nastává akce Kulový blesk a já mám 7 dní na to zařídit stěhováky, přesun dětí k babičce a hlavně vše tak aby manžel nic nezjistil... Dozvěděl se o mé práci a bránil mi si odvézt z bytu i své osobní věci... A ten víkend byl pracovně pryč... Máme přesně 24h na to aby jsme sbalili 7 let života mého a dětí a dalších 24 na naložení přestěhování a vyložení... Do poslední chvíle mám hrozný strach že se něco pokazí...
V sobotu večer už sedím ve SVÉM bytě 300km daleko mezi hromadami beden a věcí a dochází mi, že JSEM VOLNÁ. ikdyž je přede mnou hromada práce... Sama škrábu zdi, maluju, stěhuju nábytek a zařizuju, mám na to týden než mi babička doveze děti. Každý večer padám vyčerpáním, ale jsem šťastná... Konečně spím v klidu, ikdyž se u mě kamarádi v noci střídají, protože se bojí, co by mohlo být až se manžel dozví, že jsem pryč.
Naštěstí se vše obejde bez jakýchkoliv útoků, jen s nadávkami po telefonu, ale ten lze vždy vypnout...
Každopádně pořád stojím na začátku cesty jménem ROZVOD... Manžel se odvolal, bohužel mu nejde ani moc o děti, ale čistě jen o peníze... Ale to nejdůležitější je, že jsme v klidu, ve svém a můžeme klidně spát...
A ŽE BY HAPPY END?
Je to 2,5 měsíce co jsme na novém. Děti chodí do nové školky, kde mají už nové kamarády a jsou moc nadšené. Mě se v práci také líbí, ikdyž je hodně psychicky náročná a mizerně placená... ale je to práce ;)
A pak si se mnou osud pohrál dál... V polovině února jsem se rozhodla, že chci být sama, že žádného muže po svém boku nechci a dospěla k závěru, že účet na seznamce zruším (díky ní mám teď pár dobrých kamarádů)... Jenže po přihlášení k účtu se mi udělalo zle - děti a jejich virozy, no a než jsem došla zpět blikala na mě zpráva... Přečetla jsem a něco mi říkalo, že mám odpovědět... Nakonec z toho bylo druhý den pozvání na kávu i s dětmi... Nebudu dlouho napínat, že tento pán dokázal tu mou ochrannou hradbu během pár minut zlomit a ikdyž je to teprve chvilku, tak asi ani on sám neví, kolik mi toho dává...
JSEM ZASE OPĚT ŠŤASTNÁ!!!
PS: a dnešním dnem 25kg dole a v součtu 58cm a kalhoty velikosti 40 ;) TEĎ UŽ DOKÁŽU ABSOLUTNĚ VŠECHNO!!!
Hodnocení (32 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
04. 05. 2015 21:44
ivusa45
Skvělé, moc ti fandím:-)
04. 05. 2015 20:39
Tomu se říká spravedlnost,držím palce ať je ten život jenom krásnější a krásnější.
04. 05. 2015 19:24
Jééé, to je krásné. Raduji se s tebou, snad už je toho trápení konec. :-)
04. 05. 2015 17:21
Kvůli dětem a sobě jsi udělala rozhodně to nejlepší, co jsi udělat mohla. Hodně štěstí!
04. 05. 2015 16:43
Moc moc držím palce, ať se vše daří a jde v dobrém podle vašich představ. Hodně štěstí, držte se!
07. 04. 2015 18:06
Jsi šikulka a moc di držím palce ať se ti vše v dobré obrátí a tvé trápení se už nevrátí.
01. 04. 2015 21:14
Nemám slov :-) Jen smekám a klaním se.
Přeju hodně moc sil a samé dobré zprávy :-)
Přeju hodně moc sil a samé dobré zprávy :-)
01. 04. 2015 17:57
Po sedmi letech konečně štěstí, přeji hodně hodných lidiček kolem sebe a spoustu lásky i pro děti všichni si to zasloužíte.
01. 04. 2015 13:26
Mám husí kůži a ne daleko k slze. Jsi neuvěřitelně silná ženská!!! Přeju už jen vše dobré :)
01. 04. 2015 10:09
Musím ti napsat, ze jsi opravdu úzasná silná zenská. Po prectení tvého blogu mám az slzy v ocích, neznáme se a presto si neumís predstavit jak moc ti preju stestí a mám radost za tebe. Tak mnoho stestí tobe i tvým detem:-))
01. 04. 2015 08:42
Moc Ti přeju už jen hezké chvilky - zasloužíš si je. Mnoho štestíčka a radosti detem i tobě :-)))
01. 04. 2015 08:35
Šmarjáá já mám za tebe takovou radost, až se mi chce brečet a běhá mi mráz po zádech. Jsi úžasná a silná žena jen tak dále.
01. 04. 2015 08:13
Moc ti to štěstíčko přeju a do dalšího života jen to nejlepší, to špatné už máš za sebou.
01. 04. 2015 07:16
Krásně jsi to napsala. Je jako kniha s dobrým konce:-) Moc ti držím palce ať se ti vše daří, jsi šťastná a spokojená ty i děti :-)))))
01. 04. 2015 06:50
Teda jsi naprosto úžasná, skvělá, silná a nevím co ještě. Když jsem dočetla tvůj příběh, tak mi tekly slzy. Máš za sebou tolik bolesti a přesto si našla sílu a odešla a to je dobře. Ať se jde s milenkou třeba vyfotit. Ty si určitě najdeš časem lepší práci, méně psychicky náročnou a lépe placenou a nebo tě nová láska posune tak, že budeš po všem tom trápení lítat v oblacích. Moc ti přeji, aby si teď už byla jenom moc a moc šťastná. :o)
31. 03. 2015 21:19
Moc Ti přeji jen a jen štěstí. Špatného sis užila dost a dost, klobouk dolů, jak jsi to vše zvládla.
31. 03. 2015 20:00
Tedy klobouk dolů, jak jsi to zvládla !!! Od čtení jsem se nedovedla odtrhnout !!! Přeji Ti šťastné chvíle a plné radosti a pohody :-) Buď šťastná a užívejte si života. :-) Gratuluji ke shozeným kilogramům :-)
31. 03. 2015 18:59
No teda, jsi jednička jak to zvládáš. Přeju ti jen vše dobré (opak máš už vybraný ne ?) :-))
31. 03. 2015 18:27
Teď už bude jen líp...,přeju hodně štěstíčka na nové cestě životem ;-)... .
31. 03. 2015 17:30
Čte se to jak román..... Bohužel pro tebe ho napsal krutý život, ale bohudík začínáš novou životní kapitolu. Přeji ti, ať si konečně život začneš užívat !
31. 03. 2015 17:08
Jseš super, když si tohle dokázala. Přeji Tobě a dětem klidný a spokojený život. Ať se daří v novém :-)
31. 03. 2015 16:17
Mabis, jsem ráda, že i v reálném životě se skutečně vyskytují po velkém trápení šťastné konce!!! Přeji ti jen samé šťastné dny, protože ty si šťastný konec nejenom všema deseti zasloužíš, ale taky už umíš štěstí náležitě ocenit. Smekám před tebou a tvou schopností skutečné problémy řešit!!!
31. 03. 2015 15:52
Jsi dobrá a potom všem, cos zažila určitě všechno dokážeš. Já Ti ale přeju, abys už měla v životě jen zasloužený klídek a pohodu a minimum starostí a potíží.
31. 03. 2015 15:23
Příběh ze života s krásným koncem. Jste skvělá a obdivuhodná žena, přeji vám už jen krásné, sluníčkové dny s dětmi a správným partnerem vedle sebe. Gratuluji k vaší síle a odvaze a samozřejmě ke zhubnutým kilogramům a znovu nalezenému sebevědomí. Jste úžasná!
31. 03. 2015 15:19
GRATULUJU a moc ti přeju nový začátek, novou postavu i novou práci a popřípadě nový vztah. Zasloužíš si to. Tak teď už jen aby všechno vyšlo jak si přeješ. Život píše různé příběhy, ale ty s dobrým koncem čtu nejradši :-))
31. 03. 2015 14:51
Přečetla jsem jedním dechem, něco podobného mám za sebou. Taky jsem začínala znovu, ale teď jsem už 17 let šťastná a spokojená. Stálo to za to a věřím, že i ty budeš šťastná a spokojená. Až děti dorostou tak to ocení. Moc, moc přeju ať ti vše vyjde.:))))
31. 03. 2015 14:44
Milá Mabis, jsi úžasná, statečná, obdivuhodná žena! Přeju Ti i Tvé rodince hodně štěstí a sil!
31. 03. 2015 14:31
Tak tedy klobouk dolů. To co jsi dokázala, by nedokázal každý. Brečím tady nad tvým příběhem a hlavně hezkým koncem a přeju ti už jen samé štěstí a pohodu. :-)
31. 03. 2015 14:21
jsi statečná ženská...přeji hodně štěstí a spokojenosti do dalších dnů :-)
31. 03. 2015 14:13
Moc ti přeji aby jsi byla nadále sebevědomá a žila si svůj život v poklidu, jsi moc statečná a věř že i silná a energická!! soudě podle toho jak sis počínala
31. 03. 2015 14:11
Moc ti přeju aby to byl nový začátek se vším všudy!!! Zasloužíš si to! Držím vám všem palečky:-)
31. 03. 2015 14:05
jsi skvělá opravdu četla jsem tvůj příběh jedním dechem a musím říct , že před tebou smekám. Opravdu ne každý by tohle zvládnul. Přeji ti už jen samé krásné dny a spoustu lásky a štěstí
31. 03. 2015 14:04
Vždycky, když čtu tvůj blog, tečou mi slzy...jsi úžasně silná žena a jsem strašně moc ráda, že máš konečně klid! Držím palce v novém životě.
31. 03. 2015 13:49
Moc ti to přeju, opět si dokázala, že nás ženy jen tak něco nezlomí....tak si užívej svou těžce vybojovanou svobodu i lepší postavičku.. :-D
mabis
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
