Do konce roku zbývá hodin pár,

tak měli bychom sobě něco přát.

Snad,

aby zdraví sloužilo nám dosti,

a aby se nám neodvápňovaly kosti,

aby pohyb nám byl vždycky ku radosti,

a aby želvičky trefily z otylosti.

A aby každého, kdo zná svůj cíl,

kolektiv STOBáků podpořil,

abychom měli stále na paměti,

dobré návyky neztráceti.

Už přece všichni víme,

(no kdo ne, toho to naučíme)

že:

Než čerstvý chléb je lepší Wasa

a že zelenina je zdraví spása,

než víno, raděj vodu pít,

aneb je spolu naředit.

Tvaroh, podmáslí, ovofit,

bez bílkovin se nedá být,

k obědu 3x týdně ryba,

i k večeři je maso třeba.

A abychom se nestyděli,

hlášení „Šlápotě“ podávat,

je třeba alespoň deset tisíc kroků,

každičkého dne udělat.

Mezitím další aktivity střídat,

a sem, tam nějakou výzvu tu přidat,

pravidelně sebekaučink vyplnit,

zelená barva, ta tam musí být.

A každý den se na svět se usmát

a hlavně mít sebe i ty druhé rád.