Zkus se radovat i z malých pokroků. Já se nikdy moc nehýbala, vadilo mi funění, že mě všechno bolelo atd. Teď se pochválím i za to, že se vůbec dokopu jít ven na procházku a už se těším, jak si zapíšu do fitkoučinku vydané kalorie. nebo za to, že jsi odolala třeba klobáse. Nikdo z nás není dokonalý a každý má den blbec, ale každý jsme jedinečný a originální. No taky dost bojoju s tím, že se sama sobě nelíbím, ale jen po fyzické stránce, jinak si říkám, co všechno jsem zvládla oproti jiným a hned je mi líp. A jak kila půjdou dolu, budeš se mít ráda víc a víc.

To tvoje tělo ti dalo krásné miminko! Zvládlo těhotenství, zvládlo porod i všechno kolem. Měj ho za to ráda. Je spousta žen, kterým tělo možnost mateřství nedalo....
Držím ti palce!

zrovna dneska povídal brácha...mají v hospodě stokilovou servírku a že je tak skvělá,že chlapi,když přijdou do hospody a je tam,tak maj hroznou radost a že si tak uvědomil,že jí nikdo tak nevidí,že má 100 kilo....že je tak skvělá,že jim to prostě nedochází

Markétko, zkus se na sebe usmívat vždy když jdeš okolo zrcadla. Prostě si věnuj úsměv a řekni si- dnes mám krásné oči, hezký úsměv, hezké vlasy. Mně to pomáhá ;-)

Všechno podstatné už tu bylo řečeno :-))) Záleží na tom,jak krásnou máš duši a jak zlaté srdce,jestli si zdravá ty a tvá rodina a ostatní není tak důležité.Já ty svoje špeky nesnáším, celulitidu a velký břuch také !!! Mně trochu pomohlo v získání sice malého,ale přece sebevědomí - odhození několika kil :-)) Špeků ještě dost zůstalo,ani celulitida se potvora nevypařila,do zrcadla se na sebe dívám jen oblečená a přesto je mi o 100 procent lépe než dřív :-))) Moc ti držím palce !!!!

Mluvíš mi z duše !!!! Radu nemám :-(

jste moc hodné.Taky vás mám ráda,hodně mi tady pomáháte :))

Markétko,Květa to napsala moc krásně a tak jen přidám jsi fajn osůbka a mám tě ráda takovou jaká jsi :-)))

Tak nějak mám pocit, že když je spokojenost na duši, je i spokojenost s tělem :-( Když se daří, vše je růžové, člověk roste, jakmile jsou problémy, není veselo... někdy si myslím, že už je to dáno povahou, je třeba si udělat občas radost, také se radovat s maličkostí. Já jsem šťastná když jsou šťastné mé děti, pak téměř létám :-)

Markét, propadám úplně stejným myšlenkám jako ty. Kupodivu, když jsem měla vyšší váhu, byla jsem se sebou tak nějak víc spokojená a nakoupila jsem si oblečení daleko víc. V kabinkách poslední dobou propadám šílenství. Možná by to chtělo někoho blízkého, kdo by s tebou šel a ochotně nosil haldy oblečení a ty si mohla zkoušet a kombinovat. Já to zkusím absolvovat zítra, můj šatník už totiž volá po doplnění a sama si nikdy nic nevyberu, tedy pokud to nutně nespěchá. Možná mám nějakou radu. Základ je mít kvalitní podprsenku, ta udělá divy, tedy alespoň u mě :-/, pak i to oblečení sedí tak nějak líp. A potom tu dobrou duši, co tě uklidní, že vypadáš dobře. Nesnáším kabinky, ve kterých se sotva otočím, praží na mě světlo, že jsem splavená dřív než si něco začnu zkoušet a ve kterých mám obrovský zadek s ještě horší celulitidou, to pak mám po chuti si cokoliv zkoušet. Jak se naučit mít sama sebe ráda, když se sama sobě nelíbíš, to nevím. Pořád s tím bojuji, jeden den se cítím dobře a druhý den jsem ze sebe strašně znechucená.

možná máš pár kilo navíc ale jsi zdravá máš rodinu byla by jsi štastnější kdyby jsi měla nějakou špatnou nemoc a zhroutil by se ti celý svět???tak tohle si vždycky říkám sama sobě abych se nakopla že má být vděčná za to že jsem zdravá,že mám skvělou rodinu že mám......a takhle pokračuji.A pak si uvědomím že řeším prkotiny a to mě sakra postaví na nohy.Ty když se budeš snažit něco se svou postavou můžeš udělat je to cíl,který se ti může splnit tak nevěš hlavu.Znám spoustu silných žen,které na sebe dbají jsou upravené hezky oblečené a hlavně jsou to skvělí lidi.

Jde o to, že je mnohem důležitější na člověku, jaký je uvnitř, než jak vypadá...

Markétko, milovat své špeky je velmi těžké, spíš bych řekla nemožné. :-( Určitě ale objevíš na svém těle místo, které si oblíbíš :-) Koukám na tvoji profilovku hned mě napadá několik věci. Máš moc hezký obličej. Krásný úsměv. A ty lehce přihmouřené oči srší energií a působí rošťácky. Vsadím se, že když otevřeš, tak se v nich nejeden mladík lehce utopí :-) Můžeš mít hezká chodidla, krásné ruce, zuby .......... Nemysli na špeky jako na něco, co bys chtěla mít ráda. Nesnášíš je, proto se jich taky chceš zbavit. Klidně si sepiš na kus papíru co je na tobě hezké, milé, k zulíbání :-) a taky můžeš požádat někoho, s kým máš hezký vztah (kámoška, maminka, babička .....) aby také sepsal seznam tvých pozitiv - tělesných, duševních, manuálních (třeba jsi dobrá kuchařka nebo umíš hezky zpívat .......) Uvidíš jak dlouhý to buder seznam.

Markétko,mám 135 kilo a tak mít ráda svoje tělo není snadné.Ale vem si,jak tvoje tělo úžasně funguje,je to ten nejlepší stroj,který byl kdy udělanej:)))
Má celkem levnou spotřebu a příliš neznečišuje životní prostředí odpadními látkami.Všechno na sebe skvěle napojuje a když ho používáme špatně...tak má pak vady.Já jsem se svým tělem jednala špatně/naučila jsem se zajídat stres a to sebenenávist je hodně velkej stres/a na to aby jsem se z tohohle dostala,musím mít k sobě úctu a lásku.
Budeš mít ráda svoje dítě,když mu naroste velkej nos?Nebo když přibere 20 kilo?Věřím že jo,tak se k sobě chovej stejně-opakuj si věci,které tě zasáhnou z diskuzí nebo z blogů, z časáku.Jsi důležitá,pro některé lidi kolem sebe životně důležitá.A myslím,že mnoho lidí včetně mě si myslí,že jsi krásná...jen potřebuješ na sebe tak koukat ty.
Když se ti porouchá auto,protože jsi ho používala špatně-dala do něj naftu místo benzínu-třeba,tak ho dáš do opravy a nebudeš mu nadávat.My se prostě ted učíme se svým tělem zacházet podle návodu a to se brzy ukáže....o tomhle je sebeláska sebeúcta...Takže nejsem spokojená při pohledu do zrcadla,ale mám se ráda....:)

Co mě osobně pomohlo? Být na sebe hrdá za každou věc, kterou dokážu. Jdu běhat. Ze začátku jsem uběhla málo, ale pokaždé jsem si řekla, že jsem dobrá. ( a dala si placáka sama sobě) Postupem času se budeš zlepšovat a ostatní si toho všimnou a přijdou pochvaly i od nich, a to ti určitě pomůže budovat sebevědomí. A moje rada hlavně nic nevzdávej. I když bys musela jít za hranici svých sil. Máš na to. Jelikož z každou věcí, kterou vzdáš, ti pak bude připadat snadnější vzdát ostatní. A když budeš pyšná na své úspěchy, tak ti tvoje tělo nebude připadat, tak strašné. A budeš vědět, že máš na to, ho vybudovat podle sebe.

Markétko, měla jsem dvě babičky, jednu skvělou, naučila mě spoustu věcí a druhou, která když mě viděla, tak mi nikdy nezapomněla říct, že jediné, co je na mně hezké, jsou nohy, ty jsem prý zdědila z jejich rodu a to všechno ostatní nestojí za nic, to prý mám z mámina rodu...Nikdy jsem si nepřipadala krásná a objektivně to ani nemůže být pravda, ale snažím se být příjemná, usmívat se, být laskavá a je mi líp. Dle mého "nějak divně" vypadá 99,9% populace, zbytek jsou ty královny krásy a i ty by bez mejkapu a retuše nevypadaly tak ideálně...

Markétko, myslím, že krása každého z nás jde hlavně zevnitř, Květa to napsala krásně. Neumím tě naučit mít se ráda, ale můžu ti říct, co dělám já..... snažím vypíchnout to, co si myslím že není až tak zlé, upravím se, řasu namaluju :-)))...mám celulitidu 4.stupně nevratný stav...no a co, mini jsem stejně nikdy nenosila, v kalhotech to vidět není a věř mi, nikdy jsem s tím ani ve vztahu neměla problém....muži tohle prostě neřeší....přes biceps mám 40cm...no, to se schovává blbě, ale holt nenosím tílka, ale krátký rukáv už jo....nemám dokonalé tělo, ale jsem šťastná, že je zatím jakž takž zdravé, až na vyšší tlak a bolavé koleno mám zatím pevné zdraví....tak každý den za toto poděkuju, protože tohle je úplně to nejdůležitější. Snažím se chodit vzpříma, na světě se mi líbí, tak se prostě usmívám......a když si stoupnu před zrdcadlo a vidím to obtloustlé povadlé neštěstí, řeknu si, ok, nic moc, ale budu se snažit s tím něco dělat...a když už nezhubnu, alespoň budu žít zdravě a budu moc mít radost ze života ještě hoodně dlouho :-)))...máš podle fotky nádhernou tvář a nemyslím, že tvé tělo by bylo o moc horší....jsi krásná bytost, jen to musíš přijmout :-))))...tak se drž a žádné chmury :-)))

Nejsi blázen, takových nás je. Víš co, tělo mojí mámy se mi taky nelíbí a mám ji ráda. Když to přežunu, tělo mé babičky či dědy se mi samozřejmě taky nelíbí, ale nedala bych je za nic na světě!!

A to moje? Hrůza. A nemám se kvůli němu ráda.

Je to na palici, co?

Ať jsi jakákoliv, jsi jedinečná. I já. Máme své chyby, své výhody, své plusy. Navíc každému se líbí něco jiného. Prostě, chodí někde po světě taková osoba, jako jsi Ty? Budeme si to muset uvědomit.

Ber to tak. Jsou dvě cesty - jedna je, že se smíříš s tím, jaká jsi. Pak se prostě podíváš do zrcadla a uvidíš sebe. Jestli si připadáš jhezká, tak hezkou, jestli ne, tak tu druhou. Pak je druhá cesta, ta je snazší a dá se naučit - základem je lhaní. Stoupneš si před zrcadlo a každý den si budeš do zrcadla říkat, že jsi krásná. Ani tomu nemusíš věřit. pokud to vydržíš dostatečně dlouho, věřit tomu začneš. Ono totiž vcelku snadno funguje, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Mě moc pomáhá se jednou za čas hodit do gala a vyrazit za dámu, ono v kostýmku se nějaké to kg schová lépe než v džínách a tričku. Ale taky stále bojuji s neláskou k vlastnímu tělu, nadváha, zemská přitažlivost a věk s ním dělají, co se mi moc nelíbí. A najít vhodné oblečení to je vůbec kapitola sama pro sebe, vždycky když mám chuť si něco koupit, tak propadnu kabinkové depresi, protože ve všem, co si zkouším vypadám hrozně a když už si něco koupím, tak je to většinou černé tričko nebo rolák. Dokonce jsem v zoufalství jednou vyzkoušela stylistku nabízelo to jedno pražské bochodní centrum, a teda slečně se taky v obchodě, kde mají i větší velikosti, nepodařilo najít nic vhodného a padnoucího a skončila to slovy, že nabídka je velice mizerná. Pak jsem to ještě jednou absolvovala s kamarádkou (je typ jablko) zvědavá, jestli na ní něco najde a teda taky nic. Takže možná jestli si umíš ušít, tak bych sedla za stroj a pustila se do toho.

Jinak, co jsem tak vyčetla, základem je dobře padnoucí prádlo, ve chvílích za dámu využívám stahovací, a pak dobrý střih oblečení, které nesmí nikde škrtit, má nenápadně skrýt nedostatky a naopak vyzdvihnout přednosti.

Markétko něco tě rozhodilo,tuším podle tvého předešlého blogu.Vrať se k němu a přečti si,jak jsi to měla hezoučky srovnané a netrap se ,každý má v sobě něco hezké a důležité je to co je uvnitř ,tam se chyby těžko napravují,ale kila půjdou dolů,nebuď netrpělivá,jsi hezká holka máš zdravý dítě,zdravý ruce,nohy,vidíš -co by někdo za to dal!!!Držím palečky!!

Ahoj Markétko, viděla jsi mě?
Nedávno jsem hledala nějaké fotky a všimla jsem si, že jsem se nejvíc zašpekovala po narození mého čtvrtého dítěte...a přitom jsem byla přesvědčená, že problém s váhou začal už před pěti lety....vrhla jsem se na to a pomalu pomaloučku se měním...taky jsem se už na sebe nemohla ani podívat.
Milovala jsem plesy a dlouhé šaty s výstřihy, hopsavé tance....a těším se, že si jich zase budu naplno užívat, až se na mém těle přestane klepat sádlo:)
S oblečením si hlavu moc nelámu, protože jsem na MD.
Ale jsem sukňový typ, takže dlouhá sukně to jistí a schová obr stehna, celulitidu, křečové žíly i další nedostatky...mám výhodu, že jsem typem hruška - náznak pasu je znát i při těch mých kilech...

Milá Markéto, člověk není jenom to tělo. Máš taky duši a ducha. A to vše dohromady s tělem tvoří Tvoji osobnost. Lidi sice na první pohled vidí silnější ženu, ale taky vidí úsměv, pohodu, příjemnost, ochotu. To vše dohromady vytvoří obraz o Tobě a ne jen to co je v zrcadle. Malíř může namalovat krásnou kytici, ale nemůže namalovat její vůni. Je hloupé to srovnávat s helenou Růžičkovou, ale vadila Ti někdy její postava ? Mně vždy potěšila svým humorem a láskou.
A tady ve STOBu jsme na tom všichni poměrně stejně, jsme tu dobrá parta, tak toho využij, že Tě máme rádi a chceme si navzájem pomáhat. Uvědom si, že jsi krásná, originální jediná na světě, a jestli shodíš další kila, tak není co řešit. Mám Tě ráda !!!!!!!