Ahoj všem! Tak jsem po dvou hubnoucích cyklech zjistila, že to nejsou cykly hubnoucí, ale udržovací... ty mají ale přece přijít až po tom hubnoucím... :-(
želval se nehne, občas couvne, ne o moc, ale pár kroků vzad zvládne.. pak se zase umoudří a pošoupne se vpřed. Jenže suma sumárum, 8 týdnů a váha pořád stejná a centimetry téměř taky.. :-( Chodím na spinning, na nákupy jedině pěšky, trénuju na všechny maratony příštího roku :-)
Cítím se líp, pohyb mi opravdu pomáhá..hlavně námaha těla dá odpočinout hlavě, ale to zvíře se prostě nehne! "Normální" jídlo taky tak nějak zvládám, už ho umím i správně kombinovat, aby poměr byl tak akorát. Jenže! Já jsem prostě zvíře největší, protože nemám pevnou vůli a každej den mi to pokazí nějaká sladkost! Už jsem z toho zoufalá.. asi mám duševní poruchu, protože mám prostě pořád chuť na něco sladkýho! Sušenka, čokoládička..hrůza a děs. Snažím se vybírat malé sladkosti, třeba Rumba - čokoládička mého dětství má jen 30g přece! To je pohoda! Jenže opět jenže! Koupím si dvě, tři..abych měla i na zítra a pozítří... a co se asi tak stane.. Jo, přesně tak...Já, to zvíře to prostě "sežeru"!!!! Pak ležím v posteli, koukám do stropu do půlnoci a říkám si: ty "prasisko"! sporutuješ, vážíš jídlo a pak to takhle zazdíš! Hned je příjem místo 5900kJ 7900Kj ne-li víc... Ze začátku jsem si říkala, to je v pohodě, malej hřích, žádnej hřích..jenže, 8 týdnů pryč a hříchy sečteny a podtrženy znamenají, ani deko a cenťák dole...
Nezbývá než těchto 8 týdnů uzavřít a jít do toho znovu....  znovu želvu rozhýbat směrem vpřed. Chjo...je to boj...ať se vám daří víc než mě :-) A jestli někdo zná recept jak zatočit s chutí na sladké, tak prosííííííím, sem s ním! :-)