Přehled odborných termínů, které mají souvislost s diabetem

ADRENALIN - (katecholamin ) podporuje glykogenolyzu (zvyšování hladiny cukru ) a současně podporuje příjem glukozy buňkami. Vyplavuje se do těla při stresu.

ACETONURIE - při nedostatku inzulinu, kdy tělo nemůže spalovat cukry, začne ve zvýšené míře odbourávat tuky. Při jejich rozkladu vzniká mj. aceton, který se navíc nedostatečně štěpí. Acetonurie může vznikat i v důsledku nadměrného hladovění. Diabetik nesmí dlouho hladovět mimo jiné i z tohoto důvodu.

ALFA BUŇKY -  jsou buňky nacházející se v Langerhansonových ostrůvcích slinivky břišní . Tyto buňky produkují GLUKAGON  který má opačný účinek než insulin. Brzdí využití glukózy a má funkci na vyváženost hladiny cukru v krvi . Je to pojistka umožňující plynulou výměnu látkovou, aby změna hladiny cukru neprobíhala v nárazech a ve výkyvech. Jeho účinek je rychlý a krátkodobý ( 5 - 10 minut   Léčebně se užívá injekčně pro zvládnutí hypoglykémie.

AMALÝZA ( DIASTAZA )  - enzym ( ferment ) který napomáhá trávení sacharidů.

 Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.

ATEROSKLERÓZA – zvětšování buněk ( endotel )  tvořících vnitřní stěnu cév a tepen v důsledku zvýšené glykémie, která způsobu je jednak zvýšené vylučování cholesterolu z jater, jednak jeho nepřijímání buňkami organismu a jednak naopak jeho zvýšeným přijímáním stěnovými buňkami cév a tepen. Tento proces probíhá i u nediabetiků, ale u diabetiků tento proces probíhá rychleji. Jde obtížně ovlivnit, protože organismus si přes 80%cholesterolu vyrábí sám i přes cholesterolovou dietu.

BETA BUŇKY -  jsou buňky nacházející sev Langerhansonových ostrůvcích slinivky břišní . Tyto buňky produkují  INSULIN - hormon bílkovinné povahy vznikající ve slinivce břišní. Bez přítomnosti inzulinu v krvi nelze využít glukozu jako energetický zdroj pro buňky. Inzulin "otvírá" buňkám přístup k energetickému využití glukózy. Inzulin vzniká podrážděním tzv. „Beta buněk“ v Langerhansových ostrůvcích nacházejících se na povrchu  slinivky. K podráždění dochází  zvýšením hladiny cukru v krvi. Množství inzulinu v krvi proti množství cukru je nepatrné.

BÍLKOVINA -  látka potřebná pro tvorbu buněk, enzymů, hormonů a nervových převaděčů. Nedostatek bílkovin  způsobuje oslabení imunity a psychické poruchy. Živočišné bílkoviny jsou doprovázeny tukem a cholesterolem.Rostlinné bílkoviny dodávají více minerálů, tuků a vlákniny . Základní součást živé hmoty. Organismus dovede tvořit bílkovinu opět jen z bílkoviny. Pokud se více bílkovin ztrácí než přijímá, nastává tzv. negativní dusíková bilance. U diabetika by denní příjem  bílkovin měl být 1.0 - 1.5 gramů na 1 kg váhy. Ne méně !

CUKROVKA  ( též úplavice cukrová neboli Diabetes melitus ) je charakterizována zvýšenou hladinou cukru v krvi a ztrátou schopnosti automaticky regulovat hladinucukru v krvi

Možné příčiny :

_ nedostatečná produkce inzulinu slinivkou břišní

_ slinivka vyrábí neplnohodnotný inzulin

_ inzulin je v krvi rozkládán

_ inzulin je v krvi vázán protilátkami

CYKLAMÁTY - umělá sladidla, která se vtěle nemění a nemají žádnou energetickou hodnotu jsou stálá při zahřívání,dobře rozpustná ve vodě, dlouhodobě skladovatelná a postrádají pachuť.

DEKOMPENZACE  je, když stav negativních příznaků převládá nad příznaky vyrovnaného(kompenzovaného) stavu. Příznaky dekompenzace jsou např. žízeň, hlad, hubnutí,únava .

DIFUZE –  fyzikální jev, kdy kmitající částice –molekuly - pronikají vlastním pohybem skrze polopropustné stěny.  V tomto případě vlásečnicemi proniká takto do mezibuněčného prostoru kyslík a živiny .

ENERGIE  tělopotřebuje na udržení tělesné teploty, elektrický přenos v nervovém systému,  svalovou energii a činnostjednotlivých orgánů. Přebytečná energie ( nespálený cukr ) se mění do tukovézásoby

ENZYMY - výměšky slinivky do dvanáctníku

ERYTROCYTY – červené krvinky . Jsou to bezjaderné buňky. 1 litr  = 5 000 000 erytrocytů. Obsahují červené krevní barvivo Hemoglobin, který váže nasebe kyslík. V tkáni se uvolňuje kyslík z krevních vlásečnic do mezibuněčné kapaliny difuzí.

FERMENT - enzym, který pomáhá trávit např. fermentpepsinu pomáhá v žaludku trávit bílkoviny

FRUKTÓZA -  ovocný cukr, jeho příjem do buněk není podmíněn přítomností inzulinu,ale současně fruktóza se podílí na zvýšení inzulinové rezistence. Přítomnost fruktózy v krvi není měřitelná glukoměrem.

GLUKAGON vzniká rovněž v Langerhansových ostrůvcích, ale má opačný účinek než insulin. Brzdí využití glukózy a má důležitý vliv na vyváženost hladiny cukru v krvi . Pojistka umožňující plynulou výměnu látkovou , aby změna hladiny cukru neprobíhala v nárazech a ve výkyvech.Jeho účinek je rychlý a krátkodobý ( 5 - 10 minut ) . Léčebně se užívá pro zvládnutí hypoglykémie.

GLYKEMIE - hladina krevního cukru  v MMOL

méně než 3    vážný hypoglykemický stav

3,0    -   4,0    hypoglykémie

4,0    -   5,0    nižší stav, před zátěží nutno se najíst 

5,0    -   7,5    normal

7.5    - 10,0     vyšší stav 

10,0  - 13,0     vyšší stav jíst jen s inzulinem

více než 20    vysoká hyperglykémie ( zvracení atd. )

více než 30    velmi vysoká hyperglykémie (běžný glukoměr již ji nezměří)

Udržování glykemie v nízkém rozmezí (oscilaci) je nejspolehlivější ochrana proti pomalu a nenápadně nastupujícím komplikacím cukrovky  ! ! ! Čím menší výkyvy v glykémii, tím příznivější předpověď nemoci ! ! !

GLYKEMICKÝ INDEX  -   je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy  zvýšit glykemii(hladinu glukozy) v krvi. Za základ ( index 100 ) je zvolena glukoza, jejíž vstřebání do krve z potravy  je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku.  Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání ( štěpení ) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykémie mezi jednotlivými jídly.Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrněji  vstřebávání cukru do krve

Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukozu dokrve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi ( oscilaci ) , zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, pocvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy

 GLYKOGEN -  rezervní množství glukózy v játrech a ve svalové hmotě. Ve svalové hmotě je glykogen určen jen pro místní potřebu .Organismus s ním nemůže nijak disponovat . Z jater je glykogen postupně vylučován pro chod organismu a je pro něj v beta buňkách sekretován bazální inzulin každých 5 – 15 minut .

GLYKOSURIE -   vyšší hladina cukru v krvi , kdy ledviny již propuštějí cukr do moči. Udává se 9 - 10 mmol . Tento stav se dá již zjistit diagnostickými papírky DIAPHAN .

GLUKÓZA  ( jiný název : cukr krevní  ) je lehce přeměnitelná  na energii. Vzniká štěpením složitějších cukrů např.sacharózy ( řepného cukru)  nebo škrobu (bramborového, rýžového,kukuřičného apod.) . Malá rezerva glukózy je uložena v játrech, ve svalech a v srdci (glykogen ) ale jen pro místní potřebu.  Glukóza je jediným zdrojem energie pro mozek a CNS. Nedostatek glukózy se projevuje hypoglykemií. Glukóza se může vytvářet i z látek necukrových, t.j. z bílkovin a tuků . Při tvorbě cukru z látek necukrových vzniká u diabetika nežádoucí odpad a je pro organismus nežádoucně náročný.

HYPERGLYKEMIE -  nadměrné množství cukru v krvi, které již vyvolává okamžité nežádoucí projevy ohrožující diabetika . V literatuře se udává nad  22 mmol

HYPOGLYKEMIE -  podkritické množství cukru v krvi, které již vyvolává okamžité nežádoucí  projevy ohrožující život diabetika . V literatuře se udává pod  3.3 mmol

CHOLESTEROL - je přírodní látka řazená mezi tuky patřící do podskupiny steroidů  a v nich do podskupiny lipidů. Společnou vlastností je jeho nerozpustnost ve vodě a v krvi.Cholesterol je součástí všech živočišných buněk, především v nervové tkáni.Část cholesterolu vzniká synteticky v organismu ( 1 mg denně ) , menší část se získává potravou ( 0,3 mg denně ) . Cholesterol se vyskytuje jen v živočišných tucích  ( mléko a jeho produkty, vejce,máslo, sádlo, mozek, maso ( poměrně hodně choresterolu má i libové maso kuřecí a krůtí ) Cholesterol organismus synteticky vyrábí : v játrech, v nadledvinkách, v kůži, v aortě, v tenkém střevě.Cholesterol je základním stavebním kamenem buněčné membrány a je důležitý pro její poloprostupnost. Podílí se rovněž na látkové přeměně cukrů ( čím vyšší hladina cukru (glykémie) , tím více cholesterolu játra tvoří !  Játra vyrábějí 80 %cholesterolu  bez ohledu na druh přijímané potravy  ! )Transport cholesterolu i ostatních lipidů (tuků) jev organismu uskutečňován jen ve formě specifických bílkovinných částic –lipoproteinů,  kde jsou tuky vázány na bílkovinné nosiče. V kůži se cholesterol slunečními paprsky mění na vitamín D.  Normální stav cholesterolu v krvi je 3,8 - 5,2 mmol .

„Hodný cholesterol“ je označení pro lipoprotein typu HDL, který vrací přebytečný cholesterol od buněk zpět do jater. Tohoto cholesterolu je ale bohužel v organismu jen velmi málo. Většina cholesterolu je typu LDL, který přenáší cholesterol od jater do buněk a který se podílí také na vzniku a průběhu arterosklerózy.

Cholesterol je jedním ze základních problémů diabetika.Cholesterol se při zvýšené hladině cukru poměrně rychle usazuje na vnitřních stěnách cév a vytváří tak základ arterosklerózy, protože buňky organismu  cholesterol při zvýšené glykémii nepřijímají,ale buňky cévních stěn ano.

INTOXINACE – otrava organismu odpadovými látkami. Pokud se snaží organismus diabetika vyrobit si náhradním způsobem cukr např. z bílkoviny, dochází ke vzniku nežádoucího odpadu,  který pak dávají vzniknout   kys. Acetoctové, acetonu a kys Betaoxymáselné které mají vůči organismu toxickou povahu.

 INZULIN  - hormon bílkovinné povahy vznikající ve slinivce břišní. Bez přítomnosti inzulinu v krvi nelze využít glukozu jako energetický zdroj pro buňky. Inzulin "otvírá" buňkám přístup k energetickému využití glukózy. Inzulin vzniká podrážděním tzv. „Beta buněk“ v Langerhansových ostrůvcích nacházejících se na povrchu  slinivky. K podráždění dochází  zvýšením hladiny cukru v krvi. Množství inzulinu v krvi proti množství cukru je nepatrné. Při nedostatku inzulinu v krvi nemůže být využita glukóza k tvorbě energie a glukoza se začne hromadit v krvi . Inzulin je látka bílkovinné povahy, kterou nelze proto aplikovat ústy, protože žaludeční šťávy ho ničí. Píchaný inzulin účinkuje 1 - 11/2 hod po vpichu.Účinek vydrží 10-16 hod Nadměrná dávka insulinu vyvolá hypoglykemii.

Bazální insulin je vylučován průběžně dnem i nocí v celkovém denním objemu asi 20 jednotek.  Slouží k průběžné přeměně cukru na energii pro zajištění chodu organismu.

Bolusní inzulin je vylučován jen při požití potravy k redukci nárůstu hladiny cukru obsaženého v potravě.

Bazální inzulin se uvolňuje trvale ve dnei  v noci nezávisle na příjmu potravy v5-15ti minutových intervalech. Bazální sekrece se zvyšuje v časných ranních apozdních odpoledních hodinách

Bolusový inzulin ( prandiální ) hraje stěžejní roli . Sekrece dosahuje vrcholu za 30 minut , potom zvolna klesá a za  2 – 3 hod se vrací k bazální hodnotě. Po 2 minutách po pozření potravy se uvolňuje pohotovostní inzulin za zásobních granulí aby zamezil okamžitě nárůstu glykémie, pak postupně se vyrábí další inzulin, který je sekretován (po "uzrání") za 30minut.

Jeden z hlavních problémů diabetika 2.typu je ten, že u DM2 nejsou připraveny zásobní granule pohotovostního inzulinu,takže i u ukázněného diabetika po jídle glykémie vždy stoupne nad kompenzační hranice a až po 30ti minutách je tento stav eliminován zase naopak někdy zbytečně větší dávkou vyrobeného inzulinu, kterým se beta buňky již zbytečně snaží dohnat, co v první fázi bylo zameškáno. Dochází tak navíc k vyšší oscilaci . Tento stav se opakuje i u ukázněného diabetika a je postupně nasčítáván pro pozdní komplikace.  

 INZULINOVÁ REZISTENCE – je stav, kdy ani vysoké dávky inzulinu nesníží glykémii protože je tělo na inzulin málo citlivé. Způsobeno většinou nadváhou a menší fyzickou a duševní aktivitou. Léčba je dlouhodobá .

JOULE  dříve kalorie

spotřeba kJ za hodinu při 70 kg hmotnosti

spánek          273     chůze  4km    840     chůze do kopce   4 300

ležení            320      chůze  6km  1260    horolezectví         6 000

řízení auta    300     cyklistika       1600

čtení             420    plavání           2100

sezení           420     běh 9 km       2520

1 gr sacharidu =  17  kJ

1 gr tuků         =  39  kJ

1 gr bílkovin     =  22 kJ  ( ale tělo dokáže využít jen 17 kJ - jako u sacharidů )

KOMPENZOVANÁ CUKROVKA - 

Je stav kdy glykémie se pohybuje jen v doporučených mezích tj. ráno na lačno 4– 6 mmol a  2 hod. po jídle 5-8 mmol.Diabetik je relativně a podmínečně zdráv jen při kompenzované cukrovce. Ale pozor, i v tomto období jsou zejména po hlavním jídle hranice glykémie porušeny viz. Inzulin ....   

LAKTÓZA     - cukr mléčný. Vzniká jen v mléčnýchžlázách. =  1 molekula glukozy + 1molekula galaktózy

LYMFA -  mezibuněčná kapalina do které sez krevních vlásečnic vylučují živiny a kyslík a do které se z buněk vylučuje kysličník uhličitý a odpad, který je z mezibuněčného prostoru  odváděn lymfatickými vlásečnicemi do mízních uzlin .

LIPAZA - enzym ( ferment ) který napomáhá trávení tuků . Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.

LIPOPROTEINY  - látky nerozpustné ve vodě ani v krvi. Jsou to bílkovinné nosiče tuků . Dělí se na lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) a nízké hustotě (LDL). Oba obsahují vysoký podíl cholesterolu. HDL zbavují tkáň zbytečného cholesterolu a přenášejí ho do jater odkud odchází se žlučí.Vyšší hladina HDL je pro organismus příznívá. Je ho však bohužel 4x méně nežLDL

LDL přenášejí cholesterol opačným směrem a to z jater do tkání. Buňky tkání mají tzv. cholesterolové receptory (zámky) . Přijme-li buňka zvenčí cholesterol,utlumí svou vlastní tvorbu. Pokud buňka cholesterol z lipoproteinu nemůže přijmout pro vysoký obsah cukru v krvi, pak lipoprotein odevzdá cholesterol buňce cévní  stěny - endotele, která naopak cholesterol při zvýšené hladině cukru snadněji přijímá . Takto probíhá základní proces arterosklerózy.

MIKROANGIOPATIE –  jeden ze základních problémů diabetika .Zvýšená hladina cukru postupně snižuje prostupnost polopropustných stěn krevních a lymfatických vlásečnic,  což v problémovém místě zhoršuje až znemožňuje zásobování příslušné oblasti kyslíkem a živinami a současně znemožňuje odvod odpadových látek, které jsou toxické. Ohrožené oblasti : ledviny, oči, dolní části dolních končetin . Tento proces lze zmírnit kompenzací glykémie.

MOL      :  množství cukru v krvi v mg na 100 ml

MMOL    :  (množství cukru v krvi v mg na 100 ml ) : 18

MONOSACHARIDY – jednoduché sacharidy. Jsou základní jednotkou všech sacharidů nazývaných též nepřesně cukry Jako cukry se správně nazývají jen sacharidy sladké chuti tedy i většina monosacharidů.  Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látkou. Rostliny využívají svých monosacharidů k lákání živočichů na roznos semen a na opylování. Sacharidy mají mnoho zajímavých funkcí, z nichž zdaleka ne všechny byly objasněny.

OSMOZA –  fyzikální jev při kterém rozpouštědlo nesoucí rozpuštěnou látku prolíná polopropustnou membránou z prostředí hustšího do prostředí řidšího. Takto na př v organismu odchází z buněk voda přinášející do buňky glukózu . Osmotickým činidlem v organismu je chlorid sodný –kuchyňská sůl.

OTYLOST - konzervativní snaha organismu vítězí nad účelným počínáním . Razantní odtučňování u diabetika může zapříčinit ketózu ( nedostatečné rozložení tuků při kterém vznikají nežádoucí odpadové látky ). Možnost snížit denní příjem tuků z 90gr na 50 gr ne méně ! !  Ke snížení váhy přispívá i omezení soli,která m.j. zadržuje v těle vodu a může vyvolávat v těle latentní edémy .

Při snížení otylosti během diabetu je diagnoza příznivější, protože je slinivka méně namáhaná a buňky organismu jsou po snížení váhy i ke stávajícímu insulinu vstřícnější. Kromě toho má snížení váhy příznivý vliv na snížení krevního tlaku, který je pro diabetika zvláště nebezpečný z důvodu rychleji probíhající arterosklerózy.

PLASMA –  krevní tekutina obsahující 90% vody, 8% organických látek ( bílkoviny a cukry),  1% soli, která je bezpodmínečně nutná pro udržení osmotické hodnoty plazmy.

RECEPTOR - povrchové čidlo na buňce, které umožňuje vstup živin do buňky.Jsou receproty např. pro příjem glukózy a receptory pro příjem cholesterolu.Receptor pro příjem glukózy nevpustí do buňky glukózu bez přítomnosti insulinu. Problém diabetika : Při zvýšené glykémii glukózové a cholesterolové receptory přestávají fungovat a blokují tak příjem živin do buňky. Buňka pak – ačkoliv je kolem ní živin dost – „hladoví“ a vysílá do organismu signály na výrobu glukózy,  který začne organismus poslušně ( a zbytečně) náhradním a škodlivým způsobem vyrábět, hladina cukru se ještě zvýší a bludný kruh je uzavřen.    

SACHARIN       : umělé sladidlo 500   x sladší nežcukr

SACHARÓZA –   řepný a třtinový cukr . Tento cukr se diabetikům nedoporučuje protože je náročněji štěpitelný ( polysacharid) ,  ale hlavně proto, že tento cukr je kaloricky vysoce účinný a není v potravě doprovázen dalšími potřebnými prvky jako obsahují jídla s cukrem škrobovým ( brambory, rýže, kukuřice apod.) .Navíc požití sacharózy je doprovázenou vysokou oscilací  a zbytečně zvýšenou glykémií . Takže kromě chuťových požitků nepřináší  příjem sacharózy organismu ničeho důležitého a užitečného. Celá staletí naši předkové tento cukr neznali a geneticky tudíž není náš organismus na něm závislý .

SACHAROZIN   : umělé sladidlo 5000 x sladší než cukr

SLINIVKA  - břišní (pankreas)  - orgán se dvojí sekrecí  : do dvanáctníku vylučuje Tripsin, Lipazu a Amalýzu . Zde, spolu se žlučí, pokračuje v trávení  potravy již částečně předtrávené v žaludku.Za 24 hod. až 1,5 l sekretu . Do krve slinivka vylučuje hormony Inzulin a Glukagon, které umožňují buňkám přeměnit glukózu na  energii a zároveň zajišťují,aby změny hladiny cukru neprobíhaly v nárazech a ve výkyvech. Když je glykémie nízká, ustává vylučování  inzulinu a zvýší se sekrece Glukagonu .

SVALOVÁ ČINNOST -  snižuje inzulinovou potřebu a riziko cévních komplikací. Zvyšuje se i množství cukru, které je buňka schopna přijmout přistávajícím inzulinu.  Ale pozor, každá větší svalová námaha trvající nepřetržitě déle než 45 minut ohrožuje hypoglykémií po skončení výkonu ! Potřeba inzulinu po výkonu klesá až 48 hod !

STRES – v důsledku rozrušení uvolňuje do krve pohotovostní hormon adrenalin, který dráždí játra k produkci jaterního cukru. Ten pak dráždí slinivku k vyšší produkci insulinu . Stres zvyšuje glykemii velice rychle – během několika sekund a jeho vstřebávání trvá mnohonásobně déle !  Nejdůležitější je proto pro diabetika život bez emočních výkyvů. Tzv. „nesmát se a nebrečet“ . Je nutné si uvědomit, že i radostné události jsou stresové. Stres je nepřítelem č. 1 pro udržení optimální oscilace ! Pozn. Adrenalin ale umožňuje přijímat buňkám glukózu i při sníženém množství inzulinu.

ŠKROBY  patří mezi jednoduché cukry ( monosacharidy ) obsahují  je mj. :   veškeré moučné výrobky  , rýže,  brambory a kukuřice.

TRIGLYCEREIDY – mastné kyseliny, které tvoří energetické rezervní zásoby tuku v organismu, který je za určitých okolností dovede přeměnit v cukry nebo v bílkoviny.Triglyceridy se vyskytují v živočišných i v rostlinných tucích .

TROMBOCITY -  krevní destičky , bezjaderná tělíska různého tvaru, množí se  v kostní dření.Vyvolávají srážení krve.

TRYPSIN - enzym ( ferment ) který napomáhá trávení bílkovin . Je vylučován slinivkou do dvanáctníku.

TUKY   pro tvorbu buněčných membrán, vstřebávání vitaminů, prodlužují dobu trávení a vyprázdnění žaludku. Příjem z tuků má být maximálně 25% objemu potravy. Tukem šetřit maximálně. Při požití tuků dávat přednost tukům rostlinného původu. Více tuků :  nežádoucí příjem kalorií, nežádoucí příjem cholesterolu ( při příjmu živočišných tuků )

VITAMINY Vitaminy rozpustné v tucích se nevylučují z organizmu močí a je proto nutné je doplňovat v malém množství  

Jsou to vitaminy :

A -   výskyt  :  játra, žloutky, máslo, mléko

D -   výskyt  :  žloutek, rybí tuk, sýr

E -   výskyt  :  vejce, ořechy, špenát, kapusta

K -   výskyt  :  játra, ryby, mléko, špenát, kapusta

 Vitaminy působí v těle pouze jako katalyzátory, tzn. že ovlivňují metabolické děje ale nezúčastní se jich .

VLÁKNINY mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, urychlují trávení, omezují styk střevní sliznice s toxickými látkami, které vznikají při trávení. Výskyt : zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky.