Ne, nevěřil jsem, že se tak ještě někdy stane.

Náhle stála přede mnou : „Kupte si růže pane !“

Ne, nebyla to miss republiky ani miss world,

však  všechny hvězdy světa jí mohou složit hold !

Kde prodává, tam vždy stříbrný jen vítr vane,

vždy mile se usměje : „Kupte si růže pane !“

Sladký úsměv, jak v prodejně sladkostí

mě zaskočil až koktal jsem hlouposti.

Že by sen ? Či zrak mě šálil snad ? Ba ne !

Náhle stála přede mnou : „Kupte si růže pane !“

Maličký krámek, v malém městysi.

Setkání včera,  jak v mládí či kdysi.

Kolik lidí již minulo ten krámek ! Ale já ne!

Vždy v hlavě mi zazní : „Kupte si růže pane !“

Já koupím si tam vždy jednu růži rudou,

než jen vzpomínky mi na tu ženu zbudou

Když vstupuji, vždy na mysli mi tane,

zda uvítá mě úsměv : „Kupte si růže pane !“

Zlatý vlas a z letního nebe oči.

Proč mého koně času tak švihá bičem kočí !

Když jiná je za pultem, smutný jsem. Ta ne..

Snad zase příště uslyším : „Kupte si růže pane !“

Snad štěstí moje mé přání vyslyší,

snad sluch můj tu větu ještě uslyší.

Pokud krámek zavřen bude, tak mi slza skane.

Neuslyším ta milá slova : „Kupte si růže pane!“

Tak hodně štěstí přeji té prodavačce růží !

Dech se mi krátí, dech se mi úží ..