Milé zasloužilé tety, babičky a vůbec chytré hlavičky. 

Zlatka mě téměř "vyděsila" tím, že dárečky už má nasyslené. Já sice už také přemýšlím a dokonce jsem začala obcházet hračkárny - zjistila, že koupit dáreček pro slečnu co se začíná převracet sama na bříško je unikum. Vzhledem k tomu, že v mojí rodině je prvním " svištíkem" po 36 letech je jasné, že jsem v kategorii hraček pro mimina do jednoho roku absolutní analfabet. Návštěva zatím dvou hračkáren byla pro mě síla. Já zastydla v době, kdy si moje děti hrály s pestrými hračkami, do kterých mohly plácnout a ony se kolíbaly a cinkaly, prostě dítě do roka to zvládlo samo a mělo radost, že to zvládlo. Tak jsem pátrala po něčem podobném, třeba jako byla kdysi káča, prostě, něco jednoduchého, pestrého a omyvatelného. Mé dcery mívaly takových věcí spousty a věci u nich měly veliký úspěch. Existuje ještě něco takového ?

 Jistě, můžu koupit chrastítka, plyšáky nebo klavír, kde každá klávesa vydává zvuk nějakého zvířátka.

 Slečny v hračkářství mě vyslechly, nechápavě se koukly po sobě a pak mě odvedly k úseku že " odtud až tam je to pro holčičky kolem roku, tam si vyberete". Bylo. Od růžových koníků, přes nádobíčko, klavíry a hry. Nevěřícně jsem vzala jednu hru do ruky, slečna nabyla dojmu, že jí míním zakoupit ( bylo to něco jako člověče nezlob se s malými figurkami) a přeptala se mě, zda umím anglicky, že tam český návod není. Hračka jak vyšitá pro dítě do roka.....Říkám, to ne, tak si vezměte nějakou panenku s oblečky.........

Odešla jsem za sebou jsem slyšela jak slečna říká druhé : chápeš jí , proč něco nekoupila......přece.

Tak k vám mám prosebný dotaz : existuje nějaká hračka pro dítě do roka (na vánoce bude mít půl roku), něco jednoduchého, k čemu by mrnous, aby si s tím mohl hrát nepotřeboval překladatele nebo hejno asistentů ? Mimo chrastítek, plyšáků, nádobíček.....a klavírů.

Je tu jen dvakrát hračkárna Dráčik, nic jiného jsem zatím neobjevila.

Vánoce u nás už roky (po odchodu dcer z domova) řešíme místo stromku pár větví smrku do vázy, štědrovečerní večeře - někdy v poledne, někdy druhý den, abychom neblbli k půlnoci ( kdo pracuje na směny pochopí). Vánoce nás neberou - dny jako jindy. Některý den se rodina sejde, třebas i až den před koncem roku - jak to komu časově vyjde.

Nákupům se vyhýbám jak můžu, nemám potřebu ani radost z brouzdání po obchodech at se to týká věcí nebo jídla. Musím se vždycky vybičovat k akci ( to oba, ale u mužských je to prý normál, asi teda budu víc chlap). To je důvod proč jsem ted bezradná u nákupu hraček, nemám přehled. 

Nejspíš jsem měla v září zakoupit v rakousku jódlujícího a poskakujícího zubatýho sviště. ( Měli ho u jedné lanovky na pultě). Pořád lepší než člobrdo nebo nádobíčko pro dítě do roka.

Ach jo.