Plán jít na pouť do Santiaga de Compostela ve mně zrál už kdysi na střední škole. Měli jsme španělštinu a skvělou profesorku, která uměla reálie Španělska krásně přiblížit. Když jsem v roce 2006 byla ve Španělsku na jeden semestr na studiích, přiblížila jsem se cestě ještě víc, ale skutečně jsem na ni vyrazila až v dubnu roku 2015.

Zažívala jsem tou dobou nelehké období a vyrazit na pouť bylo to správné rozhodnutí. Prostě jsem to tak cítila, koupila si letenku do Španělska a vyrazila. Abyste si nemysleli: rozhodně jsem tenkrát nebyla žádný trénovaný turista. 

Vyrazila jsem z Ponferrady, což je město 200 km vzdálené od Santiaga po asi nejznámější Francouzské cestě. Vůbec jsem netušila, jaké pro mě bude chodit denně přibližně 25 km s 10-kilovou krosnou na zádech. Tak jsem radši zvolila kratší cestu (poutníci často vyráží ze St. Jean Pied de Port což je od Santiaga vzdálené necelých 800 km). Ze začátku jsem zažívala směs těšení a obav. Ale cesta mě brzo uklidnila. Na cestě bylo spoustu dalších poutníků, všichni velmi přátelští. 

Cesta má každý den svůj pevný rytmus. Spí se v poutnických ubytovnách (velká místnost s několika palandami, špunty do uší jsou proto nutnou poutnickou výbavou ;). Vstává se v 7h ráno a po snídani se vyráží na cestu. Každý úsek je jiný. Někdy se jde lesem, někdy po silnici. Občas svítí sluníčko a je krásně, jindy zase prší a fouká vítr. Je na každém, jestli chce jít sám nebo s někým. Poutníci nezřídka chodí stejné etapy za den, takže pak potkávají ty stejné lidi, se kterými dříve nebo později vytvoří jakousi "poutnickou rodinu" (nebo alespoň mně se to tak pokaždé stalo). Během cesty si člověk jen tak přemýšlí, kochá se krajinou, vede rozhovory s ostatními poutníky a řeší puchýře :). Někdy kolem odpoledne se dojde do ubytovny. Tam se člověk vysprchuje, vypere si a následuje příprava na večeři. Já jsem obvykle vařila společně s ostatními poutníky na ubytovně. Nedílnou součástí večeře je i místní víno. O cestě se vtipkuje, že to není Camino de Santiago (španělsky Svatojakubská cesta), ale CaVINO de Santiago - právě kvůli místnímu vínu.

Říká se, že cesta je kouzelná a rozhodně tomu věřím. Konstelace dovolit si putovat, překonávat se, být s přírodou, sám se sebou i s ostatními lidmi, kteří jsou zrovna podobně naladěni prostě nemůže ani dopadnout jinak :).   

Na své první cestě jsem potkala báječnou partu lidí. Bylo nám spolu tak dobře, že jsme si cestu prodloužili o další tři dny a došli společně až k oceánu. (Mimochodem ten nejstarší pán je Miguel - pouť si nadělil k sedmdesátinám. Rok předtím zkolaboval se srdcem. Řekl si, že takhle to dál nejde a rok nato ušel necelých 900 km - ze St. Jean Pied de Port do Santiaga a pak ještě 90 km k oceánu).

Domů jsem se vrátila nabitá energií a motivovaná udělat nějaké změny. Mimo jiné jsem změnila práci a znovu se vydala na cestu. Tentokrát jsem začala v Pyrenejích a rozchodila Severní cestu. Tu zprava lemuje oceán a zleva hory, prostě opět balzám na duši. Dovolenou jsem si pokaždé mohla vzít nejdéle dva týdny, takže jsem cestu rozchodila na etapy. Zatím jsem ušla dvě (Irún - Santander a potom Santander - Bilbao). Letos se chystám na poslední etapu do Santiaga a potom zase k oceánu.

Putování se od té doby stalo nedílnou součástí mého života. Jak osobního, tak i profesního. Jelikož pracuji s lidmi, je to pro mě součást psychohygieny. Vřele to doporučuji každému, komu je tento způsob blízký. Jestli vás zajímá víc informací o Svatojakubské cestě a jaké jsou možnosti v Čechách, sledujte nás dál. Blog bude mít další dvě pokračování.

A jak asi mnohým z vás neuniklo, ku příležitosti letošního Evropského dne obezity jsem se rozhodli uspořádat i naši společnou virtuální cestu zde na STOBklubu. 

Každý si pro chůzi vyberte svá oblíbená místa v okolí, o víkendech se můžete klidně vydat dál a prozkoumat i vzdálenější místa... Zkrátka každý choďte tak, jak vám bude příjemné a nezapomeňte zaznamenat nachozené kilometry do Počítadla pohybu zde na STOBklubu! Tato naše virtuální pouť bude trvat od 1. 4. do 19. 5. 2019, věříme, že společně dojdeme co nejdále! Každý se můžete podělit o své zážitky i v blozích nebo v této diskusi.

Třeba vás putování nadchne a někdo z vás se vydá i na tu opravdovou cestu do Španělska, rozhodně to doporučuji!

Buen camino! (= španělsky šťastnou cestu, tento pozdrav na cestě uslyšíte od každého, koho potkáte)

Virtuální pouť není jedinou akcí, kterou ku příležitosti EOD pořádáme, můžete se například i naživo potkat s našimi odborníky! Více informací se dočtete v blogu Lenky Vymlátilové zde.​