Za poslední měsíc a půl jsem ve své online ordinaci denně slýchala příběhy lidí, jak jim karanténa změnila život. Chtěla bych se Vámi podělit o dva příběhy. Jsou to vlastně dvě škatulky, kam lidi zapadli. Byť samozřejmě život není tak černobílý a nikdy to není jen tak či onak. Nicméně příběhy se trochu opakovaly. Tyto dvě postavy jsou smyšlené, zároveň však reflektují dvě různé zkušenosti z téhož období. Poznáváte se v některé z nich?

Jana je vdaná máma dvou dětí, během karantény pracuje z domova. Je toho na ni hodně, nestíhá. Často je ve stresu. Jídlo obvykle neplánuje dopředu, ani na něj nemá moc času – tedy kromě večera, kdy dožene, co nestihla přes den. Jídlo jí navíc slouží jako uvolňovač napětí, takže když zažívá nepříjemné pocity (je ve stresu, naštvaná, smutná, nudí se) nebo si naopak chce zpříjemnit radostné chvíle, vyráží na výlet do lednice. Její běžný jídelníček vypadá přibližně takto. Ráno a během dopoledne sní tři buchty, co jí zbyly napečené od víkendu. Ví, že to asi není to nejlepší, ale má to přece hodně ovoce a navíc je to slazené třtinovým cukrem. Oběd obvykle nestíhá, tak rychle udělá rizoto nebo těstoviny s omáčkou. Občas si nechá jídlo dovézt. Může to být i nějaká pizza nebo fast food. Je to rychlé a děti to mají rády. Po obědě je unavená, to si dá nějakou sladkost. Odpoledne si dá ovoce nebo sušenky. K večeři se podává pečivo s tím, co dům dal. A k tomu ovocný jogurt. Když je večer konečně klid, děti už spí a je uklizeno, Jana se uvelebí na gauč a chce si s manželem udělat hezký večer. K filmu si otevřou lahev vína. Než ji dopijí, zobou k tomu oříšky nebo brambůrky. Jedení během dne u televize nebo mobilu je běžné. Občas pije sladké pití, protože to tak chutná dětem.

Kristýna je kamarádka Jany. I ona je v podobné životní situaci. Nicméně zdravý životní styl je pro ni důležitý, jídlo plánuje a podle toho i zdravě nakupuje. Během karantény vyzkoušela několik nových receptů. Když je toho na nic moc, vyrazí se ven projít, zavolá kamarádce nebo si zacvičí online. Občas také sní něco navíc, ale jsou to vesměs zdravé věci v rozumném množství. Její jídelníček vypadá následovně. Ke snídani si obvykle dá kus ovoce s bílým jogurtem a do toho si nasype ovesné vločky a semínka. Na oběd naloží do trouby rybu s bramborem a zeleninou a dá to zapéct. Příprava jídla přece nemusí zabrat dlouhé hodiny. Když má chuť na sladké, dá si třeba dva čtverečky hořké čokolády a ty si pomalu vychutná. K odpolední svačině si dá žitné pečivo s tvarohovou pomazánkou. Nezapomene si k tomu nakrájet zeleninu. Podobně jako Jana, ani Kristýna nemá na přípravu večeře mnoho času. Smíchá tedy celozrnný kuskus s plechovkou tuňáka, cizrny a přidá do toho hrášek a mrkev nebo jinou zeleninu, kterou má zrovna doma (klidně z mrazáku). Když si večer chtějí s manželem udělat hezkou chvilku, Kristýna si nic neodepírá, jen dodržuje rozumné množství. Nalije si skleničku suchého vína a udělá k tomu pohoštění – kousky sýru, oliv a zeleniny. Obvykle jí u jídelního stolu, jídlo si vychutnává a kromě mluvení s rodinou při jídle nedělá nic jiného. Pije hlavně vodu a čaje.

Asi není těžké uhádnout, která z těch dvou žen má nadváhu a horší zdravotní výsledky. Ano, je to Jana. Její jídelníček obsahuje hodně prázdných kalorií, cukru, tuku a naopak chybí kvalitní bílkoviny, zelenina a zdroj vlákniny. Díky vysokému glykemickému indexu má často vlčí hlad, chutě na sladké a je unavená. Oproti tomu Kristýna má dobře poskládaný jídelníček. Při obědech a večeřích myslí na princip zdravého talíře. Tedy polovina talíře tvoří zelenina (ať už tepelně upravená nebo salát), čtvrtina tvoří bílkovina (maso, ryba, sója, vejce, luštěniny,..) a zbylá čtvrtina je tvořená sacharidem (tedy přílohy, např. brambory, těstoviny, rýže, kuskus nebo pečivo u studené varianty). Jí dostatek zeleniny a ovoce. V nápojích nepřijímá zbytečný cukr navíc.

Zdravý životní styl není o tom, že člověk hladoví, jí jídla, která mu nechutnají a odpírá si ta, co má rád. Ani o tom trávit v kuchyni dlouhé hodiny. Je to o plánování, nakupování a vhodné skladbě, která zasytí. Hříchy rozhodně nejsou zakázané – jen je důležité dopřávat si je v rozumném množství. O to víc si na nich pochutnáme. Vychutnávání si jídla pomalu a všímavě, aniž by při tom člověk dělal něco jiného, je také důležitá a příjemná součást.

A v neposlední řadě je také důležité jídlem si sytit fyzické potřeby a ne ty nenasycené emocionální, sociální, spirituální a jiné. Jinými slovy: uvědomte si, jestli si náhodou jídlem nesytíte jiné potřeby. Před každým jídlem si uvědomte, jak velký máte fyzický hlad a jestli náhodou nepotřebujete něco jiného. Pokud máte hlad a cítíte se dobře, je samozřejmě nanejvýš v pořádku se najíst. Pokud ale hlad nemáte a zjistíte, že se třeba cítíte sami, asi to nevyřeší čokoláda, ale spíš kontakt s někým blízkým.

Ani v krizovém či neobvyklém stavu není důvod odsouvat zdravý životní styl na vedlejší kolej. Jak jste na tom vy? Je Vám něco z toho povědomé? Podělte se.