Jsem ve 3/4 cyklu a jsem ráda, že z plánovaných 4 kg mám dole dvě kila. Za ten měsíc a půl jsem pochopila :
- že nastavení není dogma, i když se mi líbí, že mám zelené semaforky a plný počet bodů,
- že je pro mé hubnutí lepší přepálit snídani včetně oběda a šetřit večer, protože jednak nemám večer ani hlad, jednak lépe spím a ztrácím váhu, když si dám jen zeleninu + doplním to málo, co mi z denního příjmu chybí,
- že při tomhle systému si mohu dovolit i nějaké to vybočení, hlavně si nenechat třetinu denního příjmu na večeři,
- že není, kam spěchat, a že není ani tak důležité dosáhnou cíle, jako užít si cestu, která k němu vede, a moc neodbočovat,
- že spousta lidí pokukuje po našem cíli, ale nechce se jim - k jejich škodě - vyrazit na cestu,
- že mě mrzí, že nedokážu vytáhnout své kamarádky ani příkladem, natož slovy,
- že já po té cestě jdu už 10 let, potkávám bezvadné lidi nejen tady na stránkách, ale taky v mém okolí, je mi na ní dobře a jsem ráda, že jsem ji našla.

Tak jsem se vypovídala. Nevím přesně, proč to píšu. Ale vy to pochopíte.