Opravdu nechápu, jak mi tohle mohl udělat:-) Byla jsem to já, kdo 6 týdnů dřel jako kůň a ON si jede odpočinout. Chápu ho, někdy je mě opravdu dost, ale na druhou stranu já se sebou taky musím vydržet, no ne? Zajímalo by mě, kde je nějaká spravedlnost:-)))) Nicméně, než odejel dal instrukce a tak jsem dnes vyrazila plnit. Zatím jsem posílila jeden velmi důležitý sval, protože jsem se většinu času na pásu pohybovala v kardiozóně. Překvapilo mě, že za těch 6 týdnů mi klidová tepová frekvence klesla o 15! tepů za minutku. Nyní tepu rychlostí 65 bum/min a cítím se o moooooooc líp. Tenhle sval tedy opravdu stálo za to posílit. 

Zjistila jsem, že hubnutí není ani tak dřina jako spíš věda. Když jsem si něco četla o tepovce, vždycky psali, že jinde se posiluje srdíčko a jinde se spaluje sádýlko. Nastoupila jsem na pás, nastavila chůzi 5,5 km a šla a šla. Protože poslouchám svého trenéra a ten radí nejen jít, ale i máchat rukama jako bych šla s hůlkama, tak jsem poctivě mávala a po cca 0,5 km vždy složila tlapky na senzory a měřila bum:-) Abych udržela tep v zóně kremace musela jsem si postupně snižovat rychlost až jsem se, dle svého názoru, doslova loudala a běžci kolem mne mi připadali čím dál tím dál, zřejmě nějaká forma optického klamu na bázi fata morgány, protože na pásu vám nikdo nezdrhne, to dá přece rozum:-) Za hodinu jsem ušla malinko přes 5 km a nestačila se divit, byla jsem zpocená, to ano, ale nebyla jsem uřícená a ještě teď se cítím jakoby sražená. V dobrém smyslu slova, protože mám pocit, že za tu hodinu jsem opravdu spálila něco klepavého, zbytečného a přitom mě to ani nestálo až tak moc námahy. 

Jaké jsou vaše zkušenosti s účinným spalováním? Mně se zdálo, že takhle by to mohlo jít, snad se moc nepletu, protože tahle hodina byla hodně nabíjecí i když teď když chtěl pejsek ven, tak mě už nenesly nožky:-)))