Já jsem dřív moc nesportovala, když nepočítám plavání na VŠ, které mě přes zimu také nebavilo. Když jsem začala hubnout se stobem, měli jsme jednou týdně hodinu aerobicu, překvapilo mě, že to bylo docela fajn, měli jsme výbornou cvičitelku. Když jsem to zkoušela před lety, připadala jsem si jako slon v porcelánu a k tomu všude ta zrcadla :o( Tentokrát jsem ale měla štěstí a hodiny byly nastavené rpo úplné začátečníky, takže jsem se postupně zlepšovala stejně jako ostatní. Pak mi má mladší sestra řekla o zumbě, že prý je to pěkná dřina, ale hrozná legrace. Vyzkoušela jsem tři různé cvičitelky, než jsem našla, co mi sedí, ale teď jsem na zumbě závislá. Před Vánoci jsem 2x nebyla kvůli nemoci a měla jsem doslova absťák. Takže jestli jsi taneční typ a rytmus hudby Tě nenechává lhostejnou, určitě to zkus!!! Držím palce, ať najdeš pohyb, který Tě bude bavit.

a co takhle pejsek nebo pořádný pes ... o vánocích jsem měla dostatek volna, tak jsem ob den chodila s kamarádkou venčit jejího boxera :-)
3-4hodinky chůze terénem taky nebyly marné... Ale v každém případě ve dvou se to lépe táhne!

Takovýho chlapa bych taky chtěla. Ten můj spíš hučí kam že zas jdu. Ale když ho lákám aspoň na procházku, to se mu nechce.

já jsem na tom po porodu stejně ;) večer jsem tak unavená že jsem ráda že zalehnu,ale když se překonám a jdu mám pak super pocit,cítím se líp i na dušičce s holkama je sranda a navíc i když jsem nedržela žádnou dietku tak i přes to jsem po 2měsících cítila jak mám pevnější tělo ;) tohle si vždycky řeknu a jdu a nebo mě podrží manžel a doslova mě vykopne ze dveří :D že jsem se dala na cvičení tak at hezky jdu :D o malou je postaráno tudíž vymluvy už nemám žádné :D

Přesně tak, chce to parťáka a nebo si stoupnout v prádle (případně nahá) před zrcadlo, bez sportu sice lze zhubnout, ale povolené tělo není nic moc :-(. V zimě lze třeba bruslit a ani sáňkování není od věci. Dobré je se s někým ve fitku, na zumbě.....atd. zkamarádit, protože pak tam budete chodit i kvůli setkání s ním! Držím pěsti!

Já dřív chodila pravidelně cvičit. pak jsem ale přestala, neměla jsem hlídání, během 2 let zlenivěla a teď je pohyb problém i pro mě. Přihlásila jsem se taky do STOBu a doufám, že mě zase cvičení chytne.Ze začátku to asi chce si poručit, nejlepší by bylo najít parťáka, který v nouzi podrží...

Mě taky největší část pohybu dělala chůze a v zimě je to dost obtížné. Chodím takovou lesní cestou a 2x jsem to teď v zimě vyzkoušela. Je to tam pěkně namrzlé a tak jsem to vzdala. Přihlásila jsem se na cvičení se Stobem a když už jsem to zaplatila, je mi blbé tam nepřijít. Tak to je můj recept, jak se donutit k pohybu v zimě.

Je mi jasné že největší problém je žačít, pak už si to tělo vyžádá. Pěšky do práce chodím denně, jenže to mám 500 metrů. Takže přínos žádný. Stepper doma mám, jen najít někoho, kdo mě na něj dokope. Musím si udělat "pořádek" v hlavě. Po víkendu napíšu, jak to dopadlo. Které já zvítězilo.

... stejné jméno ... stejný ročník ... :-)

Pro mě cvičení bylo také velký problém. V loni jsem chodila do kurzů "STOB", jehož součástí je 1 hod.cvičení. Docela mě to chytlo a cvičení jsem zůstala věrná.Kdybych nešla alespoň hoďku týdně, snad omarodím.CHce to jen zkusit...

hmmm ... já třeba řeším nedostatek pohybu rychlou chůzí z práce domů, je to něco přes 4km, tak je to v pohodě a ještě ušetřím za BUS :-) Jinak mám doma takový ten malý stepper a i na něm se dá při poslechu třeba Elánů docela "řádit" :-)

Já s tím mám taky problém. Cvičení v uzavřených prostorech mě moc neláká. Je fajn, když v zimě vyleze sluníčko, jedině to mě vyláká na delší procházku.