Milý Bločku. Pojmenuji tě, jelikož se mi nelíbí hovořit s mrtvými, či neživými věcmi, ještě by mne mohli považovat za blázna :-D

Včera jsem využil toho, že se počasí rozhodlo mezi přeháňkami, větrem, deštěm, sněhem, padajícími trakaři a ševci ukázat na chvilku svou slunnou tvář. A co bys řek? Měl ho tam! teda ne on, já, teda ne ho, ale ji, tu myšlenku, takže jsem si opět řekl: dneska je sice ne moc pěkně, ale dneska by to šlo. Opět z práce domů, měl jsem krátkou do půl třetí, doma juniorovi sdělit, že tata jde sportovat, takže přijde za hodinu, teda  trvalo to skoro hodinu a půl, jelikož venku střídavě sněžilo, foukalo, honilo okolo komína, mrzlo až praštělo, svítilo a tak. A hlavně trasu si vybral jak pro motokrosaře, odborník jeden.

Jak už je u mne zvykem, přípravu jsem nepodcenil. Jsa si vědom sychravého počasí, které u nás většinou v únoru panuje, když nepadají z nebe aligátoři nebo prezidentští kandidáti, sbalil jsem si do batůžku tentokráte pláštěnku. A věděl jsem proč. Protože, milý Bločku, bez pláštěnky na hůlkovačce ani ránu. Možná dvě, ale na to mám málo munice :-D

Namísto kalhot jsem nasadil slušivé tepláky ala Pepek Vyskoč, na trup lyžařskou bundu (pro změnu), na ruce rukavice, na leb papachu, do ruky hůlky, čelovku jsem nechal v regálu a namísto ní jsem nasadil slušivé brýle, které používám na kolo a tradá. Kdo mne včera viděl, asi podlehl záchvatům smíchu, ale což. Dětma nezatopíš. Telefon mi zase slouží, jsem totiž ajtý odborník (hihi), takže šel jak Sports Tracker, tak GPS, tak Instant Heart Rate a do toho muzika vyhrávala, partnerka mi totiž tvrdila, že nejnovější Helovíni jsou to nejlepčí, co vydali se současným pěvcem, takže jsem po cestě dělal takovou interní recenzi a porovnání se starším albem, ktere mně teda asi vic libit se!

A........ Start! GPS se chytla 10 m od baráku (kdo umí, umí - ni nic, jdu vyvětrat, hihi) a tachometr začal ukazovat rychlost okolo 8 km v hodině, což když si vezmu výjezdy některých extrémnějších kopečků na kole, byla větší rychlost, než kdybych seděl v sedle. Hůlky na namrzlém asfaltu trochu podkluzovaly, tudíž jsem po cca kilometru zajel do boxů, abych zjistil, že gumová patka jedné z nich je prodřená, já klepu o asfalt kovovým šroubem a druhá se k perforaci nezadržitelně blíží. Nu což, řekl jsem si, za ty prachy by měly bejt nezničitelný, ale potom jsem si uvědomil, že byly koupeny kde? V Čechách. Takže je ani nebudu reklamovat a pomůžeme si svépomocí, teda cizí pomocí, jelikož jeden známý je velice zručný soustružník a jistě bude vědět, jak tuto situaci elegantně vyřešit. Přenastavil jsem délku holí, abych měl ruce výš, všiml jsem si, že je rázy cca o 5 cm zkrátily a vyrazil jsem znovu na trať. Vzhledem ke sluchátkům a jekotu muziky v uších jsem skoro naboural do rozjetého psa, který náhodou korzoval okolo, naštěstí ten, vida zjevení, které svým mozečkem neuměl identifikovat, zmohl se jen na zaštěknutí a hledal spásu v přilehlé strouze. Co s ním bylo dál jsem nezjišťoval, neb se psů bojím. :-D

Šupajdil jsem okolo naší zahrady pořád dál, okolo rybářů křížem přes starou nejdeckou silnici směrem k rybníkům a výsypce, která se tyčí nad Novou Rolí jako symbol toho, že se hlušina musí někde vyhrabat, aby se dala zase někam jinam navézt. Je to stejně zajímavé místo a naštěstí je už pěkně zrekultivováno, tedy z velké většiny, takže se zde nacházejí pěkné trasy pro cyklisty a pro pěší. Po cca 3 km mne zastihla náhlá změna počasí. Slunce již tak dost ostýchavé skrylo svou tvář za mraky a kde se vzal, tu se vzal..... sníh! Padaly takové ty ledové kuličky, které hnány silným větrem působily ve tváři podobně jako ty, kterými v Chrastavě zaútočil ten zoufalec na Klause. Naštěstí nepotřebuji spící ochranku, abych situaci vyřešil, tudíž jsem oblíkl slušivou pláštěnku a tradá krok hůl krok dál! (No ještě že mne v ten den nikdo neviděl). Po několika minutách se přede mnu tyčila první větší výzva, kopec, který dá na kole zabrat nejednomu cyklistovi, relativně dlouhý a hodně příkrý, na jehož konci člověk stane na druhé svrchní vrstevnici valu a celé město má jako na dlani. Vysvištěl jsem kopec srdnatě, ale na konci jsem lovil srdce v krku, to přiznávám, až se mi ty mé brýle bez bázně a hany orosily. Šlapání v rozbředlém sněhu mělo zajímavý efekt, boty vydržely, leč v nich jsem začínal mít trochu mokro, jelikož jsem si do nich vytrvale zezadu házel při šlapání sníh. Příště si na nohy dám pytlíky od svačiny a utáhnu zavařovací gumou, páč jinak už nevim :-D (Chcete mě?) S buldočí sveřepostí jsem zahnul doleva a šel a šel a šel, až došel.... ke srázu, který vedl až do vsi, která se zove Božičany. Z kopce jsem místy poloutíkal, hůlky se v tom zběsilém pohybu pletly do pláštěnky a chvílemi jsem musel připomínat zdálky potápěče bojující s virtuálním žralokem. Po nějaké době, kdy mi hrozilo zřícení do příkopu, jsem řekl: DOST! A STOB! teda STOP! Zastavil jsem tedy, serval jsem ze sebe omezující igelit a nasoukal jej do batůžku, který se vlivem vecpání nevzhledného igelitového balíku změnil v batoh.

Naštěstí přestalo pršet a já mohl doklapat přes Božičany okolo Novorolského koupaliště domů. 

Při kontrole trasy jsem zjistil, že jsem našlapal bez sta metrů deset km, to vše za hodinu sedmnáct minut čistého času průměrnou rychlostí 7,63 km/h, což je zřejmě slušnej oddíl :-D.

Strašně by mě ovšem zajímalo, kolik lidí by si stříklo do textilu, kdyby mne při těch mých výšlapech někdo natočil a nasdílel to třeba na Facebooku :-D No nevim. :-D

Po té včerejší trase mne, milý Bločku, celkem slušně bolí zádové, stehenní a lýtkové svaly, páč nejsem žádnej gymnasta, ale obyčejná kancelářská krysa, ale stálo to za to a co nevidět šlapeme zase! Tentokrát si to prý moje dítko nenechá ujít, tak jsem na ní zvědavej.

Mimochodem energetický výdej včerejší chůze byl 3777 kJ, což je slušná porce jídla, taky se mi podařilo trochu shodit, váha včera ukázala deko pod 114 kg, což je od podzimu docela úspěch.

Sám sobě povídám, jen tak dál a vám ostatním doporučuju: zkuste to taky. Chůze je ten nejpřirozenější pohyb, nemusíte při tom dělat takový opičky jako já, ale každá chvíle, kterou netrávíte na gauči s pivem a slanými brambůrky, se prostě počítá!

P.S. Ale já na to pivo dneska večer jdu, muhehe :-D

Jo a ještě trasa: http://www.sports-tracker.com/#/workout/vsliz/d6dp2i30nt7fdfjv