Mě zatím největší radost dělá váha, která každý týden ukazuje menší a menší čísla a neskutečná podpora rodiny, která mě chválí pokaždé, když tam přijedu, i když třeba nemám pocit, že by to na mě už bylo vidět :) A další velká radost je podpora zde na Stobu, podpora, porozumění, to že se člověk může svěřit s čímkoliv, protože jsme všichni na stejné lodi.

Starosti jsem se bála, že mi budou dělat nákupy, hodně zeleniny, různá masa, tuňák atd. a ta cena za to, to bude určitě pálka, ale omyl! Při svém dřívějším životním stylu teď ještě ušetřím :D Což jsem fakt nečekala. Ale co si budeme povídat - stravování po mekáčích, restauracích, věčný nákupy čokolád, sušenek, chipsů a dalších "laskomin" taky nejsou levnou srandou a při tom kvantu jídla, co jsem spořádala dříve, to se nedá vůbec srovnávat! Takže když dříve plný vozík jídla vyšel třeba na 4000, teď nás vyjde na 2000, ani nevím, jak jsem to dokázala ;)

Velkou starostí je ale můj přítel... Nejdříve se tvářil, jak mě bude podporovat, jak je rád a jedinou starostí pro něj bylo, aby mi nezmizely moc prsa ;) Ale teď... dneska mi dokonce řekl, jestli se už na to nechci vybudnout, že jako to jsou děsný prachy za tu zeleninu a tuňáka a další věci, co jsem si nakoupila, že dřív sem přece jedla normálně a nevadilo mi to, tak jako proč jsem se tak najednou rozhodla, že to nechápe. Já chápu, proč to nechápe... On je vysoký blond, sportovec, vypracované tělo, sežere na co příjde a ještě zhubne... Jo to bych asi taky nechápala! 

Nevím, co s ním, jestli se mu to snažit již posté vysvětlit, nebo to prostě ignorovat, jet si po svém a doufat, že mu to celé dojde... Končit rozhodně jen kvůli němu nebudu!!!

Holky pomoc, co s takovým natvrdlým chlapem :/