Včera večer cestou ze cvičení jsem se zakecala s kamarádkou. Naše téma bylo - volné kalhoty. My všichni, co se snažíme nějaké to kilíčko shodit, to známe. Víme, jak příjemné je na sebe normálně navléct kalhoty bez toho, abychom je někde rvali přez stehna, boky a zadeček a pak vší silou zatahovali břicho a dopínali knoflík. A ty špíčky přez! Zažili jsme potupné zkoušení v kabince v obchodě a chtěli zase o číslo větší... Taky se vám stalo, že větší už prostě neměli????
Kamarádka se chlubila, jak jí nehezky vlajou kalhoty pod zadkem a byla z toho šťastná, i když to vypadá blbě a kalhoty za chvíli půjdou. Další skoro nové džíny už nosit ani nemůže a skoro nevěří, že na podzim je sotva dopla. Já se moc nechlubila, protože po několikadením splínu jsem měla pocit, že jídlo ani cvičení mi vůbec nepomáhají. Navíc mi přišly kalhoty na cvičení a byly malé :-(
Dnes ráno se najednou něco změnilo. Kdo ví, co za to může, že by sluníčko a nebo 1. březen, předzvěst JARA?
Ono to fakt začalo!!!! Udělala jsem si malou soukromou módní přehlídku, jak jinak, kalhotovou a příště už se budu taky chlubit. Mám taky vlající kalhoty a já to na nich ještě včera neviděla. Mám hned několikery, které lehce obleču a ani se nenadřu. Chválím staré "zásoby" oblečení, co čekaly ve skříni na přesně tento den. Jedny červené kalhoty jsem si před lety koupila, že do nich zhubnu. Ještě jsem je neměla na sobě. A víte co, myslím, že tak za 14 dní s nimi vyrazím do ulic.
Trvalo to trochu déle než jsem čekala, ale moje výsledky se najednou zhmotnily právě do kalhot.
Držím palce vám všem, co pokračujete na své cestě navzdory prvním nezdarům. Skoro dvacet let jsem svoje tělo trápila všelijakými jídelními experimenty, ani se mu nedivím, že potřebovalo čas začít se chovat normálně.
Užijme si další slunečný den a čekání na jaro :-))