Nevím, jak vy ostatní, ale nikdy jsem neměla ráda to přesné odvažování každého jídla. Vím, že je to účinné a ze začátku určitě potřebné. Zvláště nerada mám počítání uvařeného jídla z různých surovin, když si pak mám odebrat. Přesto jsem to dělala a brala to jako bojovku i divadelní představení pro zbytek rodiny. Už nevážím.
Jsem tady už nějaký ten pátek, a přestože nejsem pravidelný uživatel, pročítám si vaše blogy (velmi zajímavé i motivující) a chci se s vámi podělit o můj úspěch.
Co je tím úspěchem?

• Udržení!

Je to rok, co jsem dávala fotky do galerie a chlubila se svými úbytky. A je to právě rok, co si váhu držím a možná mě i kousínek ubylo. Je to větší úspěch než kila shodit. Zhubla jsem mockrát a vždycky přibrala, ačkoliv jsem věděla, co dělám špatně.

Co je jinak než dřív?

• mám stále dost pohybu, ale co je možná ještě důležitější, našla jsem míru. Ze začátku jsem se honila, záda mě bolela a nezbýval čas na rodinu. Mohla za to Zumba (prostě závislačka:)), kterou mám stále ráda, ale začala jsem víc chodit a jezdit na kole. Vím, že pohyb je u mě zásadní věc, prostě číslo jedna pro udržení si váhy.
• jsem navyklá na pravidelné jídlo. Jsem jak malé dítě, které pláče hlady, když nemá včas jídlo na stole. Dám si, na co mám chuť a věřte, většinou jsou to zdravé věci. Mé dříve oblíbené chipsy jsou jen velmi občasnou záležitostí. Navíc, je mi po nich těžko. To je na HURÁ!
• mám se ráda a jsem spokojená. Moje BMI i by mi velelo ještě pár kil dolů, ale já se takto cítím táák dobře. Fakt. Navykla jsem si za ten rok na sebe, zvykla jsem si na svojí velikost a na svůj odraz v zrcadle.

To je moje trojnožka, která pevně stojí na zemi - pohyb, pravidelné jídlo a pohoda. Kdyby jedno z toho nebylo v pořádku, byl by z toho začarový kruh. Děkuju stobu jako takovému, že na těchto třech věcech staví. A samozřejmě přeju všem, aby se jim podařilo nejen zhubnout, ale udržet váhu pod kontrolou.