Tak už mi zbývají ke konci tři týdny abych dosáhla na mou určenou hranici úbytku mého těla. Plácím se v tom a to mi zbývá ze sebe sundat pouhé půl kilo váhy je pravda,že se mi to už před svátky zadařilo,ale zase je zpátky a né a né se ho zbavit potvora se drží jak klíště a to mám v plánu jít o další tři kilča níž je pravda,že se málo hýbu no málo pracuji jako uklizečka takže mám v práci pohybu dost,ale mám potřebu ho ze sebe vydat víc a tady narážím na ten problém zvaný vesnice. Do města to sice není daleko,ale spoje jsou o ničem budto jede autobus pozdě nebo brzo a nebo se nemám jak dostat domů.Sportovní vyžití u nás je čistě o ničem je zde cvičení zumby,ale neprofesionální cvičitelka která si jenom myslí,že to co předvádí je zumba.Mám ji na dvd,ale samotnou mě to moc nebaví vydrží mi to tak dvacet minut a odpadávám mám problémy s koleny a vím,že to není pro mě to pravé ořechové protože pak pěkně zkouším.Tanein mi poradila stránky kde se konají kurzy stobklubu spadá do toho i naše město jakou já z toho měla radost,ale ta mě brzy přešla spojila jsem se s lektorkou aby mi poslala informace,bylo to bezvadný,ale jen do té doby co jsem došla k tomu odkolika dokolika se lekce konají no a bylo to jasný spoj tam by jakž takž šel sice bych dojela o nějakou tu minutu déle,ale lekce končí ve 20hod a spoj mám už v 17hod a potom v 22.20hod.tak přišlo zklamání dokonce bych měla celý kurz skoro zdarma,ale bohužel není mi přáno. Tak takové já mám výhody vesnice.Běhat po vesnici?-to by si museli ti naši spoluobčani zavírat své miláčky a né je nechávat volně pobíhat vím,že to není jen u nás,ale kdo má hrůzu ze psů tak ví o čem mluvím. No tak jsem se vypsala ze svých potíží a posílám to dál a budu závidět těm kdo tady píší,že se jdou mučit do tělocvičny a soukromých posiloven.