Dejte si zelí!

Vepřová pečeně má minimálně jednu zdravotní výhodu: obvykle k ní bývá zelí.  A to je kolikrát lepší, než celá lékárna !!

Kysané zelí je vlastně terapeutický zázrak. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Na talíři tak máte účinný lék proti chřipkám, nachlazení a virózám.

 Zelný salát proti chřipce

Bioaktivní obsah v podobě bakterií mléčného kvašení aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Důvodem jsou izotiokyanáty - látky, které vznikají procesem kvašení a chrání tělo před rakovinou. Šťávu z kysaného zelí proto nevylévejte, ale pijte ji, protože je velmi zdravá. Navíc výrazně zrychlí váš krok...

Přečtěte si také:  Největší přírodní vitamínové bomby

Již 200 g kysaného zelí pokryje naši denní potřebu vitaminu C. Lepší verzí než teplé zelí je salát za syrova (cibule, kmín, sůl a cukr nebo sladidlo), který se hodí jako zimní příloha doslova ke všem slaným jídlům. Můžete ho dělat jak z kysaného zelí, tak z rovnou z hlávky - také bude zdravý, ale o účinek láku méně.

Na izotiokyanáty je bohaté nejenom zelí,  ale veškerá košťálová zelenina, jako je brokolice, růžičková kapusta, květák nebo kapusta.

Zelí? Jedině za syrova

Už tři porce zelí (nebo také syrové brokolice) za měsíc dokáží snížit riziko nádoru v močovém měchýři téměř o 40 %, zjistili američtí vědci z Ústavu pro výzkum rakoviny v Roswell Parku z Buffala ve státě New York. Všichni, kdo jedli alespoň tento minimální objem příslušné zeleniny, snížili riziko rakoviny o 40 %.

Protirakovinný účinek je však  mnohem vyšší u nekuřáků. Přesto bylo mezi kuřáky, kteří jedli tři porce syrové košťálové zeleniny za měsíc, o 73 % nádorů méně, než mezi kuřáky, kteří nesnědli ani toto minimální množství.

Pozor, výhody se vztahují jen na syrovou zeleninu, neboť vaření snižuje blahodárné účinky izotiokyanátů o 60 až 90 %.

Naše zelí je nejlepší!

To však neplatí pro zelí. Oblíbená česká lahůdka - zelí - se stává doslova lékem až poté, co projde procesem kysání.  Právě během něj v zelí vzniknou izothiokyanáty, které  kromě měchýře účinně chrání před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu.

Američtí odborníci si všimli u polských imigrantek, že u nich po pobytu v USA během několika generací prudce vzrůstá počet případů karcinomu prsu, před nímž je dosud chránila domácí strava bohatá na kysané zelí.

Důležité je, aby kysané zelí dostávaly dívky v období dospívání. Pak jsou chráněny i v dospělosti. Vědci z univerzity v Michiganu ale tvrdí, že stejným způsobem se mohou chránit i starší ženy.

Zelí zachránilo Řím

Během výstavby Velké čínské zdi dostávali stavební dělníci nasolené zelí s rýží, aby byli zdraví a silní.

Když Mongolové později dobyli Čínu, převzali používání nasoleného zelí jako potraviny vhodné pro dlouhé cestování. A když se mongolské hordy ve 13. století dostaly na svých cestách až do Maďarska, přinesly s sebou do Evropy i používání nasoleného zelí. To se pak stalo jednou ze základních potravin ve východní Evropě a v Německu.

Uchování zelných hlávek nasolením už znali staří Římané. Historik Plinius o něm kdysi napsal, že zelí uchránilo Řím po mnohá staletí před rukama felčarů.

Při objevných cestách po světových mořích se dávní mořeplavci chránili požíváním kysaného zelí před obávanými kurdějemi.

Zelí proti depresi

Díky činnosti bakterií mléčného kvašení je obsah vitaminu C v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém. Působí také proti depresím, protože obsah vitamínů skupiny B je dobrý pro nervovou soustavu. 

V kysaném zelí najdeme také vitamin K a z prospěšných  prvků třeba draslík, železo, vápník, zinek, hořčík, fluor a enzymy.  Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla.

Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Snižuje také krevní tlak a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Jinými slovy - naběháte se, ale stojí to za to!