Časté mýty o kávě

Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.

…škodí zdraví

Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno.

…zvyšuje krevní tlak

Běžné dávky kávy rizikové nejsou. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.

…podporuje vznik rakoviny

Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nové výzkumy a studie týkající se kávy a jejího vlivu na rakovinu. Zjistila se negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami. Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek. Pozitivní zdravotní účinky kávy (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.

…není vhodná pro těhotné a kojící ženy

Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, tj. 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.

…dehydratuje, je močopudná

Káva organizmus nedehydruje, naopak může být příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Maximální denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně. Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním. V takovém případě je vhodné doplňovat do organizmu vodu.

…nemá se pít na lačno

Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.

…způsobuje žloutnutí zubů

I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z Anconské univerzity zato narazili při laboratorních testech na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.

…espresso je silnější a účinnější

Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody. Stejné množství mleté zrnkové kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy. Proto espresso, zejména vypité rychle a na lačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva, vypitá postupně, s mlékem a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy a tedy i kofeinu může být stejné.

…mléko potlačuje účinky kofeinu

Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu. Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Stejně ale působí i jídlo konzumované společně s kávou. Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná na lačno.

…po povzbuzení přichází větší útlum

Povzbuzující účinek kávy je nejzřetelnější, když se káva konzumuje ve stavu přirozené únavy. Například při pití kávy v nočních hodinách při práci nebo studiu za účelem povzbuzení bdělosti a psychického výkonu. Po dočasném povzbuzení a zlepšení psychomotorického výkonu však nastává útlum a vystupňovaný pocit únavy. Následná únava ovšem není přímým účinkem kofeinu. Jde o kombinovaný efekt ukončení psychostimulačního účinku kofeinu a pokročilejšího stupně fyziologické únavy, ke které by došlo i bez konzumace kávy.

…může vyvolat závislost

U kávy se nedá hovořit o klasické závislosti, avšak může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, který stimuluje centrální nervovou soustavu. Protože kofein se na rozdíl od tradičních drog užívá orálně a v průběhu dne, jeho absorpce je zpomalená, což snižuje riziko vzniku závislosti. U drog dávka potřebná k dosažení požadované euforie nebo posilujících účinků roste v čase a podněcuje k braní stále většího množství drogy. Většina konzumentů kávy udržuje svoji spotřebu na celkem konstantní úrovni.

…nemůže vyvolat akutní otravu

Za smrtelnou dávku kofeinu přijatou perorálně se považuje jednorázová dávka 150 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti, to znamená kolem 10 g kofeinu u normálního člověka. Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, agitovaností, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením. Člověk je při vědomí, velmi vzrušivý, ale případné informace není schopen uložit – přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.

…zelená káva – zázrak na hubnutí

Pokud se týká zelené kávy, výtěžnost získání jak alkaloidů, tak antioxidantů je poměrně malá, bylo by to podobné, jako bychom se snažili konzumovat pšeničné zrno bez uvaření – syrové, též výtěžnost získání sacharidů či stravitelnost by byla velmi mizivá, podobně je tomu i u zelené kávy. Pohlížet tedy na zelenou kávu jako na zázračný prostředek k hubnutí, je naprosto neopodstatněné.