Fytoestrogeny

Ing. Hana Málková

Fytoestrogeny jsou látky obsažené v rostlinách, které se vytvářejí z důvodu ochrany rostliny proti škůdcům či chorobám. Působí rovněž jako regulátory růstu nebo jako barvivo. Mezi fytoestrogeny se řadí isoflavony, prenylflavonoidy, pterokarpany a lignany. Fytoestrogeny (zejména isoflavony) jsou hojně zastoupeny především v sójových bobech. V menším množství jsou obsaženy i v dalších luštěninách, některých obilovinách, zelenině, ovoci, ale i v pivu a dalších produktech.

V sójových bobech je obsažen v největším množství genistein, daidzein a glycitein.

Svou chemickou strukturou jsou fytoestrogeny, jak už název napovídá, podobné lidským hormonům – estrogenům. Konkrétně se jedná o hormon estradiol. Díky této strukturální podobě s lidskými hormony mohou v těle vykazovat estrogenní aktivitu podobnou pohlavním steroidním hormonům. Mohou působit jako tzv. agonisté (zesilující účinek estradiolu), ale i jako antagonisté (snižující účinek estradiolu).

Vlivem fytoestrogenů na lidský organismus se zabývala řada studií a výsledky zatím stále nejsou jednoznačné. Pozitivní účinky byly pozorovány zejména u žen po menopauze, kdy mohou fytoestrogeny částečně kompenzovat pokles hormonální hladiny a nastolují rovnováhu mezi estrogenem a progesteronem. Příznivě ovlivňují kostní denzitu, kardiovaskulární systém a snižují další negativní projevy spojené s přechodem (návaly horka, pocení, vysychání sliznic).

Některé studie ukazují, že fytoestrogeny pravděpodobně snižují riziko vzniku rakoviny prsu, v některých studiích se však objevily i opačné závěry.

V souvislosti s přechodem jsou účinky fytoestrogenů prokazatelně pozitivní, jinak tomu však může být u žen v reprodukčním věku, těhotných žen, ale i u mužů a dětí. Negativní účinky se však projeví až při výrazně vyšším příjmu fytoestrogenů, určitě tedy nemusíte mít strach si čas od času sóju dát.

Příjem fytoestrogenů ze stravy se velmi různí, typicky je vyšší u asijské populace, jejíž jídelníček je bohatý na produkty ze sóji. Většina asijské populace konzumuje 20–80 mg isoflavonů za den, zatímco v západních zemích je to pouze 1–3 mg denně.

Mimo výše uvedené efekty související s hormonálními funkcemi isoflavony vykazují také antioxidační aktivitu, antimikrobní účinky, pravděpodobně snižují hladinu škodlivého LDL-cholesterolu a mají i řadu dalších pozitivních i negativních účinků.

Vliv fytoestrogenů na lidské zdraví je předmětem intenzivního zkoumání, přičemž získané výsledky jsou zatím často nejednoznačné. Jak již bylo řečeno, fytoestrogeny se mohou projevovat pozitivními i negativními účinky. Dosud tedy existuje řada nezodpovězených otázek, mezi nimi i optimální denní dávka fytoestrogenů. Na základě dosavadních poznatků se však zdá, že kladné účinky fytoestrogenů převažují nad jejich účinky negativními.

Takže se určitě nebojte do svého jídelníčku sóju zařadit. Nicméně opět jedno moudro na závěr - všeho s mírou! Pokud vaše strava bude dostatečně pestrá, nemusíte se zmíněných rizik obávat.