Pitný režim a jak nám s ním pomůže Jídlokoučink?

Ne nadarmo se říká, že voda je základem našeho života. Málokdo si uvědomí, že tvoří 60 - 70% našeho těla, to znamená, že člověk, který váží okolo 70 kg, má v sobě 40 - 50 litrů vody. Přes toto množství jsme však na ztrátu vody velice citliví, a její nedostatek je pro organismus daleko nebezpečnější než nedostatek potravin. Proto se v následujících řádcích zamyslíme nad tím, jak zajistit dostatečný příjem vhodných tekutin a jak nám k tomu může být program Sebekoučink resp. jeho součást Jídlokoučink vhodným pomocníkem.

Tekutiny v našem životě

Denně bychom měli dodávat tělu okolo 2,5 litru tekutin. Toto množství přibližně odpovídá denním ztrátám tekutin dospělého člověka. Je však samozřejmé, že v teplém počasí nebo při zvýšeném energetickém výdeji se potřeba zvyšuje. Určitou část vody si tělo vytvoří v podobě metabolické vody (jako druhotného produktu přeměny živin na energii) samo. Jedná se však jen asi o ¼ litru denně. Zhruba ¾ litru přijmeme průměrně v potravě.

Kolik přijmout tekutin v podobě nápojů denně?

Odečteme-li od doporučených 2,5 l denně množství metabolické vody a tekutiny přijaté v potravinách, zjistíme, že prostřednictvím nápojů zbývá doplnit okolo 1,5 litru. Musíme si však uvědomit, že každé tělo je jiné. Jíte-li například větší množství zeleniny, polévky, pijete-li mléko, tekuté mléčné výrobky, pak přijmete více tekutin v potravě. Pracujete-li v teplém prostředí nebo vykonáváte-li náročnou pohybovou aktivitu, je potřeba tekutin také vyšší. Proto čísla zde uvedená jsou opravdu jen průměrná, aby si čtenář a uživatel Sebekoučinku uměl udělat představu o přiměřeném pitném režimu. Stejně jako je pro náš organismus nevhodný nedostatečný pitný režim, ani přemíra tekutin není to pravé.

Jak hodnotí Jídlokoučink pitný režim?

Cílem programu Sebekoučink a tedy i jeho součásti Jídlokoučinku je pomoci uživatelům hlídat množství přijatých tekutin. Zelený semaforek tedy bude svítit, pokud v daný den vypijete 1,5 – 3 litry nápojů. Do pitného režimu program nepočítá pouze tvrdý alkohol, a potraviny jako je mléko, tekuté mléčné výrobky a polévky. A vzhledem k tomu, že program Jídlokoučink tedy nehodnotí kvalitu pitného režimu, pokusili jsme se v následujících řádcích zamyslet, jaké nápoje jsou pro zajištění pitného režimu vhodné resp. vhodnější a které méně.

Nápoje vhodné (vhodnější)

Než se však do výčtu nápojů pustíme, připomeňme si, že stejně jako jídelníček, i náš pitný režim by měl být pestrý. Proto jsme nazvali i kategorie nápojů jako „vhodné resp. vhodnější“ a „méně vhodné“ – tedy nikoli černobíle jako „povolené“ a „zakázané“. Pokuste se však, aby se základem pitného režimu stala první kategorie nápojů s tím, že si jej občas zpestříte kávou či dalšími nápoji z kategorie „méně vhodných“.

Voda a minerální voda

Jistě nepochybíte, když jako základ pitného režimu zvolíte pitnou vodu z vodovodu nebo pramenité (stolní) vody, které mají nižší obsah rozpuštěných minerálních látek (minerály nepřevyšují 1 g na litr) než například vody minerální. Můžete je pít dlouhodobě, denně bez obav, že byste přijímali nadměrné množství minerálů a soli.

Své místo mají v pitném režimu i přírodní minerální vody, ale neměly by být jeho základem. Za méně vhodné se považují ty, které obsahují více než 500 mg rozpuštěných látek na litr. Při výběru minerální vody je doporučeno zaměřit se na obsah sodíku. Doporučená dávka sodíku je 2000 mg denně, a tak by jeho obsah v minerálkách neměl přesáhnout 150mg na litr.

Neenergetické či nízkoenergetické nápoje

Do pitného režimu lze zařadit i nekalorické nápoje s příchutí, které jsou většinou slazené náhradními sladidly a nízkoenergetické nápoje dodávající energii do 70 kJ/100 ml, tj. vody a minerálky s příchutí, mírně přislazené cukrem. Minerálky a vody mírně přislazené cukrem jsou dobrou volbou zejména před a po sportovním výkonu.

Čaje

Pitný režim jistě můžeme obohatit i prostřednictvím čajů. Čaje se dělí na pravé tj. vyrobené z listů, listových pupenů a jemných částí stonků čajovníku a na čaje nepravé. Mezi pravé čaje je řazen čaj černý, zelený a oolong (žlutý). I když pravé čaje (zejm. čaj černý) obsahují kofein a další látky (např. třísloviny), které nemusí mít až tak pozitivní účinky na náš organismus, i je do pitného režimu program Jídlokoučink počítá. Nepředpokládáme však, že by někdo kryl denní potřebu tekutin pouze silným černým čajem. Pravý čaj berme tedy spíše jako zpestření pitného režimu.

Do kategorie nepravých čajů řadíme čaje připravované z jiných rostlin než je čajovník. Patří sem například čaje ovocné, čaj roibos nebo čaje bylinné. V tomto ohledu je třeba upozornit, že bylinné čaje slouží spíše k léčebným účelům a je při jejich konzumaci není vhodné překračovat doporučenou denní dávku.

A které nápoje jsou pro náš pitný méně vhodné?

Každý nápoj, který vypijeme dodá do našeho těla tekutiny. Je však důležité přemýšlet nad tím, v jaké formě je přijmeme a zda-li společně s tekutinami nepřijímáme zbytečně i další látky, které nejsou pro náš organismus nepostradatelné nebo na něj mohou působit dokonce i negativně.

Sladké - vysokoenergetické nápoje

Velkou chybou lidí, kteří se snaží hubnout nebo udržovat přiměřenou hmotnost je, že často v nápojích přijímají zbytečně velké množství energie. Sladké nápoje obsahují v podobě cukru tzv. prázdné jouly, které nedodají do těla nic jiného než energii. Neměly by být tedy základem pitného režimu. Nejvíce energie v sobě skrývají džusy a sladké limonády (včetně kolových).

Káva a kolové nápoje

Kofein obsažený v kávě a kolových nápojích patří mezi látky, které na náš organismus působí psychostimulačně. Odstraňuje sice únavu, zvyšuje pozornost, ale na druhou stranu může být příčinou vysokého krevního tlaku, zrychlení srdeční činnosti či arytmie. V neposlední řadě se diskutuje o jeho diuretických vlastnostech. Současné výzkumy však skutečnost, že kofein má odvodňující účinek, mírně zjemňují a uvádí, že se jedná o záležitost velmi individuální a v podstatě se i více týká lidí, kteří kávu a kolové nápoje nepijí pravidelně.

Měli bychom mít také na paměti, že nadměrná konzumace většiny kolových nápojů, maří naši snahu o tvorbu zdravé kostní hmoty. Vápník se totiž, díky látkám (zejm. fosforečnanům) v těchto nápojích obsažených, neuloží do kostí, ale vyplaví z organismu močí.

Na našem trhu jsou však dostupné i některé značky kolových nápojů bez kyseliny fosforečné, např. česká Kofola.

Energetické „povzbuzující“ nápoje

Energetické nápoje jsou často obohacené o látky nějakým způsobem stimulující nervovou soustavu a tím i výkon člověka. Nejčastěji v nich nalezneme kofein, taurin či L-carnitin. Energetické nápoje jsou často vysokoenergetické a nezřídka se v nich objevují méně vhodné konzervanty a barviva.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nejsou tyto látky vhodné pro běžnou konzumaci.

Alkohol v přiměřeném množství.....?

V posledních letech se stále častěji hovoří o příznivých účincích pití vína a jeho roli v prevenci srdečně-cévních chorob. Účinné látky ve víně - antioxidanty – v našem těle zamezují destruktivnímu působení volných radikálů. Stejně jako vínu je pozitivní vliv na organismus také přisuzován pivu. Pivo obsahuje především řadu vitamínu B, kyselinu listovou a také látky (izoflavonoidy), mající antioxidační účinky. Opomeneme – li možnost vzniku závislosti, je velkou nevýhodou alkoholu i jeho vysoká energetická hodnota a diuretické (odvodňující) účinky. Za přiměřené množství jsou považovány 2-3 dcl vína či 3 dcl piva denně. Tvrdý alkohol – jak bylo řečeno na začátku – Jídlokoučink nepočítá.