Pohyb a diabetes

PhDr. Andrea Mahrová, Ph.D.

Diabetes mellitus je lidově nazýván „cukrovka“. Jedná se o skupinu onemocnění, která je charakteristická absolutním nebo relativním nedostatkem inzulínu – hormonu, který podporuje vychytávání glukózy z krve a přenos přes inzulínové receptory do svalu, jako zdroj energie pro svalovou práci. V játrech pak podporuje tvorbu zásobního glykogenu – živočišného škrobu, který je v případě potřeby uvolňován jako energie pro pracující svaly.

Inzulín je produkován buňkami Langerhansových ostrůvků (LO) slinivky břišní. Diabetes vzniká v případě, že dojde ke zničení cca nadpoloviční většiny LO a ke snížení jeho produkce, dále pak při snížené funkci inzulínových receptorů ve svalech – tzv. inzulinorezistence.

Pro diabetiky nejsou pohybové aktivity kontraindikovány, ale jsou naopak žádoucí.

Účinná je kombinace úpravy stravovacích a pohybových návyků. Podmínkou je, aby byl diabetik dobře zdravotně kompenzovaný. Ordinace pohybové aktivity se liší u typu diabetu, zda je závislý na externí dodávce inzulínu, či nikoliv. Zásadní je konzultace s ošetřujícím lékařem – endokrinologem, diabetologem a následně odborníkem na tělovýchovné lékařství, popřípadě fyzioterapeutem vzdělaným v této oblasti. 

Podstatné je přistupovat ke každému jedinci – diabetikovi individuálně. Záleží na věku, předchozí pohybové zkušenosti, aktuálním zdravotním stavu a zdravotních komplikacích a také na preferencích pohybových aktivit. Ohledy při volbě pohybové aktivity musíme brát také na sociální a ekonomický statut jedince. Není výjimkou, že diabetik sportuje na vrcholové úrovni.

Vhodně zvolená zátěž – tzn. její druh, intenzita a frekvence – zlepšuje dlouho přetrvávající postprandiální hyperglykémii (zvýšená hladina cukru v krvi po jídle).
U zdravého člověka se fyziologicky po jídle zvýšená hladina cukru v krvi postupně snižuje a cukr v krvi nekoluje ve zvýšeném množství, což je pro náš lidský organismus z dlouhodobého hlediska nežádoucí.

Nedostatečný pohyb – hypoaktivita – má obecně za následek sníženou citlivost inzulínových receptorů někdy až o polovinu. Čím více máme v těle aktivní svalové hmoty, tím úměrně více máme inzulínových receptorů a zvyšuje se účinnost inzulínu. Naopak tuk, jako „mrtvá hmota“ žádné receptory neobsahuje.

U zdravých jedinců – „nediabetiků“ zvyšuje pohyb citlivost inzulínových receptorů (IR) po cvičení na 1-2 dny. U „diabetiků“ je účinek pohybu stejný, ALE citlivost IR vydrží kratší dobu, cca 12 hodin. A proto je potřeba cvičit denně.  

Zvýšený energetický výdej snižuje hyperglykémii bez nutnosti zvýšit dávku inzulínu.

Pohyb je tedy pro diabetika rozhodně důležitý, jen je potřeba vše nejprve konzultovat s lékařem. Více o jednotlivých typech diabetu a konkrétních doporučeních se dočtete v článku Typy diabetu a pohybová doporučení.