Zkrácené svaly, co to vůbec je?

PhDr. Andrea Mahrová, Ph.D.

Kvalita, funkce a aktuální stav svalů má vliv na naše celkové držení těla, na chůzi a na veškeré prováděné pohybové aktivity. Stav svalů má také reflexně vliv na funkci vnitřních orgánů, a to prostřednictvím propojení závěsných orgánových aparátů s ostatními vazivovými, svalovými či kostěnými částmi těla, především v hrudní a břišní dutině. Tento vztah je obousměrný. Např. zvýšené napětí v oblasti žaludku a dvanácterníku může způsobit reflexně bolesti v oblasti beder a obráceně - zvýšené napětí a zkrácení svalů v oblasti beder může zhoršit funkci trávicí soustavy.

Základní funkcí svalu je schopnost zkracovat se a následně se zase zpět uvolnit do původní délky. Při zkrácení sval vykonává potřebnou práci. Při dlouhodobé pohybové činnosti se dostaví svalová únava, při které se svaly postupné zkracují, hůře se uvolňují a mohou nakonec zůstat trvale zkrácené a ztuhlé.

Pod pojmem svalové zkrácení rozumíme stav, kdy z nejrůznějších příčin dochází ke klidovému zkrácení svalu. Sval je tedy v klidu kratší než normálně a při pasivním natahování nedovolí dosáhnout plný rozsah pohybu v kloubu. Zkrácením svalu stejně tak trpí i výživa svalu a může dojít ke vzniku tzv. bolestivých či spoušťových bodů, které reflexně ovlivňují funkci celého těla. Je to proto, že svaly jsou mezi sebou propojeny svalovými povázkami (každý sval má svalovou povázku – vnější obal svalu; svalové povázky na sebe navazují a často funkčně propojí svalové skupiny umístěné na různých částech těla) a funkčně spolu tvoří tzv. svalové smyčky. Proto se někdy můžete setkat s tím, že např. bolest v oblasti lýtka bude fyzioterapeutem řešena v oblasti beder apod.

Pro to, aby sval pracoval efektivně, tzn. s optimálními energetickými nároky, potřebuje mít zachovanou svou optimální (fyziologickou) délku. Vzhledem k tomu, že opakovaný pohyb a ještě navíc při zvýšené fyzické zátěži svalstvo zkracuje, je tedy logické, že po ukončení pohybové aktivity je potřeba svaly opět protáhnout do původní délky. Jedná se o proces objektivně neměřitelný a pouhým okem neviditelný. Ale subjektivně velmi dobře pociťujeme, zda jsou naše svaly napjaté či uvolněné, anebo nás někde při určitém pohybu sval táhne. Svalové zkrácení se většinou projevuje nepříjemným tahem, ztuhlostí až bolestí svalů. Můžeme mít problém provést nějaký pohyb v plném rozsahu, limituje nás nepříjemný tah a bolest. Pocity svalového napětí jsou omezující a unavující. Provedení pohybu může být nekoordinované a pomalejší.

Svaly na těle jsou obecně rozděleny do dvou základních skupin:

1. svaly posturální – ty, které udržují vzpřímené polohy těla vůči gravitaci

2. svaly fázické - ty, které zajišťují pohyb těla - lokomoci

Vývojově mají posturální svaly tendenci se více zkracovat, a proto bychom měli tyto svalové skupiny cíleně protahovat. Fázické svaly mají tendenci ochabovat (oslabovat se), a proto bychom je měli cíleně posilovat. Ale pozor, neznamená to, že jedny striktně pouze protahujeme a ty druhé zase pouze posilujeme.

Jaké svaly bývají nejčastěji zkrácené?

Přirozený sklon ke zkracování mají svaly s posturální funkcí, tedy ty, které se účastní na držení těla. Patří sem především:

·         lýtkový sval,

·         ohýbače kolena – svalstvo zadní strany stehna,

·         ohýbače kyčle – svalstvo zasahující z oblasti beder a kyčle až na přední stranu stehna (tzv. bedrokyčlostehenní sval),

·         vzpřimovače páteře,

·         čtyřhranný sval bederní (oblast pasu),

·         velký a malý prsní sval,

·         zvedače lopatek,

·         ohýbače a krátké vzpřimovače krku,

·         trapézové svaly – horní část – účastnící se na úklonech hlavy, zvedající ramena.

Jak si otestovat svalové zkrácení a jak svaly efektivně protáhnout, se dozvíte v tomto článku.