Co rok to kilo

Třeba pořebuješ trošku změnit skladbu jídla nebo druh pohybu nebo bereš nějaké léky,které hubnutí přibržďují. Rozhodně nevzdávej , podívej se na blogy Afrais, jsou velmi motivující a mohly by ti pomoci.

v září loňského roku po 8 letech velkého stresu jsem se odhodlala dát v práci výpověď...za těch 8 let jsem přibrala 12 kilo a protože teď od září marodím tak další 4 kila navíc...při výšce 172cm váha 87kg...zhruba před 2. měsící jsem začala hubnou s vámi se všemi tady na Stobu...dala jsem si cíl 5 kg za 2 měsíce, jsem skoro na konci, a váha šla dolů pouze o 2kila a už tři týdny se ani nehne což je pro mě hodně demotivující...nevím co dělám špatně a proč to tak je..jsem z toho docela nešťastná a nemám chuť jít dál...

Lalucia: držím palce nejen pro zhubnutí, ale hlavně, abys váhu potom udržela - je to o doživotně změněném stylu života - stravování i dalších aktivit. A už 5 kg od ledna je krásný výsledek. Raději jdi pomalu, ale jistě. Potom i udržení váhy bude snažší.

Dobrý den dámy. Začínám hubnout se Samokaučingem. Od Ledna jsem sama shodila 5 kg. Ale je to těžké a tak to chci zkusit zde. Takže start nyní je těsně pod 90 kg. chtěla bych na 70 a je mi 44 let. Tak mi prosím držte palce. Už 2x jsem shodila, ale do 2 let jsem měla víc než před dietou.

Ahoj. Dnes začínám svůj 42 denní maraton. 48/169/88. Jen mě překvapilo (příjemně), že jsem si dnes mohl dopřát dokonce 300 gramový steak.

ne viděla, ale VISELA... a ještě je u mých příspěvků pár dalších překlepů, tak se omlouvám.

Můj první cíl byl BMI pod 25 a váha cca 60 kg. To je nyní maximální váha, kterou bych ještě tolerovala. Právě proto jsem se rozhodla jít ještě o cca 3 kg dolů a 2 kg z toho už dole v podstatě jsou. Na 57 kg se chci zastavit, protože ta kůže je opravdu povolená a nechci, aby na mě viděla. Odskákala to prsa, co si budeme vykládat. A také nechci blbnout s přílišným shazováním, abych to nepřehnala zase na druhou stranu.

Proto současný hubnoucí cyklus končí 28.1. a ať budu mít váhu jakoukoli, i třeba 0,5 kg navrch oproti přání, tak najedu na udržovací cyklus, abych si nějak stabilizovala návyky a zjistila, kolik vlastně opravdu můžu jíst.

A jestli jsem pvzbuzující příklad, jsem strašně ráda, jen abych za nějakou dobu nebyla mezi kajícnými navrátilkyněmi, kterých je tu po Novém roce docela dost. No, uvidíme. Šatičky jsou velkou otivací.

Gabriela64: Jsi fakt obdivuhodná! Vydržet, když už to stálo tolik námahy. Tak já jsem teď momentálně na tom startu - 42. Trochu mám fakt obavu právě z té výdrže, nebojím se, že bych se nedostala na váhu, jakou si vytyčím, věřím, i že na těch 55 se znovu můžu dostat, ale nemám zatím tu potřebu, stačí, když budu mít BMI pod 25. Je fakt, že ty špeky kolem pasu jsou nejhorší, a i když jsem už shodila od půlky listopadu 6 kg, tak břicho se hnulo nejmíň.Taky právě takovou jednu úzkou riflovou propínací sukni mám, už jsem ji měla připravenou, že ji dám pryč, no, tak možná ještě chvíli vydržím :-), když mě tak krásně motivuješ. Já ale v pase měla vžycky víc, než mají modelky, i při těch 55Kg jsem měla 72 cm, i když bez tuku a faldíků, prostě mám takovou postavu, spíš rovnou. Tak nevím, jestli se k té velikosti 36 ještě někdy propracuju.

Ehmm, ještě ty šaty mají velikost 36, z míry mezi 42-44 je to docela slušný skok. Tak jen to udržet.

mima 326: Já jsem se neprozřetelně zbavila některých starých, ale dobře vypadajících kousků, o kterých jsem si myslela, že už se do nich nikdy nevejdu. Jak by se teď hodily. Ale něco jsem si přece jen nechala, zvláště trička aa mou interní míru - jednu minisukni. Už je to opravdu skoro ono, jen bych měla pocvičit a tvarovat figuru. Sice jsem zhubla všude (bohužel včetně prsou), ale ten pas, sice o malý kousek, ale přece, není jako před 20 lety. Zato přebytečné kůže mám na rozdávání. Nicméně do mé interní míry - tedy té minisukně se už vejdu docela slušně. To menší pnutí v pase se dá překrýt nějakým tričkem. Jinak je dobrá. Je propínací a na počátku jsem konce minisukně měla někde na kyčlích. Zatím nevím, zda ji ještě někdy vyvětrám venku a nebo už budu za dámu...

Tak držím palce, aby ses brzy zase vešla do Tvých starých kousků oblečení. To zkoušení, do čeho se už vejdu, je fakt prima. Ale ze mě teď padají i kusy, které jsem kupovala postupně se zvyšující se váhou. No, raději nebudu vyhazovat. Přibrat sice nechci, ale věk mě asi stejně dožene a tuhle váhu donekonečna asi držet nebudu. Jen, kdybych nic neudělala, za chvíli bych měla metrák, takto se snad už doživotně s rozumnou stravou udržím v přijatelných mezích.
Mimochodem, po této dlouhé době celkem nemám větší chutě na sladké, přitom já vždycky ujížděla na čokoládě a na zmrzlinách. Ale snažím se to nahradit ovocem a jde to. Naopak, pokud si člověk něco dá, jako já třeba na vánoce, sladké dále budí chuť na sladké.

No, bude to ještě boj. Tentokrát už ne shazování (nebo alespoň ne v dohledné době), ale za zachování váhy a za zpevnění postavy.
Zatím se neobejdu bez jídelníčku na STOBu, je to dobrý kontrolor.

Gabriela64 přeji, ať sklidíš hodně obdivu od okolí v nových šatech! Já jsem takový skladovací typ, nerada se věcí zbavuju a svůj šatník vel. 36-38 mám skoro kompletní, pár kousků jsem rezignovaně sice prodala na votočvohozu, ale spoustu kalhot, halenek triček, sukní ještě mám, takže se těším, až se do něčeho starého vejdu. Momentálně chodím převážně v legínách a dlouhých svetrech a halenách, no stejně, jako těhotná :-). To jsem se taky těšila, až konečně obleču normální oblečení. To sestavování jídelníčku mi celkem jde, studovala jsem lékařskou biochemii tak o výživě něco vím a když už se tedy zabývám tím, co jíst, tak mi to nedělá problém sestavit a když to pak i dodržím, tak všechny semaforky svítí zeleně. Snažím se to zvládat co nejednodušeji a s co nejmenším vynaloženým úsilím na přípravu jídla, a mi nedělá problém, když jím třeba tři dny za sebou stejné jídlo, které si namíchám tak, aby tam byly všechny živiny ve správném poměru. Takové eintopfy, rychlé a jednoduché na přípravu i konzumaci. Dřív jsem nad tím fakt nepřemýšlela, co jím a procházelo mi to tedy docela dlouho. Když jsem měla hlad, sáhla jsem po pečivu, protože to se dá rychle a bez přípravy sníst i za chůze, je to relativně levné a pekárna je na každém rohu - takže za den jsem měla v sobě klidně šest rohlíků a k obědu možná nějaký jogurt k tomu a spoustu sýra. Pořádné jídlo až večer doma. No a když se k tomu člověk ještě přestane dostatečně hýbat, tak je zle. No a chutě na sladké! Když už to nemůžu vydržet, dám si čtvereček čokolády nebo sušené ovoce, ale jen trochu, ne celý pytlík jako dřív. Zjistila jsem, že to s jídelníčkem ani moc nezahýbe, pokud mám málo tuků, tak ani ten čtvereček čokolády, ani pár brusinek či kousků kandovaného zázvoru.

mima326?Také jsem na počátku navšívila výživového poradce, jenže po několika návštěvách mě naštvali. Trochu jsem si ulevila v prvním blogu. Jenže já jsem docela individualistka. Tak bojuju sama, ale ono stejně se musíš rozhodnout a hlavně vydržet ty sama. Nikdo za tebe hubnout nebude. Ještě, že je tu STOB a jídelníčky a semaforky. Nezastírám, že semaforky jsou dost často červené. Většinou to zvládu energeticky, ale také ne vždy. Když je nějaká oslava, holt se červená... Já teď na konci ledna budu vyrovnávat a učit se dlouhodobý režim přiměřeného stravování. A tam musím vyrovnat lépe bílkoviny, které neustále přešvihávám,, leckdy haprují tuky (dávám často málo a nebo pak moc), snad nejlépe vyrovnávám sacharidy... Takže si zapíšu nový cyklus, ale tentokrát vyrovnávací a uvidím, jak to půjde. Jo a včera jsem si udělala radost. Koupila jsem si po dlouhé době šaty, u mě kalhotové úplný zázrak. Jsou pouzdrové a na slušně vypadající postavě vypadají fakt dobře!!! Tak ať si také uděláš pobodnou radost!!!

Gabriela64: Děkuji moc za podporu a obdivuji tě, žes to dokázala za tak krátkou dobu. Dala jsem si půl roku na dosažení normální váhy, tedy BMI cca 25, co u mě dělá 65-68 Kg. Tak na tvém příkladu vidím, že to jde a toho se budu držet. Super!

to mima326: Držím Ti palce, drž se. Hlavně si nenakládej více než se dá, ať se nevyšťavíš. Cíl je vydržet a ne zvládnout všechno najednou. Já jsem se také dostala až těsně k hranici mezi nadváhou a obezitou. Nyní jsem po více než 5 měsících nejen v pásmu normální váhy, ale pomalu se dostávám ta, kde chci být, čili k BMI mezi 22-23. Takže to jde, lepší začít teď než shazovat mnoho desítek kil a dostávat se z těžké obezity.

Zdravím všechny přítomné. Chtěla bych se zapojit do diskuzní skupinky, kde bychom se navzájem mohly(i) podpořit trochu hlídat. Přiznám se bez mučení, že nad sebou potřebuji bič, abych vydržela. Celý život jsem s váhou neměla problém a ani moc neřešila, co jím. Zpětný pohled ukazuje, že moje stravovací návyky už z domova nebyly rozhodně v pořádku, ale do čtyřiceti jsem byla štíhlá i při úplně nesprávném jídelníčku. Pravda, dost jsem sportovala, takže tělo dodávanou energii plně využívalo. Po čtyřicítce začala jít kila nenápadně nahoru, v tom období mě navíc postihl nepříjemný úraz kotníku, takže půl roku pohyb stagnoval prakticky na nule a váha najednou vyletěla o deset kilo ve velmi krátké době. Navíc se přidala hrozná únava, najednou jsem byla úplně bez energie. Nechala jsem si vyšetřit štítnou žlázu - naštěstí se nic nenašlo, ale příznaky odpovídaly hypofunkci. Po několika pokusech jsem se vzdala naděje na pomoc z ordice lékařů - jediné, co mi na neskutečný nedostatek energie a nekontrolovatelné přibírání mohli nabídnout bylo předepsání antidepresiv. Takže po zjištění, že ručička váhy se nebezpečně přiblížila k osmdesátce a já tím pádem k hranici nadváhy a obezity jsem se rozhodla, že se budu muset pokusit pomoci si sama. navštívila jsem výživového poradce, investovala do zakoupení permanentky do posilovny, celkově jsem za sebe utratila hříšné peníze, až se mi z toho tajil dech. Ale už ta investice je určitou motivací. Měla jsem vážné obavy, jak to s tou svou hroznou únavou zvládnu, ale jsem překvapená, že i přes to, že jsem přidala 3x týdně 2 hodiny na posilovnu (i s cestou, takže 3x hodina čistého cvičení) a spoustu času ztrácím přípravami jídla a zapisováním sebekoučinku, jsem na tom s časem a (ne)stíháním zhruba stejně, jako před změnou, kdy jsem se jen ploužila jako mátoha. Takže k nějakému zlepšení přece jen došlo. Teď jen jak si to zdravé stravování a pohybovou aktivitu natolik zafixovat, abych opět nesklouzla ke starému a pohodlnému způsobu existence. Je pravda, že neustálé plánování jídla a piplání se s jídlem mě dost otravuje a proto bych uvítala nějakou reálnou podporu (kontrolu), nejlépe někoho, kdo bojuje stejně, jako já. Hlásí se někdo? :-)

děkuji za milou zprávu a moc mě těší, že se daří hubnout i rodině

Chci moc poděkovat za stobklubové stránky a program sebekoučinku. Celý život jsem byla štíhlá i po dvou dětech, jen po pětatřicítce se mi kila plíživě nalepila na tělo a ještě jsem v jednačtyřiceti porodila třetí dítko. Výsledek byl 78 kilo při výšce 167 cm. Sedm týdnů už s vámi hubnu a mám dole 8 kilo. Jde to skvěle, i když nemám vždycky zelené semaforky, dopřeju si čtvereček čokoládičky každý den. Dneska už vím a jsem schopná si přiznat, že ta kila navíc nebyla po dětech, ale po nočních brambůrkách s pivem, klobáskou kdykoli a v jakémkoli množství, dopřávání si jídla bez jakékoli sebereflexe a stopky v hlavě.... Prostě jsem se jen po těch 5 -7 letech potřebovala probrat, podívat se na sebe reálně do zrcadla a rychle se vrátit ke svým zvykům, když mi bylo o dvacet let míň a záleželo mi na tom, jak vypadám. Jen jsem už nevěděla, jak na to. Sebekoučink byl pro mě naprosto úžasný objev, kterého jsem se okamžitě a bez váhání chytla jako své záchrany. Po pár týdnech se ke mně přidal i můj muž, kterého jsem taky stihla pěkně vykrmit. Připravuju teď jídlo pro oba dva, on si pečlivě zapisuje do tabulek a jásá nad semaforky a obětavě dokupuje kvanta zeleniny, kterou teď jíme denně na kila. Kila jedou dolů i jemu a oba jsme šťastní jak blechy. Dneska oba víme, že kila navíc u zdravého člověka jsou prostě jen v jídle a není se na co vymlouvat. Ještě jednou děkuji, že jste nám oběma s tímhle programem tak pomohli. Nově nastavený jídelníček pro nás není utrpení a něco obtížného na dodržování. Naopak. Baví nás to. Teď mám nějakých 70 kilo a ještě chci alespoň 5 kilo dolů, ale už teď zase vypadám k světu, chodím v oblečení, které jsem minimálně tři roky nezapnula. Zbývající kilča už si dojedu v klídečku a nespěchám a hlavně, už není šance, abych je nabrala zpátky. Děkuju!!!

Dobrý den
podívejte se na www.stob.cz mimopražské kurzy - a najděte si lektora nejblíže vašemu bydlišti, pokud nenajdete lze konzultovat i přes skype např. s Evou Růžičkovou - informace na www.stob.cz poradny a nebo snámi pojeďte v září na prodloužený víkend do Bratrouchova - kam všechny srdečně zvu - a Líbě děkuji za hezká slova

Dobrý den, nasměrovali by jste mě prosím k nějakému lektorovy? Potřebovala bych vědět jak se hnout po měsíci ze stejné váhy. Děkuji moc :-)

Paní Ivo, tyto vaše necelé tři řádky mě tak " nakoply" a povzbudily jak už dlouho nic a já vám za to moc děkuji !

Vychytávka je dělat v každém životním období pro sebe maximum a na nic nečekat - žít přítomností a každý krok který za den ujdete navíc se počítá a každý den - kdy vám alespon některý ze semoforků zasvíít zeleně - přispěje k otmu, že se vám bude žít lépe - tak si užívejte hned ted

Taky bych uvítala "to hubnutí po padesátce". Po čtyřicítce to ještě šlo, váhu jsem si držela. Po padesátce (54) šla kila nahoru po dvou. V rámci kurzu STOB jsem snížila zanedbatelné kilčo, ale zaplať pánbůh alespoň nepřibírám. Koukám a diskutuji s ženami kolem šedesáti a výš. Těm se, "když už si ty hormony sedly" , když se zasnaží, zase kila dolů jdou. Jen mě děsí čekat tak dlouho. Nemáte někdo nějakou vychytávku.

Děkuji mám dole dvě a půl kila ale není mi dva dny dobře,takže žádná sláva nyní.

Tak jak to jde Kesyno?

Doufám a děkuji za podporu.Já nejvíc přibrala břicho,na zádech mám pneu,a prsa,co nikdy nebyla malá jsou jak melouny,hrůza.

Kesyna: když to šlo mně, tak to půjde i tobě

Jsem tu od včera a po té čtyřicítce jsem už skoro deset a půl roku!jen jsem tu nenašla po padesátce!Opravdu mám pocit,že co rok to nejen kilo,ale za poslední tři roky snad dvě kila mám každý rok navrh.Tak doufám,že mi to tu půjde dolů.

Gratuluji k velkému úspěchu a nastavte si nyní cyklus na udržení - bude velký úspěch, když si váhové úbytky udržíte, doporučuji nepokoušet se o další hubnutí, spíše se soustřeťe na to,abyste si našla pohyb, který vás bude bavit

Stobklub jsem objevila na netu teprve včera a asi je to přesně to, co jsem už dlouho hledala.Od září jsem hubla s někým jiným, ze začátku jsem měla lektorku a do dneška mám o patnáct kilo míń. Vzhledem k tomu, že patřím do kategorie 5O plus, považuji to za velký úspěch. Myslela jsem, že to nikdy nedokážu, ale dnes vidím, že to jde v každém věku. Když k tomu přidám i jiné aktivity, to je bazén, kolo a brusle, je to úplně nejlepší. Sice ještě moc nechápu semaforky, ale za pár dní to taky půjde. S hubnutím ještě nekončím, i když můj index BMI už je v normálu.
Takže držím palečky všem, kteří dělají něco pro sebe a hlavně těm, kteří jsou ve stejné věkové kategorii jako já.

Zhublým moc gratuluji za to co dokázali a že to napsali aby bylipovbuzením pro ostatní a oapkovaná prosba napište mi na mail malkova@stob.cz- zda můžeme vaše slova citovat v našem časopise - je elektronický na wwwstob.cz Pochutnej si se STObem případně zda byste nebyi ochotni napsat podrobněji nebo si popovídat a příběh sepíše někdo z nás nebo nějaká redaktorka A moc držím palce na další udržovacíetapu.

Jsem tady už skoro rok přesně 8.2.2011 jsem se zaregistrovala váha mi tenkrát ukazovala skoro 80kg.Šlo to nenápadně nahoru hlavně se mi tuk ukládal v břiše. A pořád jsem slyšela : jojo po 40cítce už s tím nic nenaděláš.
No a já si řekla dost.Dodnes jedu se stobem už to patří k životu neobtěžuje mě si zapsat jídlo nebo den předem složit jídelníček a cvíčení 3x týdně je už samozřejmostí.Cítím se skvěle zvedlo se mi sebevědomí a hlavně mohu konstatovat že všechno jde když se chce i po 40cítce.Dnešním dnem mi váha ukazuje 64.7kg při mé výšsce 170cm si myslím že je to tak akorát.Velikost 44 jsem vyměnila za 38 a pevně věřím,že už u ní zůstanu.Svou pílí jjsem do stobu vtáhla dceru jejího přítele,kolegyni z práce a částečně syna ten se naučil při svém sportovním vypětí jíst 5x denně a hlavně snídat.Tolik zeleniny,jogurtů,tvarohů,tvarůžek a jiných zdravých věcí se u nás doma nikdy nesnědlo.Směju se a říkám si že by k nám k baráku měl přistavovat kamion s těmihle potravinami.Vím,že jsem motivací pro své blízké a vždycky když klesají na mysli něco vymýšlíme,aby se váha ručičky pohla aspoň o kousek,protože vím co to s psychikou udělá nakopne to a jede se dál.Za to všechno především děkuji těmto stránkám a všem Stobakům.

Já děkuji Milnaovi za hezká slova a kdybyste chtel povzbudit další svým příběhem třena do našeho časopisu POchutnej si se STObem - je zdarma na www.stob.cz - tak mi proísm napiště příběh na malkova@stob.cz a přeji již doživotně osmičku a kdo to nezvládne sám, tak v těchto dnech zahajujeme kurzy - info na www.stob.cz a v pondělí i kurz pro muže a jsme moc rádi, že už je obsazený - že se pustí do hubnutí mnoho mužů

ahojik stob kurzem jsem prošla 2x v r.2006 kdy jsem dala dolů 12kg ze 101kg,v r. 2009 jsem je měla opět nahoře a to v době kdy jsem se přestala hýbat a prodělala jsem 2 operace v únoru ramene a v prosinci páteře .Ted po pobytu v rehabilitačním ústavu jsem měla 95 pak jsem zase přibrala na 98 a v loni záři jsem prošla druhým kurzem a dostala se bohužel jen na 95 ,přišly vánoce a 2 kila šli zase nahoru a tak jsem našla sebekoučink a začala bojovat , snažím se i hýbat ale jen co mi bolavá páteř a má cukrovka dovolí jen doufám že to zvládnu i s mým zpomaleným metabolismem díky zdravi Jitka

Paní Málková, nevím jak poděkovat STOBu a zvláště pak Vám. Cítím vřelost, radost a velikou vděčnost. Proto bych chtěl alespoň trošku napomoci mladíkům a mladicím "po čtyřicítce". Vážení... jde to! Jde to bez hladovění a jen s docela malou troškou dobré vůle. Je mi 55 let a jsem jasný důkaz, že na věku nezáleží. Na začátku září jsem se rozhodl zhubnout po zhlédnutí své fotky. Měl jsem 112 kg a dalo mi velkou práci "vylézt" do prvního patra. Dneska mám 92 kg, držím už podruhé "rychlou týdenní dietu", které s odpuštěním říkáme "držet Málkovou" a můj cíl je nadělit si pod stromeček "osmičku" jako první číslo na displeji váhy. Všem držím palce ve snaze o zhubnutí.... A ještě jednou: "Moc a moc děkuji!"

Děkujeme za milá slova a jsem rádi, že sebekoučink pomáhá - jakékoliv postřehy a vaše příběhy uvítáme na malkova@stob.cz, - chceme připravit nějaké speciální číslo k sebekoučinku do lednového časopisu Pochutnej si se STObem, jehož nové číslo před prá dny vyšlo - na www.stob.cz

Tak 12.týdnů je za mnou a stejně tak i mých nadbytečných 6.5kg. Přibývaly nenápadně, hlavně po vánocích a rok co rok bylo stále těžší se jich po svátcích zase zbavit. Tenhle program a vaše rady a komentáře bylo přesně to, co jsem potřebovala, abych se rozhoupala k radikálnějšímu řešení své nadváhy. Teď jsem si nastavila udržovací cyklus a věřím, že i když přes svátky opět nějaké to kilo přibude, tak se sebekoučinkem ho zvládnu :D a v novém roce nějaké to máslo k těm 26 zahozeným ještě přidám. Tak ještě jednou DÍKY a všem přeji krásné, veselé a pohodové vánoce.

Největší hups jsem udělala po odchodu do důchodu. Díky Sebekoučinku, změně životního stylu a vyšší pohybové aktivitě mám zpětný hups o více než 20 kg, které držím a doufám, že už trvale udržím.

Co rok, to kilo, to podle mě platí tak do 55 let. Pak to nabere obrátka a kila se jen hrnou. Hups a mám o 6 kilo navíc. Uf.

Vítám JaniVic a přeji trvalé úspěchy - změnu tuku má smysl si měřit až po delší době

Co rok to kilo - pro mě to platí doslova - před 20 lety jsem měla opravdu o 20 kilo míň, ale bohužel, místo dodržování životosprávy jsem se opakovaně snažila hubnout různými metodami pokud možno co nejrychleji a výsledkem jojo efektu jsou má kila navíc. Minulý týden jsem se přihlásila do Stobklubu a začala poctivě vyplňovat sebekoučink - a nestačila jsem se divit , kolik mi zpočátku svítilo červených semaforů. Nyní se snažím upravovat jídelníček, dodržovat příjem zeleniny, pitný režim... cvičím... a po týdnu mám dole prvních půl kila - dle tukoměru opravdu tuk a ne vodu. Doufám, že to nebude můj první a poslední úspěch a že tentokrát změním svou životosprávu a následně svou vizáž natrvalo.

Je perfketní že se snažíte snídat a dodržovat i další pravidla - i když nehubnete závratnou rychlostí - kilo za měsíc je prima a zkuste se zamyslet, zda by se nedalo ještě přidat na pohybu - energetický příjem bez odborného vedení pod 5 000 kJ nesnižujte a buďte i nadále vklidu. Netrháme rekordy, ale jdeme za zdravím pomalu, ale jistě.

Právě jsem se chtěla zeptat, jestli je normální, že při příjmu 5000 kj zhubnu asi kilo za měsíc, ale po přečtení komentářů v této diskuzi vidím, že je to docela normální, tak jsem tedy v klidu a snažím se vydržet, nevím jak pro ostatní, ale pro mě je nejtěžší každý den snídat, ráno nemám na nic chuť a hlad už vůbec.

Děkuji za milý mail

Moc děkuji za Vaši podporu. Už dva týdny si si vyplňuji sebekoučink a díky němu jsem pochopila spousty chyb které dělám . I když jsem někdy zhřešila, moje snaha je odměněna -1 kg ,ale Váš komentář mě nakopnul tak ,že jsem šla uklidit ledničku a vyházela všechno pokušení :-). Obdivuji Vás za to co pro nás děláte , nejenom za rady ohledně zdravého životní ho stylu ale hlavně za psychickou podporu . V kursu mě vedla lektorka Jana Boučková a na spoustu jejích rad si vzpomenu i dnes . Z jejího kursu jsem vždy odcházele pozitivně naladěná a nikdy nepřestanu být programu STOB vděčná, že mi změnil život. I když ani teď nemám míry modelky ( moje výchozí váha byla 114 kg ) tak se ráda podělím o svoje zkušenosti a úspěch . Děkuji Vám za vše a všem ostatním hubnoucím přeju pevnou vůli a i když se někdy nedaří tak v tom nejsme sami . Vydržte !!!

To, že jste zhubla a udržela si 30 kg 4 roky je ohromný úspěch a pokud by váha i nadáel stoupala, tak se obratte na odborníka (kontakty v Praze na odborníky jsou na www.stob.cz poradna), nebo můžete zase nastartovat na některých z našich pobytů. Dejte si magické číslo , nad které se nechcete nikdy dostat a kdyby se to nedařilo nedopustteˇ,a by se váha vrátila nazpět - ale vzhledem k tomu, že si to držíte už tak dlouho, tak to určitě zvládnete. Zkuste si nějakou dobu vyplnovat sebekoučink. Kdybyste se chtěla o svůj úspech podělit s ostatními a byla byste ochotna se svěřit nějakému časopisu, tal bych byla moc ráda - napište když tak na malkova@stob.cz

Na jaře 2007 jsem v kursu stob zhubla 19 kg během dalšího půl roku ještě 16 kg takže 35 byla jsem moc šťastná jenže poslední dva roky jsem pořád ve stresu a už jsem stihla přibrat 5 kg pořád se trápím a teď jsem našla tyto stránky a zkouším hubnout s vámi po netu vím že problém mám v hlavě pravidelně a zdravě jím ale když jsem ve stresu přidám spousty jídla navíc nejvíc čokolády doufám že to zvládnu a vrátím se o 5 kg zpět

Přesně tak. Já za poslední týden "jen" třičtvrtě kila dole a to se mi většinou semafory zelenají a pohyb mám stále nadprůměrný. Jenže mi váha letěla dolů dvojnásobně, místo 0,75 kg za týden kilo a půl a víc a můj cíl zhubnout 10 kg do 15.4. mám bez kila již teď. Takže je jasné, že určitě se na chvíli úbytek zpomalí. Jenže, cítím se maximálně výborně a obleču již rifle, které jsem nedopnul. Prostě paráda a pomalu pokračuji dále! Všem hodně úspěchů a hlavně pevnou vůli, přeju :-)

Važte se jen jednou za týden a zkuste se zamyslet v dny, kdy se nebudete nervovat váhou, jak se cítíte - myslím, pokud se pravidelně hýbete, že se musíte cítit lépe, a o to jde

To puzzle99:Asi nám to jde pomaleji:-( Věřím,že tu "7" udoláš.
Já se ráno vážila a mám o půl kila víc!To už snad není možný a včera se zelenilo a cvičila jsem zas hodinu.
Ivamal má pravdu,chce to zvládat psychicky,ale je to těžké,když ta váha neleze dolů dlouho.

To Kopretinka: Já mám po sedmi týdnech dole jen 900g a nějaké centimetry v pase:-( Vzdát to nehodlám, ale občas při pročítání blogů maličko závidím těm šťastnějším.............. Podotýkám, že semaforky se většinou zelení všechny a hubnout zkouším poprvé. Snad se mi tu prokletou sedmičku s pomocí všech super lidiček tady podaří udolat :-)